
Pět nádorů prostaty v nemocnici v Kladně a dalších sedm v ambulancích ve Zlíně a Vsetíně odhalili urologové při letošní preventivní akci, kdy lidem otevřeli dveře svých ordinací. Celkem se do akce zapojilo 37 urologických ambulancí a další případy tak lékaři zachytili po celém Česku. Celkem urologové vyšetřili stovky mužů v rizikovém věku a kromě rakoviny prostaty našli u příchozích také případy rakoviny varlat, močového měchýře nebo ledvin. Akce podle lékařů vzbudila nebývalý zájem veřejnosti o vyšetření, mnohé ambulance objednávaly pacienty na týdny dopředu.
„Zájem o Dny otevřených urologických ambulancí zdaleka překonal naše očekávání, některé ordinace braly objednané pacienty ještě v dubnu. Počty zachycených případů rakoviny ale znovu potvrzují, jak důležité je neustále veřejnost upozorňovat na potřebu prevence. Včasný záchyt rakoviny zlepšuje možnosti léčby a snižuje riziko nepříjemných a život ohrožujících následků," říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP.
Lékaři pacientům při prohlídce udělali takzvaný PSA test, který se provádí z krve a mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetřili prostatu běžně prováděným vyšetřením per rectum, tedy konečníkem. Výsledky krve vyhodnotili a v případě potřeby následně pacienty odeslali na další vyšetření, ať už magnetickou rezonanci, nebo biopsii nálezu. Kromě podezření na rakovinu prostaty odhalili urologové u pacientů nádory varlete, ledvin a močového měchýře.
„Celkem jsme vyšetřili 43 pacientů a zachytili pět případů karcinomu prostaty. Tak vysoký výskyt přičítám obecně malé osvětě o rizicích mezi muži. Nepomáhá ani to, že v Kladně jsou pouze dvě urologické ambulance. Letos se naštěstí podařilo informaci o preventivní akci rozšířit mezi velké množství lidí a potvrdilo se to, co jsme očekávali, tedy že zachytíme řadu nových případů," říká MUDr. Lukáš Fišer z urologické ambulance v nemocnici v Kladně. Pacienti, u kterých vyšetření odhalilo nádor, následně putují na magnetickou rezonanci a podle jejího výsledku lékaři určují další postup. Pokud se podaří nádor zachytit v časném stadiu, zpravidla jej operativně odstraňují. Pokud už je tumor v pozdějším stadiu, vyžaduje většinou léčbu na onkologickém oddělení.
Vysoký počet případů zachytil také MUDr. Slavomír Klátil, který pacientům otevřel své dvě ambulance ve Zlíně a Vsetíně: „V rámci akce jsme vyšetřili desítky pacientů, zájem byl opravdu obrovský. V první den akce nám zvonily telefony prakticky nepřetržitě, řešili jsme desítky telefonátů za hodinu s žádostí o objednání. Dosud se nám podařilo zachytit sedm karcinomů prostaty, dva karcinomy močového měchýře a u jednoho pacienta i nádor varlete. Bohužel u mužů často bojujeme s nějakým pocitem studu, pokud se bavíme o vyšetření prostaty. Tato akce dobře posloužila jako impuls, aby ho překonali a objednali se na preventivní prohlídku." MUDr. Klátil připomíná, že prevence by se měla týkat každého muže po padesátce. V případě, že někdo z příbuzných už si diagnózu vyslechl, by muži k urologovi měli zamířit dříve.
............
Prostata je přídatná pohlavní žláza muže uložená v malé pánvi. V činnosti žlázu udržuje testosteron. Úkolem prostaty je produkce prostatického sekretu a mechanická ochrana spojení vývodných pohlavních cest s močovou trubicí. Prostatický sekret tvoří až 30 % objemu ejakulátu a kromě jiných látek obsahuje i prostatický specifický antigen (PSA). Fyziologicky působí zkapalnění koagulovaného semene, čímž umožňuje pohyblivost spermií. Stanovení hladin PSA se užívá k diagnostice karcinomu prostaty. Hladina PSA v krvi může být zvýšená u mužů s karcinomem prostaty, ale také s nezhoubným zvětšením prostaty nebo s infekcí. Podezření na nádor je nutné potvrdit biopsii prostaty, další vyšetření jako CT, magnetická rezonance a scintigrafické vyšetření kostí slouží k zjištění rozsahu již prokázané rakoviny prostaty.
............
Rakovinu prostaty lékaři každoročně odhalí přibližně u 8 000 mužů. Přibližně v 80 % je karcinom prostaty zachycen v počátečním stádiu, tedy pacient nemá žádné příznaky nebo se jedná o příznaky spojené s nezhoubným onemocněním prostaty, známém jako benigní hyperplazie prostaty. Mluvíme o častém močení v noci, přerušovaném nebo urgentním močení, nemožnosti se vymočit nebo naopak o úniku moči.
20 % případů lékaři objeví až v pokročilých stadiích. Krev v moči nebo ve spermatu, bolestivá ejakulace či potíže s erekcí jsou závažné příznaky, které by měly vést neprodleně k návštěvě praktického lékaře nebo přímo urologa. Ostatní příznaky mohou být již známkou velmi pokročilého nebo metastatického nádoru, patří mezi ně trvalá bolest v bocích nebo zádech (bolesti kostí), hubnutí, bledost, celková slabost a výrazné otoky dolních končetin.
Se záchytem pacientů právě v počáteční fázi může pomoci zavedení plošného screeningu, o který odborníci nyní usilují. V zemích, kde jej zavedli, se úmrtnost na rakovinu prostaty snížila až o 20 %.
„Čísla nemocných jsou v Česku dlouhodobě vysoká, přitom prevence karcinomu prostaty stále není součástí žádných preventivních prohlídek a programů. Na akcích, jako jsou Dny otevřených ambulancí, ale vidíme, jak velký má prevence smysl," uzavírá prof. Zachoval.
Více informací na www.cus.cz a na www.muziprotirakovine.cz.
Zdroj: MaVePR
K tématu jsme psali:
RAKOVINA PROSTATY MŮŽE BÝT DLOUHO BEZPŘÍZNAKOVÁ
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.