
Sezení je pro tělo ta nejméně zdravá pozice. Jakmile člověk sedí déle než půl hodiny, poškozuje si tím nejen stavbu těla, což se pak projevuje například shrbenými a bolavými zády, ale i vnitřní orgány, metabolismus se výrazně zpomaluje, a naopak se urychluje nabírání na váze.
Podle American Journal of Preventive Medicine zkracuje delší než tříhodinové sezení denně délku života o zhruba tři měsíce. Nejde přitom o to, že bychom neměli sedět vůbec, jen si musíme dělat pravidelné přestávky a také se naučit sedět správně. Nejhorší přitom je sedět na klasické židli, kdy v kolenou i v kyčlích není větší úhel než devadesát stupňů.
Někdo udává jako nejlepší sedět s mírně podloženými zády a zvednutýma, nataženýma nohama, což je vlastně takový „pololeh". Mnohem lépe ale k pracovnímu stolu bude fungovat tak trochu vratká a nestabilní židle, která člověka nutí k pohybu. Klouby tak netuhnou, netrpí krevní oběh.
Míče a vratká sedadla
Co přesně to ale znamená? Že lepší alternativou mohou být velké nafukovací míče nebo nejrůznější balanční židle. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že ještě lepší, než když se hýbe celá židle, je jen vratké sedadlo, které se úplně ideálně i samo hýbe. Zatímco balanční míč se nakloní jedním směrem a zůstane tam, pohyblivá židle se automaticky otáčí o 360 stupňů a udržuje sedícího v neustálém pohybu, aniž by si to uvědomoval. Člověk má totiž vrozený reflex, který podvědomě udržuje držení těla, takže pánev se na takové židli přirozeně pohybuje, zatímco hlava zůstává v klidu. Po 20 minutách sezení na takové židli najednou cítíte svaly, o kterých jste vůbec neměli ponětí.
„Říká se, že Japonci kdysi dokázali unést stokilogramové balíky rýže. Není to tím, že by tehdejší lidé byli tak nějak zásadně silnější, jen moderní člověk zkrátka některé schopnosti v moderní době ztratil," popisuje Tadashi Odashima, projektový manažer skupiny Quantum Human Research Group z výzkumného centra, které je součástí automobilky Toyota.
Tým této skupiny se začal zabývat tím, jak někdejší schopnosti člověku zase vrátit. Zrodila se automaticky otočná židle se třemi opěrnými sloupky, z nichž jeden je kratší než ostatní, takže se sedadlo při sezení mírně naklání. Podpěry se otáčejí a neustále mění směr náklonu. Jedno otočení trvá déle než minutu a náklon je sotva znatelný. Díky tomu na něj tělo reaguje naprosto podvědomě. Zapojuje přitom vnitřní svaly nejen v oblasti pánve, ale po celém těle. Zároveň posiluje oblasti, které nelze trénovat vědomě.
Najít ztracené lidské schopnosti
Nová židle slibuje posílení svalové koordinace a zlepšení zapomenutých schopností. Pouhým sezením na takové židli tělu nejen že neškodíte, ale ještě ho trénujete. Zároveň odpadají všechny negativní důsledky sezení - nezatěžujete kyčle, ulevíte bolesti dolní části zad, pohyblivé sedadlo automaticky zajistí, že nezůstanete nehybně sedět.
Tým z Toyoty však zkoumá také další typy židlí. Jeden z nich je kromě pohyblivého sedadla dokonce vybaven ještě šlapacími pedály.
„Zjistili jsme, že pokud pohybujete nohama na sedadle, které se otáčí a kýve vaším trupem ze strany na stranu, přenáší se pohyb také na pánev, bederní a hrudní obratle. Měření svalové aktivity ukázalo, že svaly kolem břicha se tak pohybují spolu s dolními končetinami," popisuje Eisuke Aoki, jeden z autorů tohoto prototypu.
Na začátku celého projektu byla snaha o řešení problémů v Geriatrickém zdravotnickém zařízení Joystay, které provozuje Toyota Motor Health Insurance Society. Starší lidé totiž tráví většinu času vsedě a jsou vystaveni vysokému riziku pádů. Navíc během pandemie byla rehabilitační místnost uzavřena, aby se zabránilo blízkému kontaktu mezi jednotlivci. Po rozhovoru s personálem zařízení o potřebách pacientů sestrojil vývojový tým rehabilitační stroj se šlapacím pedálem.
„Senioři ztrácejí motorické funkce už po dvou týdnech nečinnosti a pak je velmi obtížné je obnovit. Tento způsob pohybu na židli je pro pacienty navíc zábavný, což je dále motivuje ke cvičení," říká Yasuhiro Mori, generální ředitel zařízení Joystay.
Podle výzkumu lékařské univerzity v Kjótu přitom každé další dvě hodiny sezení navíc zvyšují riziko úmrtí seniorů o 15 procent.
V Japonsku je však téma dlouhého sezení aktuální napříč celou společností. Proběhla tu dokonce revize pracovní doby řidičů nákladních automobilů, která upozornila na nutnost změnit způsob, jakým na svých cestách sedí, aby si při tom už dále neničili zdraví.
Zdroj: Michna media
V průměru člověk sedí 9,3 hodin denně? Je to více času, než stráví ve spánku.
Obézní lidé sedí o 2,5 hodiny denně více, než lidé hubení?
Lidé, kteří pravidelně a dlouhodobě sedí, jsou dvojnásobně náchylnější ke kardiovaskulárním onemocněním?
Zdroj: Bozp.cz
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.