
Ženské hormony hrají celý život důležitou roli ve fyzické i psychické pohodě ženy, a to od dětství až po stáří. Estrogen i progesteron mají vliv již na vývoj sekundárních ženských pohlavních znaků jako je růst prsou či ochlupení, ukládání tuku nebo zahájení menstruačního cyklu. Umí ovlivnit náladu i emoce.
Již samotný menstruační cyklus je řízen oběma hlavními ženskými pohlavními hormony, přičemž jejich hladiny během celé doby cyklu kolísají: hladina estrogenu stoupá v první polovině a vrcholí kolem ovulace a hladina progesteronu stoupá ve druhé polovině cyklu a vrcholí těsně před menstruací. Tyto pravidelné cyklické změny ovlivňují primárně samotnou plodnost, ale v nemalé míře také životní energii nebo chuť k jídlu. A vedle toho způsobují i řadu nekomfortních stavů, například zadržováním vody v těle nebo různě intenzivní symptomy tzv. premenstruačního syndromu (PMS). Za PMS se označují psychické i fyzické obtíže, které se objevují u žen zhruba v posledním týdnu před menstruací. Nejčastěji se jedná o bolest hlavy, zvýšenou citlivost a napětí v prsou, bolest v podbřišku, pocit plnosti břicha a nadýmání, únavu a již zmíněné zadržování vody v těle a zvýšení hmotnosti.
Velmi „dramatické" jsou pak hormonální změny během těhotenství. Vyznačují se vysokými hladinami progesteronu, které udržují těhotenství, a estrogenu, který podporuje růst dělohy a prsou nastávající matky. V období kojení jsou naopak tyto hormony potlačeny produkcí dalšího hormonu - prolaktinu, který stimuluje produkci mateřského mléka. I během těhotenství je běžné zadržování vody v těle, což se může objevit i později v životě, během etapy klimakteria. Opět za tím stojí nízké hladiny hormonů. Konkrétně progesteronu.
Výraznou změnou prochází žena v menopauze
Menopauza je předěl v životě ženy, kdy přechází z reproduktivní do nereproduktivní fáze svého života. Na jedné z letošních tiskových konferencí pronesla gynekoložka, MUDr. Svatava Žalmanová, krásnou myšlenku, že menopauzu by měla mít každá žena „za odměnu" - již se nemusí starat o děti, které „vylétly z hnízda" a může se opět konečně věnovat sama sobě, svým zálibám... a třeba se pouštět do nových výzev a dobrodružství, které si jako „matka na plný úvazek" nemohla dovolit.
Ale...
S nástupem menopauzy, nejčastěji kolem 45. roku věku, se začíná funkce vaječníků snižovat a ty produkují stále méně ženských pohlavních hormonů: progesteronu i estrogenů. To vede k hormonálním výkyvům a nižší frekvenci ovulací, až po poslední ovulaci nastává menopauza. Díky nízkým hladinám progesteronu většina menopauzálních žen přibírá na váze. S menopauzou se mění i produkce hormonů v mozku. Jak vaječníky produkují během klimakteria čím dál méně estrogenu, mozek vylučuje větší množství hormonů ze skupiny gonadotropinů, a to převážně tzv. folikulostimulační hormon (FSH). Relativní hodnoty FSH lze použít k monitorování hormonální léčby v menopauze. V důsledku této hormonální změny se mohou během klimakteria objevit různé nepříjemné příznaky, jako jsou návaly horka a pocení. Škála menopauzálních potíží je velmi široká a značně individuální. Vedle zmíněných „návalů" se nejčastěji jedná o poruchy nálady, zhoršení kvality spánku nebo bušení srdce. Sliznice vysychají, na kůži je vidět ztráta její elasticity, vlasy ztrácejí lesk. Vaječníky přestávají s koncem plodného období produkovat i androgeny, což snižuje energii a libido žen. Řada z nich přibere na váze, jejich tělo se změní, více se třeba typicky ukládá tuk do oblasti břicha. Za nárůstem hmotnosti stojí i zadržování vody v těle.
Samostatnou kapitolou pro ženy 40+ je prevence osteoporózy, kde je deficit estrogenů opět jedním z nejsilnějších rizikových parametrů. Pro snížení rizika je velmi důležitá správná výživa s dostatečným příjmem vápníku vitaminu D, a také pravidelná pohybová aktivita. Také fytoestrogeny mají potenciálně osteoprotektivní účinek.
Jedná se tedy o komplex potíží z nedostatku pohlavních hormonů. Jak tuto hormonální ztrátu řešit? K rozhodnutí o zahájení hormonální terapie (HRT) je třeba odborného posouzení gynekologa, protože HRT nese i rizika a u některých žen může být tato léčba dokonce kontraindikována. Například, pokud je žena léčena s kardiovaskulárním onemocněním nebo u ní hrozí zvýšené riziko mrtvice nebo žilní trombózy. I když potíže klimakterického syndromu neohrožují bezprostředně život ženy, zhoršují ale kvalitu jejího života a signalizují možné riziko vážnějších poruch v pozdějším věku.
Příroda ale zná látky - fytoestrogeny, jejichž struktura je podobná estrogenům tvořeným v lidském těle, které se mohou využívat jako řešení klimakterického syndromu u žen, které nemohou nebo nechtějí užívat HRT. Nejznámější skupinou fytoestrogenů jsou isoflavony, například ze sóji nebo jetele.
Rady pro zvládnutí menopauzy má RNDr. Pavel Suchánek, přední odborník na výživu a zdravý životní styl, podle kterého je klíčem k úspěšnému zvládání menopauzy prevence a péče o zdraví prostřednictvím vyvážené stravy, cvičení a dalších látek, které řeší specifické potřeby ženského organismu:
Přednáška RNDr. Pavla Suchánka: Specifické změny a požadavky na výživu žen v menopauze - současné poznatky a výhledy do budoucna, bude součástí odborného programu on-line kongresu SENIOR 2024.
Kongres bude přístupný na https://www.healthcomm.cz/kongres_267_kongres-senior.html v období 7. 5. 2025 až 5. 6. 2025.
Forfemina rozumí ženám v každé životní etapě
Forfemina je značka doplňků stravy zaměřených na podporu zdraví žen. Nabízí široké spektrum produktů navržených tak, aby řešily specifické potřeby ženského organismu. Produkty Forfemina jsou vyvinuty s cílem pomoci ženám udržovat rovnováhu tekutin v těle, podporovat zdravý metabolismus a zajišťovat optimální fungování organismu v náročných obdobích jejich života. Produkty značky Forfemina jsou navrženy s ohledem na potřeby žen všech věkových kategorií. Kombinace přírodních bylinných výtažků, vitaminů a dalších účinných složek zajišťuje šetrný a zároveň efektivní přístup k řešení „ženských problémů". Je ideální volbou pro ženy, které chtějí pečovat o své tělo a cítit se komfortně každý den.
Doplněk stravy Forfemina odvodnění s extraktem z kopřivy, brusinky, s jablečným octem a zinkem. Tato kombinace přispívá k normální činnosti ledvin a vylučování vody z organismu.
Doplněk stravy Forfemina Slim je navíc obohacen o extrakt z hořkého pomeranče, extrakt z černého pepře a o chrom. Pomáhá bojovat se zadržováním vody v těle a přispívá ke kontrole tělesné hmotnosti. Tyto složky společně pomáhají tělu účinněji zbavovat se přebytečné vody, podporují metabolismus a napomáhají udržovat optimální tělesnou hmotnost.
Forfemina URO je doplněk stravy určený pro ženy, které se například kvůli opakovaným porodům nebo věku musí aktivně starat o zdraví svého urogenitálního systému. Pečlivě zvolená kombinace bylinných extraktů a vitaminů efektivně podporuje fyziologickou funkci sliznic urogenitálního traktu. Extrakt z dýňových semen podporuje normální funkci močových cest a přispívá k udržení zdravého močového měchýře. Extrakt z brusinek je bohatý zdroj přírodních flavonoidů, které jsou známé svými pozitivními účinky na zdraví močových cest. Extrakt z kopřivy podpoří normální činnost ledvin a vylučování vody a toxinů z těla.
Nejmladším členem rodiny Forfemina je loňská novinka Forfemina Menopauzální komfort, která cílí na potřeby žen v období menopauzy efektivním systémem dvou tablet (na den a na noc) s výtažky z bylin, vitamíny a minerály.
Forfemina menopauzální komfort 2x 28 kapslí
Efektivní systém dvou tablet s rozdílným složením na DEN a NOC inspirovaný potřebami žen v období menopauzy.
Přípravek není vhodný pro osoby s alergií nebo intolerancí sóji.
Více na: Forfemina | DR. THEISS (drtheiss.cz)
Článek je firemním sdělením společnosti DR. THEISS CZ s.r.o.
FYTOTERAPIE U NEMOCÍ Z NACHLAZENÍ
ZADRŽOVÁNÍ VODY V TĚLE A PŘIBÍRÁNÍ NA VÁZE
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.