
Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Zdá se, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom.
Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Nedávný objev zahrnuje skupinu střevních bakterií, které mohou štěpit cholesterol ve střevech. Od počátku 20. století vědci věděli, že střevní bakterie mohou přeměňovat cholesterol na sloučeninu zvanou koprostanol (27 uhlíkový stanol vzniklý biohydrogenací cholesterolu), ale nevěděli, které druhy to dělají. Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od 3079 lidí, aby charakterizovali jejich střevní mikrobiomy, a poté sekvenovali téměř šest milionů mikrobiálních genů.
Zjistili, že lidé s genem, který ve svém mikrobiomu nazvali IsmA, vylučovali ve svých výkalech až o 75% méně cholesterolu než lidé, kteří tento bakteriální gen nenesou. Přítomnost tohoto genu, který vytváří enzymy, které metabolizující cholesterol, byla také spojena s nižší hladinou cholesterolu v krvi účastníků. Zjištění zveřejněná v časopise Cell Host and Microbe mohou pomoci vysvětlit, proč někteří lidé mohou konzumovat více cholesterolu ve své dietě, s relativně malým účinkem na hladinu cholesterolu v krvi.
„Úprava mikrobiomu může mít i terapeutický účinek," říká spoluautor studie Dr. Stanley Shaw, kardiolog v Brigham and Women's Hospital a proděkan na Harvardské lékařské fakultě. Varuje však, že léčba srdečních chorob založená na mikrobiomu je stále ještě v plenkách.
Jak ovlivnit střevní mikrobiom?
Teoreticky by mohlo pomoci přímo zavést enzymy metabolizující cholesterol do střeva, nebo zvýšit populaci těchto bakterií (snižujících hladinu cholesterolu) dietou, probiotiky nebo jinou metodou.
Rozdíly v mikrobiotě ovlivňují srdce, ale i obezitu
Zdá se, že mikrobiom ovlivňuje další faktory spojené se zdravím srdce, včetně tělesné hmotnosti, krevního tlaku, cukrovky a zánětu. Například lidé, kteří jsou přirozeně hubení, mají jinou střevní mikroflóru než lidé s nadváhou, pravděpodobně proto, že některé bakterie získávají z některých potravin více energie než jiné bakterie. Podobně se zdá, že lidé s vysokým krevním tlakem mají méně různorodou mikrobiotu, tj. méně druhů než lidé s normálním krevním tlakem.
Je rozdíl v mikrobiotě primární nebo sekundární?
Problém pozorování je starý hlavolam, co bylo dříve, „slepice nebo vejce"? Jsou rozdíly v mikrobiotě příčinou zdravotního problému, nebo jsou to reakce či kompenzace těla na problém?
„Na mikrobiomu je zajímavé, že se zdá, že slouží jako prostředník pro některé faktory životního stylu, které mají příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví," říká Dr. Shaw. Vezměte si například vlákninu. Zdá se, že diety bohaté na vlákninu snižují riziko srdečních onemocnění a mrtvice až o 30 %. Některé z těchto výhod mohou vyplývat ze schopnosti vlákniny pomáhat odstraňovat cholesterol z těla. Mohou ale působit i jiné faktory. V našem střevě se vláknina rozkládá bakteriemi za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem. Tyto sloučeniny interagují se specifickými receptory na buňkách, které regulují krevní tlak, ovlivňují hormony podílející se na cukrovce a tlumí zánět - to vše ovlivňuje kardiovaskulární zdraví.
Rostlinná strava podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom
Bohužel neexistují žádné konkrétní rady týkající se prevence zdraví srdce ve vztahu ke střevnímu mikrobiomu. Zdá se však, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom. Tato oblast výzkumu je vzrušující oblastí a možná i budoucí „léčby mikrobiomu".
Pro optimální zdraví vědci podporují dodržování rostlinné stravy jako je středomořská dieta DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension) a dieta MIND (Mediterranean-DASH Diet Intervention for Neurodegenerative Delay). Bylo prokázáno, že rostlinná strava má různé zdravotní přínosy a je spojena s nižším rizikem srdečních chorob, rakoviny a dalších chronických onemocnění.
Zdroj: Harvard Hearth Letter, https://www.health.harvard.edu
Dysbióza střevní mikrobioty, při které dochází k narušení její pestrosti i funkčnosti, je spojená s celou řadou chronických chorob. Problematikou mikrobiomu se zabývá 3D 360° kongres MIKROBIOM LIDSKÉHO TĚLA V SOUVISLOSTECH, který probíhá až do 7. června 2023. Kongres je akreditován u ČLnK.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.