
Vánoční svátky jsou spojené se štědrostí a pohostinností a málokdo nabídkám vánočního cukroví a lahodných pokrmů odolá. Jak jsou na tom lidé s diabetem? Jaké mohou být DIA Vánoce?
„Lidé trpící diabetem 1. typu by se měli racionálně stravovat a zohledňovat potraviny, které jim ovlivňují glykémii, provádět pravidelný selfmonitoring a zařazovat dostatečnou pohybovou aktivitu," říká nutriční terapeutka Romana Fatková z Fakultní nemocnice v Plzni a dodává, že pro diabetika vlastně nejsou žádné potraviny naprosto nevhodné.
„Diabetická dieta není žádná speciální dieta, je to ve skutečnosti racionální strava, kterou bychom měli konzumovat všichni. Pouze některé potraviny by měli diabetici konzumovat v omezeném množství, aby nedocházelo k velkým výkyvům glykémie. Jedná se třeba o ovoce, sladkosti nebo alkohol," upřesňuje nutriční terapeutka.
Z hlediska racionální stravy by v cukrovinkách by mělo být co nejmenší množství složených sacharidů. Využívejte proto suroviny, které obsahují jen malé množství sacharidů jako například tvaroh, bílý jogurt a jablka. S řepným a třtinovým cukrem, medem i umělými sladidly nakládejte uvážlivě, nemusíte se jich však nadobro vzdát.
Dia nebo light?
Diabetici musí užívání cukru podstatně omezit, a proto patří mezi nejvýznamnější „cílovku" výrobků, které obsahují náhradní sladidla. Potraviny s označením „dia" nebo „light" přitom diabetes neléčí a pro diabetiky nemají žádnou větší výhodu.
„Umělá sladidla mnohdy nemají potřebný objem a strukturu, kterou cukr v pečení vytváří, někdy také zanechávají pachuť. Nemá příliš smysl nahrazovat cukr moukou, protože ta má téměř stejný obsah sacharidů, " říká MUDr. Klára Picková z pražské nemocnice IKEM.
V České republice je podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 4/2008 Sb. a nařízení komise EU č. 1129/2011 povoleno celkem sedmnáct náhradních sladidel. Můžeme je rozdělit podle toho, jak byla vyrobena, na chemická umělá sladidla (například aspartam, acesulfam nebo sacharin) a na přírodní náhradní cukry (sorbitol, fruktózu a další látky cukerné povahy, které jsou obsažené především v ovoci). U fruktózy ale pozor! Fruktózu vychytávají játra, a tak se hladina glukózy v krvi nezvyšuje ani nedochází k podstatnému vyplavování inzulinu po jídle. Její přeměna v játrech se ale může nepřímo podílet na ztukovatění vnitřních orgánů a na obezitě. Fruktóza zároveň podstatně méně stimuluje centra v mozku, která jsou zodpovědná za pocit nasycení. Než k vám tedy dorazí signál, že jste najedení, sníte toho daleko víc, než kdyby se jednalo o běžnou glukózu.
Umělá sladidla můžeme dále dělit podle kalorické hodnoty. Mezi ta zcela nekalorická, nemající žádný vliv na glykemický index, patří například značky Dianer (sacharin), Irbis Sweet (aspartam) nebo Syndi Sweet (směs aspartamu a acesulfamu). Mezi kalorická řadíme například Sorbit (směs sorbitolu a sacharinu) nebo právě fruktózu.
Ideální variantou jsou sladidla přírodní, především stévie, která je vhodná na pečení i vaření a je nekalorická. Také čekankový sirup má nízký glykemický index a obsahuje pouze 5 % cukru a o 45 % méně kalorií. U některých receptů lze také nahradit klasickou pšeničnou mouku moukou mandlovou či kokosovou, což sníží celkový obsah sacharidů, ale naopak zvýší množství tuku.
„Cukroví má vysoký obsah sacharidů, proto by se mělo konzumovat v uměřeném množství, např. 1-2 kousky ke svačině či po hlavním jídle. Vzhledem k vyšší konzumaci sacharidů je nutné si správně spočítat dávku inzulinu. Pomáhá také zařadit pravidelnou fyzickou aktivitu, která pomůže hladinu krevního cukru udržet v optimálním rozmezí i při zvýšené konzumaci jídla během vánočních svátků," upozorňuje MUDr. Klára Picková.
Tradiční zimní koření pomáhá
Zázvor známe hlavně z asijské kuchyně nebo jako podpůrný prostředek proti nachlazení. Pyšní se ale celou škálou příznivých účinků. Působí protizánětlivě, antibakteriálně, pomáhá proti nevolnostem, zvracení a zklidňuje zažívání. Podle metastudie z roku 2018 1 existuje spojení mezi užíváním zázvoru a výrazným snížením inzulinové rezistence. Obézním pacientům pomohl snížit chuť k jídlu i vstřebávání tuků ze střeva.
Skořice je oblíbené voňavé koření původem z tropů. Kromě toho podporuje trávení, urychluje metabolismus 2 a snižuje krevní tlak, což je častá zdravotní komplikace pacientů s obezitou a prediabetem. Skořici si můžete přidat do snídaňové kaše nebo s ní ochutit kávu, případně čaj. Skořice navíc nemá prakticky žádné vedlejší účinky, a je tak vhodným doplňkem 1 ke standardně užívaným lékům.
Zdroj: VÝBĚR INFORMACÍ Z WEBU FREESTYLELIBRE.CZ
Reference:
1. Navrátilová Z. Vybrané druhy rostlin a hub s antidiabetickým účinkem a jejich využití v terapii diabetes mellitusPrakt. lékáren. 2020; 16(2): 88-9.
2. Mirfeizi M, Mehdizadeh Tourzani Z, Mirfeizi SZ, Asghari Jafarabadi M, Rezvani HR, Afzali M. Kontrola diabetes mellitus 2. typu pomocí rostlinných léků: Trojitě zaslepená randomizovaná klinická studie účinnosti a bezpečnosti. Journal of Diabetes. 2016; 8(5):647-56.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.