
Slunce už převzalo vládu a čekají nás nejoblíbenější měsíce roku, které většina z nás využije pro dovolenou a odpočinek. Vyrazíme k moři, k rybníkům a do hor, kde slunci vystavíme svoje unavené a paprsků lačné tělo. Každoročně v čase od května do letních prázdninových dnů lékaři varují před rizikem působení UV záření na kůži a vysvětlují zásady bezpečného opalování. K preventivním akcím patří tradičně například Stan proti melanomu nebo Evropský den melanomu, který se pravidelně koná 30. května. Také nezisková organizace Loono, sdružení mediků, mladých lékařů i zkušených zdravotních profesionálů, se na zdravou kůži zaměřuje v rámci své osvěty o prevenci rakoviny.
„Kůže plní řadu důležitých funkcí. Brání vstupu škodlivých mikroorganismů, podílí se na regulaci tělesné teploty, produkuje vitamín D a je zásobárnou bílkovin, cukrů a tělesné vody. Je proto zapotřebí se o ní náležitě starat. Jednou z hlavních příčin vzniku rakoviny kůže je její zvýšené vystavování ultrafialovému záření, které je přítomné ve slunečních paprscích. Proto je léto i pozdní jaro rizikovější než méně slunečné měsíce," vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.
Melanom je zhoubný nádor z pigmentových buněk (melanocytů). Třetina melanomů se vyvíjí na podkladě vrozených nebo získaných pigmentových névů (mateřských znamének). K vzniku tohoto nádoru přispívá kromě genetických dispozic nebo poruchy imunity v důsledku jiného onemocnění především opalování bez dostatečné ochrany. Nejčastěji se nádor vytvoří na původně zdravé kůži jako skvrna odlišné barvy, která se zvolna zvětšuje a postupně přibývá na tloušťce, jindy se existující neškodné mateřské znaménko barevně a tvarově změní na melanom.1
RIZIKOVÉ SLUNĚNÍ
Rizikových faktorů pro vznik zhoubných nádorů kůže je hned několik. Vedle UV záření hraje svou roli genetika, věk nad 50 let i světlá pokožka, která je citlivější na sluneční záření. Problematické je také chození do solária. Stačí se třikrát za život spálit, a riziko melanomu se hned znásobí.1
Slunečního záření, které dopadá na naši pokožku, může mít za následek celou řadu kožních onemocnění. Od oparů na rtu až po vznik prekancerózy, která předznamenává vznik kožních nádorů. Národní onkologický registr ÚZIS uvádí, že na zhoubný melanom kůže u nás ročně zemře až 400 osob. I když se tedy pobytu na sluníčku už nemůžeme dočkat, při cestě za krásně opálenou pletí bychom stále měli dodržovat několik důležitých zásad, díky kterým svou pokožku ochráníme.
Už na jaře, ale především v létě, bychom rozhodně neměli zapomenout na opalovací krém. Sluneční paprsky totiž na lidskou pokožku dopadají, i když je zataženo, proto je důležité chránit se neustále. Jejich účinky jsou nejsilnější mezi 11. a 15. hodinou, v tento čas bychom se proto měli pobytu na přímém slunci vyvarovat.
„Pokud zrovna neprší a neřádí bouřky, vždy doporučujeme, aby se každý před odchodem z domova namazal krémem na opalování. V dnešní době existuje celá řada přípravků, včetně sprejů a emulzí. Zákazník si tedy z této široké škály může vybrat přípravek, který mu vyhovuje nejvíce. Nejvhodnější je mazat se několikrát denně, a to i pokud používáme voděodolný krém," vysvětluje MUDr. Helena Michalíková, vedoucí lékařka nově otevřeného dermatovenerologického centra na klinice Canadian Medical Pankrác House.
Při opalování zvažme, jaký je fototyp naší pokožky. Čím více melaninu pokožka obsahuje, tím lépe se opalujeme. V České republice se nejčastěji setkáme s lidmi s II. a III. fototypem - a ačkoliv se tento typ pokožky nespálí tak snadno jako keltský fototyp I, je nezbytné jej rovněž před sluncem chránit.
„Často se setkáváme s tím, že si lidé, kteří se dobře opalují, myslí, že se nemusí před paprsky chránit. Nicméně opak je pravdou. Ochrana před sluníčkem by se v létě měla stát rutinou. Slunce má na svědomí mnoho kožních onemocnění, přitom namazat se krémem trvá jen několik sekund. Není radno tento krok podcenit," říká MUDr. Michalíková.
„Rodiče by měli před slunečním zářením chránit také své děti. Ty totiž patří mezi nejcitlivější skupinu, do tří let by měly být na slunci opravdu jen minimálně. Časté spálení v dětství může totiž zvyšovat riziko rakoviny kůže v dospělosti," říká Kateřina Šédová z organizace Loono.
Jak poznat nebezpečné mateřské znaménko?
Kromě ochrany kůže před ultrafialovým zářením jsou nejlepší prevencí pravidelné kontroly vlastní pokožky a především mateřských znamének.
Upozornit na vznikající melanom nám pomůže tzv. ABCDE varovný systém.
Čím více písmenek je pozitivních u jednoho pigmentového znaménka, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o rizikový projev.
Samovyšetřením kůže provede zájemce aplikace Preventivka, jeho postup najdete také na webových stránkách Loono.
„Pokud během samovyšetření zaznamenáte nějaké z varovných signálů, zajděte za svým praktickým doktorem, nebo rovnou za dermatologem. Toho byste měli navštěvovat v rámci prevence alespoň jednou ročně, aby sledoval vývoj vašeho znaménka v čase," dodává Kateřina Šédová.
Při jakýchkoliv pochybnostech navštivte raději kožního lékaře, který je dostatečně školen k tomu, aby dovedl správně stanovit diagnózu, někdy i s pomocí speciálních optických přístrojů.
Zdroje:
Loono tisková zpráva: „Vyhýbání se přímému slunečnímu záření a dostatečný UV faktor. Loono u příležitosti Evropského dne melanomu radí, jak předcházet rakovině kůže."
EUC tisková zpráva: „Sezona plavek se blíží. Jak na bronzovou pokožku bezpečně."
Reference:
1. https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/melanom-je-sedmy-nejcastejsi-nador-u-nas-pocet-postizenych-stale-roste/
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.