
V ročníku 2024 provází PharmDr. Tomáš Arndt čtenáře Magazínu historií slavných českých léků. Věříme, že stejně jako předešlé seriály autora, které můžete najít v záložce SERIÁLY, vás ten letošní zaujme. V listopadu, kdy nás ráno vítají mlhy a teplota vzduchu klesá k nule a níže, se hodí připomenout si domácí specialitu na léčbu kašle, jakou byl (a stále je) Thymomel.
Thymomel jako volně prodejný lék je stále oblíbený v současnosti jako prostředek na podporu vykašlávání (odborně expectorans). Co už je méně známé, je to, že existuje pod stejným názvem a v podstatě ke stejnému účelu prokazatelně již více než 120 let a jednu ze složek - výtažek z tymiánu - obsahuje stále od svého vzniku.
Thymomel se začal vyrábět v lékárně (opakovaně zmiňované v mé sérii článků) U Černého orla na Malé Straně, jejíž tradici výroby domácích specialit založil magistr farmacie Benjamin Fragner. Ten lékárnu provozoval od roku 1857. Jednou z těchto specialit byl právě Thymomel. Oficiálním rokem, kdy byla uvedena na trh, byl rok 1904, kdy obdržela lékárna povolení k její výrobě jako speciality pod číslem 28.658. Tehdy lékárnu již provozoval syn zakladatele, PhMr. Karel Fragner (1861-1926). Benjamin Fragner zemřel v roce 1886.
Nový přípravek, tehdy označovaný jako Thymomel Scillae, byl masivně inzerován v různých časopisech a kalendářích českých zemí. A to nejen v českých, ale i německých (Brunner Zeitung), ba i židovských (Judische Almanach, Kalendář česko-židovský). Je zajímavé, že bylo zdůrazněno, že pomáhá nejen při vykašlávání (dobově "hlen uvolňující a vypuzující"), ale také při "křečovitém kašli", kdy působí jeho účinek "zmírňující a upokojující a záchvaty dýchavičnosti zmenšující". Dokonce byl doporučován při černém kašli. Jeho cena byla 2 koruny a 20 haléřů za lahev. B. Fragnerova lékárna (s titulem c. a k. dvorního dodavatele) ho dodávala i do jiných lékáren (Kalendář Národních listů, 1908). V Časopise lékařů českých vyšel v roce 1907 článek "O léčení pertusse (černého kašle) preparátem Thymomel" od profesora dr. Schenera. V Rozhledech lékařských vyšel článek od dr. J. Kučery. Jeho složení bohužel z té doby neznáme.
První informace o tom, co lék obsahuje, pochází z roku 1926
Jeho odborný název byl Extractum thymi et bulbus scillae mellificatum. V archivu Českého farmaceutického muzea se nachází opis přípravy Thymomelu, jak byl vyráběn po roce 1926 (tehdy stál 14 Kč):
Při jeho výrobě se nejprve zahříval cukr s vodou a kyselinou mravenčí do doby, než veškerý cukr konvertoval (přeměnil). Následně se přidaly ostatní součásti. Posledním krokem byla filtrace k dosažení čiré tekutiny.
Zajímavou a dnes již neexistující složkou v Thymomelu byl Acetum scillae, cibulový ocet. Vyráběl se z mořské cibule (Scillus maritimus, běžné synonymum Urginea maritima). Je to bylina z čeledi chřestovitých. Roste na pobřeží Středozemního moře a v jižní Evropě, západní Asii a severní Americe. Zpracovává se z ní podzemní cibule (Bulbus scillae).
Používala se již ve starém Egyptě a Řecku (zde se věřilo, že ochraňuje před zlými duchy).
Právě vlastní cibule rostliny se společně s lihem, destilovanou vodou a zředěnou kyselinou octovou používala k přípravě octu z mořské cibule. Nejprve se uskutečnila perkolace (vyluhování) Bulbus scillae a pak se zbytek z ní proléval směsí zředěné kyseliny octové a destilované vody v poměru 1:3. Nakonec se doplnilo do konečné váhy. K použití octu, nikoliv vlastní rostlinné drogy, docházelo zřejmě proto, že cibule obsahuje kardioaktivní glykosidy, označované souhrnně jako scillaren (podobného typu jako v náprstníku nebo konvalince). Čerstvá cibule byla dokonce používaná jako jed proti hlodavcům!
V meziválečných lécích byly jedovaté části rostliny odstraněny při výrobě a byl zachován jen její kardiotonický (a také diuretický účinek - léky jako Scillarenin či Nephrosan). Kromě toho Bulbus Scillae působila jako ve vyšších dávkách jako emetikum a projímadlo.
Vraťme se zpět k Thymomelu Scillae
V octu byl původní účinek oslaben a projevil se žádoucí účinek expektorační. Další obsažená léčivá rostlina je nám již dobře známá: tymián obecný (Thymus vulgaris). Používá se zde jako sekretolytické expektorans (zvyšuje pohyb řasinek epitelu v dýchacích cestách). Silice z něj je vylučována plicemi a působí dezinfekčně. Dále se používá například jako karminativum, obstipans nebo mírné spasmolytikum. Nedoporučuje se dlouhodobé užívání, protože obsažený thymol může být ve větších dávkách škodlivý zdraví.
Od roku 1932 se Thymomel Scillae vyráběl v nové otevřené továrně B Fragner v Praze-Dolních Měcholupech.
Po ukončení války byla firma B Fragner znárodněna a stala se součástí národní podniku SPOFA. Stejně tak přešel do jejího portfolia Thymomel Scillae. Jeho výroba v nových poměrech netrvala dlouho, již v roce 1949 je uváděn mezi léky, jejichž výroba končí.
Neskončila však úplně. Začal se vyrábět nový přípravek, nyní již pouze Thymomel. Obsahoval pouze: Extractum thymi (tymiánový extrakt), Mel depuratum (čištěný med) a Sirupus simplex (prostý sirup).
V roce 1961 je uváděno, že obsahuje také tekutý extrakt z jitrocele kopinatého (Plantaginis lanceolata). Ten je používán jako expektorans a mucilaginosum (podporující tvorbu hlenů). Rovněž má v našem případě význam jeho protizánětlivý účinek (antiflogistikum).
V rámci SPOFY byl Thymomel vyráběn v národním podniku Galena, která se specializovala na tekuté lékové formy. Je zajímavé, že podle statistik o něj zájem během padesátých let minulého století, tedy nedlouho po změně původního složení, klesal: v roce 1953 se spotřebovalo 1 169 000 lahví, kdežto v roce 1960 jen 419 000 lahví.
Po roce 1989 Galenu koupila firma IVAX, součást firmy Teva. V současnosti je Thymomel vyráběn (stejně jako ostatní léky z této továrny) přímo pod značkou Teva.
Jeho současné složení je následující:
PharmDr. Tomáš Arndt
Seriál „SLAVNÉ ČESKÉ LÉKY" slibuje zajímavé čtení, kde se dozvíte celou řadu obohacujících informací z historie svého oboru. Příště se můžete těšit na antianemikum Ferrostabil, lék poznamenaný dobou.
Všechny předchozí díly najdete také v záložce SERIÁLY na Magazínu.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.