
S diabetem se podle dat VZP loni léčilo 575 tisíc klientů této největší zdravotní pojišťovny. Celkem pojišťovna za jejich léčbu uhradila rekordních 9,3 mld. Kč, z čehož víc než polovinu (5,1 mld. Kč) tvořily náklady na léky.
VZP od loňska také umožňuje vyšetření diabetické retinopatie přímo v ordinacích diabetologů, během prvních měsíců speciální zařízení pořídila víc než desítka poskytovatelů, další jsou v jednání.
Retinopatie vzniká poškozením krevních cév vyživujících sítnici oka, v těžkých případech dochází ke krvácení do sítnice a sklivce, což způsobí závažnou poruchu zraku až slepotu. Častým jizvením v důsledku drobných krvácení do sítnice může docházet až k odchlípení sítnice, kdy odumírají světločivé buňky sítnice a dochází ke zhoršení zraku. Riziko vzniku diabetické retinopatie se zvyšuje s délkou trvání diabetu
„Vyšetření retinopatie by mělo být u diabetiků provedeno každý rok, praxe tomu ale neodpovídá, a to i přesto že bez včasného záchytu může nemoc vést až k celkové slepotě. Proto jsme rozhodli o možnosti využití speciálních kamer, které s pomocí umělé inteligence rozpoznají počáteční retinopatii přímo v ordinacích diabetologů," popisuje náměstek pro zdravotní péče VZP Jan Bodnár nový výkon, který pojišťovna nabízí od loňského srpna a dodává: „Nestačí pouhé pořízení přístroje, lékař také musí projít příslušným školením a teprve na základě doložení všech potvrzení může uzavřít smlouvu s VZP, abychom mohli prováděné vyšetření proplácet. Během relativně krátké doby celým procesem prošlo dvanáct diabetologických ordinací, které už dnes vyšetření zraku provádí. Další desítky zařízení jsou v jednání."
V České republice je evidováno cca 100 tisíc osob s diabetickou retinopatií, přičemž asi 2 000 z nich způsobila slepotu. Z dat VZP vyplývá, že zhruba 40 % diabetiků zůstává bez tohoto vyšetření, které bylo až do loňského srpna prováděno pouze v ordinacích oftalmologů.
Nejčastější příznaky retinopatie:
V počátečních stádiích diabetické retinopatie se nemusí objevit žádné příznaky a onemocnění nemusí být diagnostikováno, dokud není pokročilejší.
......................................
Objednejte se k bezplatnému vyšetření zraku pomocí umělé inteligence u zdravotních smluvních pracovišť.
Seznam ZDE
......................................
Výskyt diabetu a náklady na léčbu
Zhruba 9 z 10 pacientů trpí diabetem 2. typu. Zbývajících 10 % tvoří pacienti s diabetem 1. typu, těhotenským diabetem a specifickými typy diabetu. Nejčastěji se s cukrovkou léčí lidé ve věku 70-79 let (v roce 2022 197 tis. klientů VZP). Z dat VZP vyplývá, že v průběhu let rostou jak celkové náklady pojišťovny na léčbu tohoto onemocnění, za pět let o 27 %, tak i průměrné náklady na jednoho pacienta. To je dáno mj. dostupností stále modernějších léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, které diabetikům pomáhají (inzulínové pumpy nové generace, glukometry nebo senzory na monitorování glykémie atd.)
Počet diabetiků a nákladů na jejich léčbu rok od roku stoupá. Výjimkou byl covidový rok 2020, kdy došlo v ČR poprvé (po více než padesáti letech sledování) k jeho poklesu. Bohužel se ale nejednalo o dobrou zprávu - počet pacientů s diabetem se snížil v souvislosti s jejich zvýšenou úmrtností během covidové pandemie.
Při zohlednění počtu pojištěnců v jednotlivých krajích připadají k těm s nejvyšším výskytem cukrovky kraje Olomoucký a Moravskoslezský. Zde v roce 2022 připadalo na 1 000 pojištěnců VZP celkově 119, respektive 116 diabetiků (republikový průměr je 94,5).
PŘÍSPĚVKY AŽ 6 000 KORUN
Klientům, kteří již diabetem trpí, nabízí VZP příspěvek v celkové hodnotě 6 000 Kč. Příspěvek 3 000 korun lze využít na odbornou přístrojovou pedikúru nebo ošetření zdravotní sestrou s podiatrickým kurzem. Další příspěvek ve výši 3 000 korun na nákup pomůcek, jako jsou například dezinfekční prostředky, testovací proužky, příslušenství k inzulinové pumpě apod., které nejsou hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění pro dětské i dospělé diabetiky zůstává i nadále v platnosti.
Preventivní prohlídky
V rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře se od 18 let věku každé 2 roky provádí orientační chemické vyšetření moči a od věku 45 let v téže periodicitě také laboratorní vyšetření glykémie, při nichž by měl být dosud nepoznaný diabetes u pacienta zachycen.
Zdroj: Tisková zpráva VZP
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.