Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



VĚTŠINA DĚTSKÝCH OČNÍCH VAD SE PROJEVÍ AŽ S NÁSTUPEM DO ŠKOLY!



To, co fungovalo dobře před rokem, už nemusí být tou správnou volbou. U dětských očí to navíc platí dvojnásob. Zrak se totiž u nejmenších vyvíjí podobně jako jiné funkce, například pohybový aparát nebo řeč. Základem je tak naučit se rozpoznat první varovné signály, ale také naučit sebe i své děti jednoduchým návykům, jak o své oči pečovat během vyučování, při psaní úkolů nebo ve volném čase.

Záklon hlavy, psaní nosem i špatné vidění na tabuli

U dětí se vývoj dětského zraku ustálí kolem sedmého roku života. I proto se na většinu očních vad přichází až v momentě, kdy je dítě školou povinné. Mezi ty nejčastější patří například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus.

Právě krátkozrakost se nejvíce rozvíjí ve školním věku. Předpokládá se, že za jejím nárůstem stojí častá práce do blízka, ať už při užívání mobilů, tabletů, počítačů, ale také při klasickém čtení. Ty děti, které špatně vidí ve škole či na televizi by měly navštívit lékaře k podrobnému vyšetření a předpisu brýlové korekce," vysvětluje MUDr. Zdeňka Wandrolová, primářka očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě. 

A jak rozpoznat, že dítě nevidí tak, jak by mělo? „Ve škole si obvykle začíná stěžovat na to, že nevidí na tabuli například při opisování zadání, doma si zase sedá blízko k televizi. Pozor je třeba dávat i při pohledu do strany, tj. na jednu stranu, nebo při záklonu hlavy, který je spojen s určitou formou úhlové odchylky při pohledu oběma očima. Pokud se v tomto věku zjistí, že jedno nebo dokonce obě oči šilhají, jsou oční cvičení velmi obtížná. Dítě nemůže samo posoudit, jak vidí, protože nemá srovnání ani zkušenost s tím, jak dobře by mělo vidět. Při psaní je patrný sklon hlavy k podložce nebo psaní nosem, kdy se na vidění podílí pouze jedno oko, obvykle to dominantní, a přiblížení se k psanému textu nebo při kreslení nějakého obrázku zvětšuje právě to, co chce dítě lépe vidět," upozorňuje Tatjana Hošková, optometristka z FOKUS optik. 

Při výběru brýlí se svěřte do rukou odborníka

Pokud vybíráte vhodné brýle pro dítě, myslete především na lehkou obrubu i kvalitní brýlová skla. V případě obrub je žádoucí zaměřit se na anatomii dětské hlavy.

Jsou to právě malé a ploché nosíky, kterých si musí být zkušený optometrista vědom. Při takovém sklonu nosu není možné, aby celá váha brýlí držela jenom na něm, ale je nutno aby se výraznou měrou podílely na stabilitě brýlí i stranice, a tak je nutné, posoudit, zda je korekční pomůcka zvolena správně. Plastové obruby jsou lehčí, neumožňují ale optometristovi ve středové části větší možnost manipulace. V tom mají zase výhodu kovové obruby," doplňuje Martin Slaný, optometrista optik Fokus.

Co se skel týče, i zde můžete jednotlivé možnosti prodiskutovat se zkušeným specialistou. Dioptrické čočky se dají doplnit různými povrchovými úpravami. Jestliže víte, že je vaše dítě aktivní, investujte do tvrzených skel, které pomůcku ochrání před poškrábáním. K dispozici je také antireflexní úprava, jež zvyšuje propustnost čočky a zmírňuje únavu očí při nošení brýlí. Plastové čočky pro změnu disponují kvalitním UV filtrem. Ať už se rozhodnete pro cokoliv, je důležité mít na paměti, že s tím, jak dítě roste, se mění i jeho potřeby.

Dětské oči se vyvíjí v závislosti na věku, a tak je potřeba nejen jejich častější kontrola, ale také úprava korekčních pomůcek. Klidně se vám může stát, že brýle budete měnit každý rok, a tak je potřeba s tím také počítat," uzavírá optometrista. 

Pro zrak je dobré střídání pohledu nablízko s pohledem do dálky

Nejen děti, ale i dospělí se začátkem školního roku vracejí do kanceláří. A právě čas strávený za monitorem počítače, notebooku i telefonu představuje zvýšené riziko pro náš zrak. „Při soustředěném sledování obrazovky mrkneme v průměru 5x méně než obvykle. I to má vliv na vznik takzvaného syndrom suchých očí způsobujících osychání rohovky," říká Slaný, který v tomto případě doporučuje použít oční kapky nebo umělé slzy na suché oči.

„Doba je rychlá a moderní technologie zatěžují oči. Jde především o jejich zatížení do blízka a na střední vzdálenost. S prací s počítači a mobily souvisí i problém suchého oka, a to u stále mladší populace. Umělá slza určitě není návykový lék, je to v podstatě doplněk toho, co nám na povrchu oka chybí. Pokud suché oko vzniká jako důsledek určitého onemocnění, je na lékaři, aby zvolil specifický typ umělých slz," řekla k problematice primářka Wandrolová ve vysílání Moravsko-slezské regionální televize Polar.

Pro zrak je obecně dobré střídání pohledu nablízko s pohledem do dálky. I proto optometristé dále doporučují využívat metodu 20-6-20, tedy po každých dvaceti minutách strávených pohledem nablízko se alespoň na dvacet sekund dívat na věc vzdálenou alespoň šest metrů. Po návratu z práce prospěje očím nejvíce pobyt na čerstvém vzduchu, ať už v podobě krátké procházky, běhu nebo jiného sportu. V případě, že u vás převládá pocit špatného vidění, na nic nečekejte a vyhledejte odbornou pomoc. Nejen oční lékař, ale i optometrista totiž dokáže odhalit veškeré refrakční vady, jako jsou krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, nebo vetchozrakost a nabídnout adekvátní řešení ušité na míru.

Zdroj: Tiská zpráva Fokus optik

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME