
Aktinická (nebo také solární) keratóza podle lékařů vzniká vždy v důsledku dlouhodobého a nadměrného vystavování kůže slunečnímu záření. Nejčastěji se vyskytuje na obličeji, například uších, rtech nebo nose, případně na hřbetech rukou nebo na předloktí. U mužů pak velmi často na pleši, kde schází přirozená ochrana v podobě vlasů. Je proto velmi důležité chránit si nezakryté části těla opalovacími prostředky s ochrannými SPF faktory. Dlouhodobá expozice slunečnímu záření, zejména UVB, vede k rostoucímu poškození keratinocytů v pokožce.
.............
Ultrafialové sluneční paprsky poškozují povrch kůže, kde dochází zejména k poškození DNA v keratinocytech. Hlavní role keratinocytů přitom spočívá ve vytváření ochranné bariéry mezi organismem a vnějším prostředím. Poškození UV paprsky vyvolá mutace genetické informace v DNA keratinocytů, které se mohou nekontrolovaně množit za vzniku projevů aktinických keratóz. Ke kožním nádorům vznikajícím z těchto buněk patří bazaliom a spinaliom.
.............
„Aktinická keratóza nejdříve vypadá jako malé růžové ložisko, které však má hrubší povrch. Později ložisko změní barvu na růžovočervenou a je pokryté šupinou. V pokročilé fázi je už šupina znatelně vyvýšená nad povrch kůže," popisuje prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP.
Častější výskyt aktinické keratózy pozorují lékaři u mužů - týká se přibližně 15 % populace, ve věku nad 70 let však již 34 %. U žen se nemoc vyskytuje v 5 %, po 70. roku věku se výskyt zvyšuje na 18 % populace. Ve věku nad 70 let tak aktinickou keratózou trpí prakticky každý druhý.
„Výskyt onemocnění je tradičně vysoký například v Austrálii nebo v jižních státech Evropy. Ovšem ani ‚české' sluníčko nesmíme podceňovat a měli bychom se před ním chránit také," říká prof. Arenbergerová.
Nebrat změny na kůži na lehkou váhu
Lékaři upozorňují, že se aktinická keratóza časem může vyvinout ve zhoubný nádor.
„Je to přednádorový stav, který se v až 20 % případů může rozvinout v invazivní spinocelulární karcinom neboli spinaliom. Ten se v nejhorších případech může šířit například do uzlin nebo plic. Zároveň však není tak agresivní jako melanom a dává o sobě relativně dlouho vědět dopředu tím, že je vidět, takže pacientům umíme pomoci i v poměrně pokročilých stadiích," říká MUDr. Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava.
Kromě věku je hlavním rizikovým faktorem i typ kůže. Lidé se světlejší pletí, fototypu I a II, jsou ohroženi více. Riziko si však podle MUDr. Litvika lidé zvyšují sami, zejména pokud se často jezdí slunit k moři bez dostatečné ochrany nebo pravidelně navštěvují solária.
„Nejdůležitější je chránit se před slunečním zářením. Základ je i takzvaný zákon 3K - košile, kalhoty a klobouk. Zbytečné je chodit do solárií a tam se vystavovat dalšímu UV záření. Občas je také vhodné se na vlastní kůži občas lépe podívat, a i s malým podezřením přijít k lékaři a zahájet léčbu, abychom mohli předejít vážnějším stavům," pokračuje MUDr. Litvik.
Jaké jsou možnosti léčby
Současná medicína nabízí celou řadu možností léčby aktinické keratózy, nejčastěji lékaři používají tzv. kryoterapii. Při ní kůži ošetřují kapalným dusíkem, což bývá často bolestivé a pacienti na zákroky musí docházet opakovaně.
Dále se uplatňuje léčba pomocí laseru nebo fotodynamická terapie s využitím fotosenzibilizátoru, který po ozáření světlem uvolňuje do aktinické keratózy toxické látky, které ji zničí.
„Potíž spočívá v tom, že takto ošetříme pouze viditelné projevy, zatímco chorobou už může být zasaženo i okolí, aniž by to bylo znát. V poslední době nám pomáhá léčba pomocí krému, který stimuluje imunitní reakci kůže, brání množení buněk a ničí nádorové a přednádorové změny na kůži. Pro pacienty je jeho užívání pohodlné, nanáší si jej sami po dobu několika týdnů," popisuje prof. Arenbergerová.
………….
65 procent invazivních spinocelulárních karcinomů vzniká z aktinických keratóz. Riziko vzniku tohoto nádoru je možné významně snížit tím, že budeme léčit každý projev aktinické keratózy, a to zejména v nádorovém poli.
aktinicka-keratoza.pierre-fabre.com
………….
Možné je i chirurgické odstranění lézí, zejména v případě, že se již choroba rozvinula v nádor. Výhodou excize je histologické vyšetření pro ověření diagnózy, nevýhodami je delší hojení a jizva.
Zdroje: MaVe PR, https://aktinicka-keratoza.pierre-fabre.com
Každých 300 m zvyšující se nadmořské výšky se o 4 % zvýší intenzita slunečního světla?
Zeměpisná šířka ovlivňuje intenzitu záření? V tropech je až 5x vyšší než např. ve Skandinávii.
Mezi 11. a 14. hod. obsahuje sluneční záření nejvyšší podíl UVB? Ráno a večer roste podíl UVA.
zdroj: https://www.derm.cz
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.