
I Evropa se stává rizikovou
Komáří bodnutí jsme zažili všichni opakovaně a myslíme si, že o nic nejde. Ale opak je pravdou. Původně tropické nemoci se kvůli oteplování rychle dostávají z jihu na sever, do Evropy, a tedy i k nám.
Odborník na cestovní a tropickou medicínu a děkan LF Ostravské univerzity - doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS, upozorňuje: „Nejčastější do naší země importovanou exotickou nákazou je horečka dengue. Přenáší ji infikované samičky komára (Aedes aegypti a Aedes albopictus). Projeví se vysokou horečkou, výraznou bolestí kloubů a svalů, a také vyrážkou. A k tomu se ještě objeví neobvyklé vyčerpání a nechutenství."
Kde se s nimi můžeme setkat?
Podle údajů zveřejněných Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemoci (ECDC) je už komár domestikovaný v Itálii, ve Slovinsku a Chorvatsku, v Řecku, ve Francii a ve Španělsku. To jsou všechno destinace, kde většina z nás plánuje letní dovolenou. Ale pozor, výskyt by zaznamenám i ve Švýcarsku, Německu, Rakousku i u nás v České republice.
Očkování proti horečce dengue
Očkování je od loňska dostupné i u nás; jde o živou vakcínu, která se podává ve dvou dávkách v rozmezí tří měsíců, a tak je nutné myslet na ně včas.
Další nebezpeční komáři
U nás se už téměř běžně vyskytuje komár rodu Culex. Ten může přenášet západonilskou horečku, která je zejména pro starší osoby životu nebezpečná.
„Na našem území, konkrétně na Moravě, jsme už zaznamenali i úmrtí. Virus může způsobit i meningitidu, encefalitidu nebo mimo jiné poškození jater," říká doc. Maďar.
Zejména ve středomořských oblastech, které turisté rádi navštěvují, se může vyskytnout horečka papatači, způsobená virem Phlebovirus. Příznaky jsou podobné - bolest svalů, kloubů, únava a výjimečně i zánět mozkových blan, zejména u dětí.
Prevence je možná, a je poměrně jednoduchá
Nezapomeňte si přibalit do kufru kvalitní repelenty s účinnou ověřenou látkou, jako je DEET, ale v ne příliš silné koncentraci kvůli vlivu na kůži. Místa, na která je třeba nejvíc pamatovat, jsou oblast kolem kotníků a zadní strana paží. Repelenty do pokojové zásuvky, které si obvykle vozíme, mají malou účinnost - vliv klimatizace, průvanu v pokoji apod.
Základní pravidla při cestování
Infekční nemoci jako spalničky, zarděnky, plané neštovice nebo černý kašel jsou infekční dřív, než se objeví první příznaky. Uzavřený prostor v letadle a v podstatě i v jiných dopravních prostředcích a k tomu blízký kontakt se spolucestujícími může být zdrojem nákazy.
...................
Doc. Maďar rozhodně nedoporučuje cesty s dětmi do šesti měsíců věku, děti do dvou let by neměly cestovat do exotických oblastí.
Jejich imunita ještě není vyzrálá a nedoporučují se jim ani potřebná očkování.
Delší cesty by měly uvážit i těhotné.
...................
Opatrnost ve stravování je na místě i v luxusních hotelových komplexech. I když všechno, kam dohlédneme, vypadá bez poskvrnky, nevíme, jak pečlivě si kdo myje ruce a kde se nakupují potraviny. Doc. Maďar varuje i před tepelně neupravenými, jako je syrová zelenina, majonéza, zmrzlina, nakonec i vajíčka mohou být problém. Ani led do nápojů není bez rizika, vodu si kupujme v uzavřeném balení a raději sycenou.
Prevence na míru
Cestovatelé s některými nemocemi a všichni, kteří směřují mimo vyspělé země, by měli být hodně opatrní. Vzhledem k odlišným zdravotním rizikům v různých zemích je vhodné poradit se s lékařem o vhodné prevenci doslova „na míru". Všechno podstatné o očkování i prevenci se dozvíte především u odborníků v centrech cestovní medicíny.
Mgr. Jana Ulíková
POZOR NA INVAZIVNÍ DRUHY KOMÁRŮ
NOVÁ GENERACE ANTIVIROTIK PROTI KLÍŠŤOVÉ ENCEFALITIDĚ
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.