
V letošní soutěži jsme za nejvýraznější velikonoční symbol zvolili beránka. Jednak se nám animace oveček líbily, ale také našim čtenářům můžeme přinést, kromě poučení a zábavy v tradiční 3D hře, recept na výborné velikonoční pohoštění.
Tradici pečení beránka zná křesťanský svět již od středověku. Slanou skopovou pečínku střídá na svátečním stole beránek z piškotového, třeného nebo šlehačkového těsta - jak to má každá jedna rodina ve svém zvyku a co jejím členům nejlépe chutná. Podle tradice by se měl beránek péct na Bílou sobotu, jidáše se pekly zase na Zelený čtvrtek a na Velikonoční pondělí se chystaly boží milosti. Jen na Velký pátek se nepeklo...
TVAROHOVÝ BERÁNEK
225 g hladké moukyPracovní postup:
V jedné míse promíchejte mouku, prášek do pečiv a sůl.
V druhé míse spojte vejce, cukr a vanilkový cukr a vyšlehejte do pěny. Přidejte tvaroh, citronovou kůru, rum a rozpuštěné máslo a znovu šlehejte. Pak přidejte suchou směs z první mísy a promíchejte.
Formu na beránka vymažte máslem a vysypte moukou, kokosem nebo strouhankou. Do spodního dílu formy opatrně vlijte připravené těsto (asi 1 cm pod horní okraj formy) a zakryjte horním dílem formy. Pečte v troubě vyhřáté na 180 st. cca 45 minut.
Tak, máte napečeno! Už si jen uvařit dobrou kávu nebo čaj a můžete se pustit do letošní Velké velikonoční soutěže. Nezapomeňte vyplnit všechny testové otázky a odeslat je ve formuláři, který je součástí herní platformy. Získáte tak šanci na výhru v podobě elektronických dárkových poukázek do oblíbených e-shopů.
VSTUPTE DO VELIKONOČNÍ SOUTĚŽE
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.