
Vánoce v sobě skrývají spoustu kouzelných zvyků a tradic - sledování pohádek, setkávání se s přáteli a rodinou nebo tradiční štědrovečerní večeři. K těmto aktivitám ovšem neodmyslitelně patří také sladké cukroví, vaječný likér, chlebíčky, smažený kapr a bramborový salát s pořádnou dávkou majonézy...
Hektický rok máme za s sebou, a tak je potřeba se pořádně odměnit. Začíná to vánočními večírky, pokračuje návštěvami rodiny a blízkých a končí lenošením u pohádek. Není tak žádným tajemstvím, že kvůli nahromaděnému stresu z posledních týdnů můžeme tělu dobrovolně "naordinovat" i několik kil navíc.
Navíc nejde o nic neobvyklého. Je totiž vědecky dokázáno, že příjemné chvíle s blízkými nás tak nějak přirozeně svádí k větší konzumaci jídla. Tento jev popsal už v roce 1994 americký psycholog De Castro, který ve své studii1 potvrdil, že přítomnost rodiny a přátel zvyšuje apetit k jídlu. Z jeho výzkumu vyplynulo, že muži snědli o 36 % více jídla, když byli s jinými lidmi, než když byli sami, a ženy dokonce o 40 %.
Opožděný pocit sytosti
Sytost a pocit hladu jsou procesy řízené hormonálně, přičemž centra v hypotalamu mozku reagují na tyto hormonální signály a regulují tak příjem potravy. Nerovnováha nebo poruchy v produkci těchto hormonů mohou vést k narušení vnitřních regulačních procesů v našem těle.
„Mnoho lidí se přejídá, protože jednoduše necítí, kdy mají dost a jsou sytí. Tato vlastnost se nazývá opoždění pocitu sytosti a je dědičná. Opoždění pocitu sytosti je také podstatným důvodem toho, proč mají lidé s nadváhou problém zbavit se přebytečné hmotnosti a udržet si zdravou váhu. Ten, kdo trpí opožděným pocitem sytosti, má tendenci jíst až o 10 % více kalorií než průměrný člověk," upozorňuje genetička Ing. et. Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom, která stojí za vývojem DNA testů Chromozoom. Například v balíčku Chromozoom Nutri2 získají klienti komplexní představu o svých genetických predispozicích v oblasti stravování.
Kromě genetiky může náš pocit sytosti ovlivnit i výběr jídla, stravovací návyky, zastoupení živin nebo obsah vlákniny. Základní pravidlo, ať už během Vánoc, nebo ve kterémkoliv jiném období, tak zní - všeho s mírou. Rozhodně bychom si o svátcích neměli nic zakazovat, důležité je ale správné množství. Zapomínat bychom pak neměli ani na dostatečný příjem tekutin, hlavně čisté vody.
Všeho s mírou
Podle Evy Kociánové, lékařky a zároveň garantky projektu Srdce v hlavě 3, jenž odkrývá tajemství preventivní kardiologie a rizikových faktorů, je důležité omezit takzvané zobání.
„Poradila bych lidem, aby dodržovali mezi jídly pauzy a nebylo to kontinuální jezení od rána až do večera. Nechat si zkrátka aspoň tříhodinové mezery, aby se organismus mohl mezitím vzpamatovat," říká lékařka.
Projekt „Srdce v hlavě" vznikl ve spolupráci s předními odborníky z řad lékařů - internistů a kardiologů. Jeho cílem je informovat veřejnost, a především pacienty o rizicích kardiovaskulárních onemocnění, prevenci a léčbě, která je pilířem ochrany proti kardiovaskulárním příhodám, i nutnosti jejího dodržování (tzv. adherenci). K nejzávažnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod patří vysoká hladina LDL-cholesterolu a vysoký krevní tlak. Lidé se zvýšeným cholesterolem by měli omezit především tučná jídla, jako jsou třeba tučné sýry nebo uzeniny.
„Mezi špatné návyky, které mohou snadno zvýšit hladinu cholesterolu na nebezpečnou úroveň, patří konzumace velkého množství rafinovaného cukru a zpracovaných tuků (včetně trans-tuků), vyhýbání se cvičení, pití velkého množství alkoholu a časté kouření," dodává Ing. Procházková.
Nezapomínejte na přirozený pohyb
Vánoční svátky mnozí vnímají jako období, kdy je vše dovoleno. Na jednu stranu je to tak správně, protože jen díky odpočinku a regeneraci můžeme zlepšit duševní pohodu a připravit se na to, co nás čeká v příštím roce - na straně druhé bychom však měli mít na paměti, že extrémní přejídání a zapíjení kapra půl litrem sladké limonády nám v ničem nepomůže.
Důležitý je balanc. Proto nezapomínejte na pravidelné procházky, po kterých nám pak bude chutnat ještě lépe. Přirozená pohybová aktivita totiž podporuje fyzické zdraví a kardiovaskulární systém, zlepšuje duševní pohodu a pomáhá v trávení, což je důležité obzvlášť při vánočním hodování.
Zdroj: MEDIA:LIST
Reference:
1. de Castro, JM (1994). Zařazení určitých potravin nebo nápojů do spontánně požitých večerních jídel. Chuť k jídlu, 23 (1), 57-66. https://doi.org/10.1006/appe.1994.1034
2. https://chromozoom.cz/dna-testy/
3. Pozor na rizika ve vánočním jídelníčku. 8 tipů pro zdravé „přežití" svátků. | Srdce v hlavě (srdcevhlave.cz)
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.