
Světový den srdce, který připadá na 29. září, je skvělou příležitostí zamyslet se nad tím, co děláme pro zdraví jednoho z našich nejdůležitějších orgánů.
Co ovlivňuje zdraví našeho srdce a jak ho můžeme chránit?
Je obecně přijímáno jako fakt, že kardiovaskulární onemocnění se nevyskytují rovnoměrně u obou pohlaví. V tomto ohledu jsou muži oproti svým ženským protějškům ve značné nevýhodě. Klíčovým faktorem jsou pohlavní hormony. Ženy totiž mají vyšší hladiny estrogenu, který hraje důležitou roli při ochraně cév a snižuje tak riziko vzniku onemocnění srdce. Když k tomu připočteme mužskou tendenci k vyšším hladinám špatného cholesterolu LDL a nižším hladinám dobrého cholesterolu HDL, vzniká nepříznivá predispozice pro rozvoj chorob, jako je ateroskleróza.
Muži také často kladou menší důraz na udržování zdravého životního stylu, což rovněž neprospívá jejich srdečnímu zdraví.
„Kouření, stres, alkohol - to vše působí na srdce škodlivě. U aterosklerózy lze často říci, že vzniká v důsledku nezdravého životního stylu. Podobně je tomu i u hypertenze, ischemické choroby srdeční nebo srdečního selhání," varuje genetička Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu ve společnosti Chromozoom.
Zjištění, že máte vysokou hladinu cholesterolu, by podle Procházkové mělo být varovným signálem a znamením, že je čas se začít zajímat o zdravý životní styl. Genetička doporučuje začít úpravou jídelníčku, do kterého bychom měli zařadit více potravin bohatých na vlákninu a zdravé tuky, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, a zároveň omezit tučná masa, mléčné výrobky a průmyslově zpracované potraviny s vysokým obsahem nasycených a trans tuků. Samozřejmostí je také pravidelná fyzická aktivita a omezení alkoholu a kouření.
Dědičné mutace genů
Lékař lidem s vysokým cholesterolem zpravidla předepíše statiny, které snižují produkci cholesterolu v játrech, inhibitory PCSK9 přispívající ke snížení hladiny LDL cholesterolu, nebo fibráty a ezetimib - ty omezují vstřebávání cholesterolu ve střevech.
„To, že dostanete léky na předpis, neznamená, že se vaše problémy zázračně vyřeší. Úprava životního stylu je důležitá i v těchto případech. Platí totiž, že do kardiovaskulárního zdraví promlouvá i genetika, takže můžete být ke kardiovaskulárním onemocněním náchylnější, protože jste tuto predispozici zdědili. Na zdravý životní styl si v takovém případě musíte dávat pozor ve zvýšené míře," vysvětluje Procházková.
Zmíněné dědičné mutace mohou zvyšovat riziko vysoké hladiny cholesterolu, krevního tlaku i onemocnění, jako je infarkt, mrtvice, aneurysma břišní aorty a další. Existuje například dědičné onemocnění zvané talasémie, které má přímý dopad na produkci hemoglobinu, což může vést k anémii. Genetika může být do určité míry odpovědná za zvýšené hladiny zánětlivých markerů, jako jsou CRP, IL-6 nebo homocystein, což může naznačovat vyšší riziko rozvoje aterosklerózy nebo jiných onemocnění. Genetika také ovlivňuje, jak tělo reaguje na cvičení nebo na nedostatek spánku. Genetické testy mohou odhalit predispozice, které ovlivňují náchylnost k těmto stavům, a pomoci tak včas přijmout preventivní opatření.
„Silnější srdce není žádná fiktivní konstrukce. Lékařská věda má poměrně jasno v tom, že genetické faktory ovlivňují jak sílu, tak výkonnost srdce. Geny spoluutvářejí srdeční strukturu a ovlivňují fungování tohoto životně důležitého orgánu. Některé genetické variace mohou například zlepšovat efektivitu svalů, ovlivňovat krevní tlak a metabolismus kyslíku, což může vést k lepší odolnosti vůči zátěži. Silné srdce tedy rozhodně není mýtus," dodává Barbora Procházková s tím, že srdeční zdraví ovlivňuje i schopnost těla efektivně využívat živiny a kyslík, což je opět do značné míry geneticky podmíněno.
Testy odhalí i komplikované mutace
Někdo může být na základě genetických predispozic náchylnější ke vstřebávání špatného cholesterolu. Některé mutace způsobují například to, že játra hůře odbourávají LDL cholesterol, což se odborně nazývá hypercholesterolémie. Funguje to však i opačně - mutace v některých genech mohou aktivně snižovat hladinu HDL cholesterolu nebo měnit jeho fungování. Výsledek je v obou případech podobný: větší náchylnost ke kardiovaskulárním onemocněním, buď kvůli nadměrné produkci špatného cholesterolu, nebo jeho nedostatečnému odbourávání.
„Této problematice se v našem vědeckém týmu nyní věnujeme v rámci vývoje genetických testů na detekci genetických rizik týkajících se kardiovaskulárního zdraví a dalších zdravotních predispozic," popisuje hlavní genetička společnosti Chromozoom.
Genetické testy mohou pomoci mnoha potenciálním pacientům, kteří netuší, že mají sklony k onemocněním srdce a cévní soustavy. Testy jsou totiž schopny identifikovat různé genetické mutace, které mohou vést k některé z výše zmíněných diagnóz.
„Genetické testování nám umožňuje sledovat široké spektrum genů a identifikovat potenciální predispozice k budoucím zdravotním problémům. Multifaktoriální testy poskytují možnost analyzovat více faktorů současně, což je velkou výhodou. Umožňují odhalit náchylnost k onemocněním, která jsou ovlivněna kombinací genetických i environmentálních vlivů. Výsledky však nemusí jednoznačně předpovědět, zda a kdy se nemoc objeví, ale mohou naznačit oblasti, na které by mohlo být užitečné se zaměřit v rámci prevence," uzavírá doktorka Procházková.
Zdroj: Media:list
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.