Online informace pro lékárny
V LISTOPADU 1982 SE NARODIL PRVNÍ ČECH ZE ZKUMAVKY
Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se v České republice metodou GIFT narodilo první dítě „ze zkumavky", došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok s početím tisícům párů.
Začátky IVF přitom jednoduché nebyly. Profesor Ladislav Pilka, otec prvního dítěte „ze zkumavky", neměl k dispozici moderní techniku ani odborné publikace. Myšlenky na umělé oplodnění se však navzdory složitým podmínkám a neúspěšným pokusům nevzdal. Dítě, které se díky němu a jeho týmu touto metodou v roce 1982 narodilo, navíc nebylo první jenom u nás - ale v celém tehdejším východním bloku.
„V medicíně to tehdy byla obrovská událost. Za uplynulých 40 let ale došlo k velkému posunu, umělé oplodnění je dnes dostupné všem a jeho úspěšnost se výrazně zvýšila. Lidé přistupují k reprodukční medicíně jako k běžnému lékařskému oboru," popisuje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař české reprodukční kliniky Reprofit a bývalý kolega prof. Pilky.
................................
Gynekolog, porodník a průkopník IVF v České republice, prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., působil od roku 1968 na II. gynekologicko-porodnické klinice v Brně. V letech 1980 až 1988 byl vedoucím Centra asistované reprodukce ve FN a porodnici Brno. Do roku 1998 byl přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky, poté působil na Klinice reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a na klinice Reprofit International v Brně. V letech 1990-1993 byl předsedou Československé gynekologicko-porodnické společnosti ČLSP JEP.
V roce 1982 umožnil prof. Pilka se svým brněnským týmem narození prvního dítěte ze zkumavky v tehdejším Československu i celém komunistickém bloku. Spolu s dalšími embryology dosáhl světového prvenství zavedením metody GIFT, což je přenos pohlavních buněk do vejcovodu. Tato metoda spočívá v tom, že se spermie a vajíčko spojí v laboratoři, a poté se zavedou do vejcovodu ženy, kde dochází k oplodnění a zahnízdění embrya.
................................
Léčba neplodnosti se nejprve týkala jenom žen, které měly neprůchodné vejcovody, až později začali lékaři zkoumat i kvalitu vajíček a spermií nebo poruchy ovulace.
Jedním ze zásadních milníků úspěšnosti asistované reprodukce se stalo zamrazování embryí.
„Embrya se začala zamrazovat v 90. letech minulého století. Do té doby se do vejcovodů nebo dělohy přenášela všechna vzniklá embrya. Dalším důležitým milníkem IVF se stalo vpíchnutí spermií do vajíčka - tzv. metoda ICSI," dodává MUDr. Otevřel.
K velkému posunu asistované reprodukce tak podle odborníků přispěly moderní technologie.
„Přirovnal bych to k rozvoji automobilového průmyslu. Jako když srovnáte auto z roku 1982 a to ze současné doby. Pořád jezdíme na pneumatikách a máme volant a pořád používáme vajíčka a spermie - zbytek je ale někde úplně jinde," popisuje předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.
„Princip IVF se nezměnil. Díky lepším lékům a technice, kterou dnes máme k dispozici, však umělé oplodnění provádíme mnohem efektivněji. Brzy nám do toho navíc vstoupí umělá inteligence," doplňuje MUDr. Machač.
Problémy s neplodností má v České republice v současné době 15-20 % párů. Pomocí IVF se v tuzemsku rodí každé 30. dítě.
„Asistovaná reprodukce je důležitou součástí léčby a její úspěšnost je vysoká. Zdaleka ale není schopna dorovnat celkový pokles porodnosti, ke kterému dlouhodobě dochází. Důvodů je více - kromě zhoršené plodnosti mají ženy méně dětí a stále častěji odkládají rodičovství na později," říká MUDr. Pavel Otevřel se vzpomínkou na prof. Pilku: „Byl to velký vizionář, pro kterého neexistovalo nic, co by se nedalo překonat. Když zjistil, že se ve Velké Británii narodilo dítě pomocí IVF, rozhodl se, že tady to půjde taky."
Podobně na něj vzpomíná i MUDr. Štěpán Machač: „Měl obrovské srdce a uznávala ho celá medicínská obec. Byl odborníkem na svém místě, který ve své době nemohl cestovat a neměl zahraniční zkušenosti. I přesto medicínu dokázal posunout o veliký krok dopředu. A je to člověk, který mi dal práci."
Prof. Pilka u příležitosti svých 80. narozenin v roce 2013 zavzpomínal na dobu, kdy IVF v ČR začínala. „Tehdy byla neplodnost vnímána jako ostuda a řada žen raději zůstala bezdětných. Také rodina prvního dítěte ze zkumavky si nepřála tehdy žádnou publicitu," okomentoval rok před svou smrtí prof. Pilka tehdejší vnímání asistované reprodukce.
Zdroj: MaVePR
UMĚLÁ INTELIGENCE POMÁHÁ S NEPLODNOSTÍ
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
