
Tradice majestátních vánočních stromů přiláká každý rok touto dobou tisíce obyvatel na náměstí velkých i malých měst.
Symbolem vánočních svátků v Praze je ozdobený strom na Staroměstském náměstí. Letos se tu 30. listopadu 2024 rozsvítí dvaadvacetimetrový smrk ztepilý, který přijel do Prahy z Krompachu v Libereckém kraji. Ke zdobení se použije 4,5 kilometru LED světelných řetězů.
A třeba v New Yorku budou mít letos 70 let starý a 23 metrů vysoký smrk z Massachusetts, který tradičně vybral hlavní zahradník Rockefellerova centra. Vánoční strom před Rockeffelerovým centrem má dlouholetou tradici, která začala již v roce 1931. Strom pro letošní Vánoce bude ozdoben 50 000 LED světýlky na více než 8kilometrovém kabelu.
Tradičně se již od roku 1947 pyšní londýnský Trafalgar Square vánočním stromem, který Británii pokaždé daruje Norsko jako výraz vděku za pomoc během 2. světové války. Tento strom, obvykle přes 20 metrů vysoký a asi 60 let starý, se stává symbolem přátelství mezi oběma národy. Vánoční strom bývá zdoben v tradičním norském stylu.
A zpátky domů...Evropská komise letos zvolila Brno Evropským hlavním městem Vánoc 2024 a nazvala ho „kreativním vánočním drahokamem." Brněnský vánoční strom na Zelném trhu pochází tentokrát z Vyškovska.
Strom jsme pro vás ozdobili i my. Pod každým dárkem najdete produktový tip s informacemi, které si dobře zapamatujte. Budou se vám hodit v TESTU! Pro 8 z vás máme za jeho správné vyplnění připravené dárky v podobě e-poukázek. Ježíšek do Magazínu přijde již 18. 12. 2024!
Nákup, losování a rozesílka cen jsou plně v režii společnosti Health communication s. r. o. Ceny se se nijak nevztahují k partnerům soutěže.
Účastí v soutěžích na Magazínu souhlasíte s pravidly.
VSTUPTE DO SOUTĚŽE ZDE
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.