
V ročníku 2024 provede PharmDr. Tomáš Arndt čtenáře Magazínu historií slavných českých léků. Věříme, že stejně jako předešlé seriály autora, které můžete najít v záložce SERIÁLY, vás ten nový zaujme. Již název „SLAVNÉ ČESKÉ LÉKY" slibuje zajímavé čtení, kde se dozvíte celou řadu obohacujících informací. S autorem si můžete společně připomenout léky jako Anginol či Dormiral, nebo si projít genezí Acylpyrinu či Avirilu. Léky, kterým je dnes 100 a více let, si svůj seriál jistě zaslouží!
Máš-li bol, vezmi Darmol!
Jsou léky, které v řadě generací zůstaly známé kvůli reklamnímu sloganu. U nás jich asi nebude mnoho, přeci ale na jeden příklad můžeme poukázat.
Byl to lék se zvláštním názvem: Darmol.
A onen reklamní slogan byl stručný a zněl: „Máš-li bol, vezmi Darmol!"
Dobové reklamy na Darmol - zdroj internetové aukční stránky (další zdroje u autora)
Darmol byl také lék se zajímavým vývojem. Vznikl ještě v době před první světovou válkou. Tehdy obsahoval jako účinnou látku fenolftalein (tehdy synonymně označován jako p-dioxydiphenylphtalid). Dnes to možná pro odborníky zní děsivě, ale tehdy (ještě i v období mezi válkami) to bylo běžně používané projímadlo.
Na jeho projímavé účinky se přišlo poměrně kuriózním způsobem
Na začátku 20. století se snažili v tehdejším Uhersku zabránit falšování vína. K označení došlo proto, že fenolftalein je při neutrální a kyselé reakci bezbarvý, ale při zalkalizování zčervená. Tehdejší uherské úřady tak rozhodly označovat uměle připravovaná vína (falšování potravin bylo už tehdy velmi oblíbené) přidáváním fenolftaleinu jako "kontrolní přísady zdaňovací". A takto umělá vína měla být experty poznána podle této reakce. Teprve když si milovníci vína začali stěžovat, že místo povznesené cesty z vinárny domů spěchají někam jinam, byl účinek odhalen.
Lék s chutí čokolády
Pro zlepšení chuti byly ovšem přidávány určité přísady, jak by lékárníci dnes řekli, jako chuťové korigens. V případě Darmolu to byl čokoládový prášek (proto byl propagačně označován jako "čokoládové projímadlo"). Někdy jako „čokoláda s přísadou p-dioxydiphenylphtalidu". Pro diabetiky byla vyráběna alternativa s kakaovým práškem.
Jinak k dalším přísadám patřily aromatizované cukry, sirupy, kakaový prášek, jablečná příchuť či lékořice. Také byl kombinován například s ricinovým olejem nebo reveňovým kořenem. Řadí se ke kontaktním laxativům, tedy takovým, které dráždí stěnu střevní a poté následuje vyprázdnění. Přípravek vyráběla stejnojmenná firma "Darmol".
Dnes ovšem fenolftalein příliš v projímadlech nenajdeme. Důvodem je obava z možné kancerogenity. Navíc je obecně od kontaktních laxativ ustupováno. Mohou být podávány jen krátkodobě, protože chronická stimulace stěny střeva způsobuje atrofii sliznice, distenzi střeva a toleranci. Tím nutí nemocné zvyšovat dávku. Příčinou je poškození slizniční nervové pleteně, které bohužel obvykle není zcela reverzibilní. K nežádoucím účinkům mohou patřit - při delším užívání - ztráta solí, kožní záněty (například svědění, pálení, puchýřky nebo trvalé zbarvení). Dokonce bývá uváděn jako nežádoucí účinek závažné alergické projevy, jako šok.
Ale zpět k Darmolu v dobách jeho největší slávy
Navzdory současným informací tehdejší reklama (Přítomnost, 1938) tvrdila: "Darmol účinkuje bez návyku, lze jej libovolně dávkovati a působí mírně, nikoliv drasticky. Darmol obdržíte ve všech lékárnách."
Zdroj: Digitální knihovna Kramerius
Darmol byl doporučován odborníky také u dětské zácpy.
Rovněž dávkování zní půvabně:"1/4-1/2 (tbl.), v tvrdošíjných případech 1 Darmol. Dětem přiměřeně méně."
Zdroj: Digitální knihovna Kramerius
Významný český lékař Jiří Štefl ve své výtečné "Farmakotherapii praktického lékaře" z roku (1945) fenolftalein hodnotí jako nejsilnější projímadlo. Doporučuje podávání večer, protože dochází k účinku až po několika hodinách (někdy bylo uváděno 10 hodin). Známe to podle nedávné reklamy: "večer chutná, ráno pomáhá"! Doktor Štefl to hodnotil tak, že návyk po něm nevzniká (nepočítal zřejmě s chronickým užíváním). Při doporučené dávce byl označen jako neškodný, jen u velkých dávek hrozilo poškození ledvin. Fenolftalein se připravoval také v lékárnách jako magistraliter (300 mg na jednu dávku).
Po znárodnění farmaceutického průmyslu v letech 1945-1948 Darmol z nabídek lékáren vymizel. Jen se čas od času objevil v literatuře, buď jako vzpomínka na starý reklamní slogan, nebo jako synonymum pro projímadlo.
Po roce 1989 byl na našem trhu zaregistrován znovu, ale už s pozměněným složením: jako výrobce byla uvedena německá firma Capsoid a obsahoval jako hlavní účinnou látku natrium pikosulfát (tedy dnes se vyskytující v jiných projímadlech, je to chemicky příbuzná látka fenolftaleinu). Jedná se sice také o kontaktní laxativum, ale šetrnější (Remedia Compendium, 1995). V Remediu z roku 1998 je uváděna jiná německá firma, Schmidgall.
Darmol opravdu zlidověl
Jaroslav Zaorálek ve své knížce lidových rčení uvádí úsloví (datuje ho 1938) "být zdrchanej po darmolu" ve smyslu být unaven, být sláb (ze sportovního prostředí).
V románu Jana Otčenáška "Kulhavý Orfeus (1965) se objeví spojení "slovní darmol" ve smyslu nekvalitní literatury (dnes bychom řekli "slovní průjem").
Na závěr, jako důkaz oblíbenosti Darmolu, lze uvést jednu anekdotu (vyšla v Anekdotách z apatyky v roce 1975):
"Máte prosím, darmol?
To chcete, babičko, projímadlo, že?
Ale kdepak projímadlo - já četla v kalendáři: "Máš-li bol, vem darmol!"¨
a mě hrozně bolí noha. Koza mě kopla."
PharmDr. Tomáš Arndt
V dalším pokračování se můžete těšit na lék Kathesin z lučební továrny Dr. Roberta Heislera.
ANGINOL - PRVNÍ ČESKÉ ANTIBIOTIKUM
EPONYMA A VŽITÉ NÁZVY V LÉKÁRNĚ
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.