
Léto pomalu končí, ale slunce má stále sílu. Vracíme se z prosluněných dovolených bohatší o zážitky, fotografie a třeba i nová přátelství. Jaký suvenýr bychom si ale rozhodně přivést nechtěli? Jsou to pihy a jiné tzv. pigmentové skvrny, které se díky opalování na pláži nebo celodenní túře mohou nově objevit v obličeji či dekoltu.
Jak je to s pigmentovými skvrnami a co je způsobuje?
Specializované pigmentové buňky melanocyty produkují tmavý pigment melanin. Melanin nám určuje odstín naší kůže, zbarvení vlasů nebo oční duhovky. Jeho tvorbu stimuluje UV záření, horko, ale také zánětlivé či hormonální faktory. Melanocyty se nacházejí v bazální vrstvě pokožky a také ve vlasových folikulech. Jejich hlavní úkol je chránit naše tělo před škodlivým UV zářením. Když je kůže vystavena slunci, melanocyty začnou produkovat více melaninu, což způsobí, že naše kůže zhnědne a vytvoří tak přirozený ochranný štít. (obr.1) Melanocyty mají charakteristické výběžky, jejichž pomocí dopravují melanin do keratinocytů, nejhojněji zastoupených buněk v pokožce. Melanin absorbuje část UV záření, a tím chrání hlubší vrstvy kůže před poškozením. Je-li působení slunečních paprsků přiměřené, vzniká rovnoměrné opálení. Pokud ale vystavíme pokožku nadměrnému slunečnímu záření po delší časový úsek, a navíc není chráněna dostatečně vysokým SPF faktorem, pak dojde ke zvýšené produkci melaninu a výsledkem může být hyperpigmentace exponované oblasti těla.
1. Působením UV záření vzniká reaktivní kyslík. Když kůže přijde do styku s UV zářením, vytvoří se v ní reaktivní formy kyslíku, což jsou nestabilní molekuly, které mohou poškodit buňky.
2. Melanocyty produkují nadměrné množství melaninu. Melanocyty začnou v reakci na poškození způsobené UV zářením a reaktivními formami kyslíku produkovat více pigmentu. Melanin působí jako částečný sluneční filtr tím, že absorbuje část UV záření.
3. Vzniká pigmentace kůže. Nadměrné množství melaninu způsobuje ztmavnutí kůže, což je proces, který běžně nazýváme opalováním.
Hyperpigmentace kůže se klinicky projevuje jako ohraničené nebo difuzní ztmavnutí kůže, které nejčastěji vzniká poruchou tvorby a distribuce melaninu. Častěji se hyperpigmentace objevují u lidí s tmavým fototypem v důsledku intenzivnější syntézy melaninu. Sklon k tvorbě pigmentových skvrn je dědičný, ale tzv. získané dispozice jsou dílem zejména zvýšeného vystavení kůže UV záření (pro vznik hyperpigmentací je nejnebezpečnější UVA záření).
Mezi další rizikové faktory patří:
Nejčastější typy hyperpigmentací
Skvrna na tváři, stín na duši
Zatímco vrozené pihy mohou být „rošťácké" nebo „roztomilé", na získané pigmentové skvrny nikdo nepěje ódy, ani o nich neskládá básně. Naopak, trápí jako estetický problém zejména ženy po čtyřicítce. Kromě prevence v podobě ochrany pleti před UV zářením je zde snaha řešit tyto „vady na kráse" hned v počáteční fázi vhodnými dermokosmetickými přípravky, většinou na bázi alfa-hydroxykyseliny (AHA, nebo také tzv. ovocných kyselin), které vykazují exfoliačníi a depigmentační účinek. Mezi nejčastější zástupce AHA kyselin v boji proti hyperpigmentacím patří kys. citronová, kys. mléčná, kys. vinná a kys. glykolová. AHA kyseliny bojují proti pigmentovým skvrnám, zjemňují vrásky a projasňují pleť. Hodí se zejména pro zralou a suchou pleť, protože v ní dokáží lépe udržet vlhkost. Z beta-hydroxykyselin (AHB) je účinná kys. salicylová, která má kromě exfoliační funkce také antibakteriální a protizánětlivé účinky, čímž zmírňuje podráždění pleti. Ve vyšších koncentracích využívá AHA kyselin chemický peeling, který je finančně nákladnější metodou, která má dále řadu omezení, například načasování v době, kdy slunce není tak intenzivní a pokožka se lépe hojí (ideálně v podzimních a zimních měsících roku).
Redukce pigmentových skvrn ve dvou krocích
Redupetin je řada speciálních dermatologických produktů pro redukci hyperpigmentace: sluneční skvrny, stařecké skvrny, pozánětlivá pigmentace či hormonálně podmíněná pigmentace. Nabízí finančně dostupný režim domácí péče, a to kombinací ošetření intenzivním dermokrémem + běžnou udržovací péči denním krémem s SPF20. Péče kombinuje sílu AHA kyselin a přírodními rostlinnými extrakty a oleji.
1. krok: Cílená péče na noc
Redupetin dermatologický krém 20 ml
Účinné látky:
AHA kyseliny: kys. citrónová a kys.mléčná
Řeřicha setá (Lepidium sativum) - extrakt z klíčků
Kyselina salicylová
2. krok: Denní péče pro ochranu pleti
Redupetin denní krém SPF20 50 ml
Článek je firemním sdělením společnosti DR. THEISS CZ s.r.o.
Více na https://www.drtheiss.cz/eshop/redupetin
MENOPAUZÁLNÍ KOMFORT NENÍ VÝSADOU VYVOLENÝCH
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.