
Především obézní kuřáci a častí konzumenti uzenin by měli zpozornět a přihlásit se do Programu časného záchytu karcinomu plic. Lékaři při vyšetřeních umějí najít i raná stadia chronické bronchitidy, chronické obstrukční plicní nemoci nebo plicní fibrózy, které této nemoci často předcházejí.
Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, má data z loňského roku: „Zaznamenali jsme, a čísla z dalších nemocnic tento počet nepochybně zvýší, 70 nálezů určených k dalšímu vyšetření a z 15 případů karcinomů plic je více než polovina ve stadiu 1, takže těmto pacientům můžeme říci, že je odoperujeme a budou normálně žít. K základní prevenci tohoto onemocnění patří informace, že škodí jakákoli dávka nikotinu; je pravda, že určité typy pacientů onemocní z důvodů genetického znevýhodnění, ale těch je minimum."
Léčení rychle a „na míru"
Program časného záchytu rakoviny plic se týká především lidí mezi 55. a 74. rokem věku, kteří kouří asi 20 cigaret denně po dobu 20 let. Na zmíněný program a případné objevení nádoru prakticky ihned navazuje speciální diagnostika a léčba v 8 pneumoonkochirurgických centrech. Multidisciplinární tým tvoří plicní lékař, hrudní chirurg, radiodiagnostik, onkolog a radiační onkolog. Patřičnou akreditaci má u nás i 27 radiologických pracovišť. Ve specializovaných centrech má pacient k dispozici nejmodernější typ léčení.
„Naším hlavním cílem je zvýšit včasnou možnost operability nádoru," potvrzuje slova prof. Vašákové i prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku.
„Nechceme, aby pacient, dejme tomu tři měsíce, putoval mezi ordinacemi, ale aby se ihned dostal do péče specializovaného týmu, který si umí poradit i s případnými komplikacemi a rehabilitací. Některá z našich center už operují roboticky a v příštím roce počítáme s tím, že všechna naše pracoviště budou této dokonalé technologie využívat. Další novinkou, kterou potvrzuje řada odborných studií, je nasazení kombinace chemoterapie a imunoterapie jako první krok ke zmenšení nádoru, a to ještě před operací. Studie ukázaly, že téměř čtvrtina pacientů se pak nádoru zcela zbaví."
Přes všechny úspěchy nejsou u nás počty nemocných vůbec radostným údajem - rakovinou plic každý rok onemocní hodně přes 60 tisíc osob a 5 400 na ni zemře.
Rakovina plic není jeden nádor
„Smutné je, že roste počet žen s tím to onemocněním," doplňuje informace prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně Pneumoonkologické sekce ČPFS. „Navíc - u starších pacientů, kteří obvykle trpí i dalšími chorobami, je léčení komplikovanější. Proto je nesmírně důležitá precizní diagnostika. Každý nádor je jiný, objevujeme řadu podskupin a hledáme tu nejlepší možnou léčbu. Optimistickým tvrzením je fakt, že se dobře léčení pacienti mohou dožít dalších objevů a nových metod, které jim mohou prodloužit život."
Někdy zapracují i geny
Pětačtyřicetileté Iloně před dvěma lety diagnostikovali rakovinu plic, i když nikdy nekouřila a žila zdravě. Ovšem tady se zřejmě negativně projevily geny - oba rodiče zemřeli na karcinom v poměrně mladém věku.
„Proč zrovna já, ptala jsem se," říká Ilona, „ale pak jsem si řekla, že to zvládnu, protože mi lékaři objevili nemoc včas. Teď se cítím dobře, i když se trochu zadýchávám při fyzické zátěži a rychlé chůzi. Ale jsem klidnější, pokornější a umím se zastavit. V práci jsem ubrala, vyhýbám se stresu a mám skvělého partnera. Ten mi pomáhá i v mém novém projektu."
Nekašli na to
Projekt PROdýchej pacientské organizace Amelie pomáhá nemocným a jejich blízkým, výzva Nekašli na to má za cíl zviditelnit Program časného záchytu karcinomu plic (www.prevenceproplice.cz). Výzva cílí na ty, kteří nechodí pravidelně k lékaři, protože se bojí vyšetření a jeho výsledku. Právě dlouhotrvající kašel je jedním z příznaků, že něco není v pořádku.
Mgr. Jana Ulíková
........................................................................................
Osvětu mezi pacienty dlouhodobě šíří Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)? Každý rok na podzim pořádá ve vybraných obchodních centrech měření plic (spirometrii) a zároveň příchozím radí, na koho se mají s obtížemi obrátit.
„Zapojujeme se také do aktivit, jako je Den zdraví, Aktivní Česko, pořádáme edukační besedy a přednášky o plicních nemocech v klubech seniorů. Každý krok, který povede k časnému záchytu nemoci se vyplatí," říká doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., člen výboru ČOPN a přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka.
Vzdělávací platforma Plice.online zadala v červenci 2023 výzkumné agentuře Evalytics průzkum znalostí Čechů o rakovině plic? Vyplynulo z něj například, že bývalí kuřáci, jsou méně vnímaví k dlouhodobému kašli jako možnému příznaku plicní rakoviny než aktivní kuřáci. A že ochota podrobit se vyšetření je výrazně vyšší u spotřebitelů zahřívaného tabáku, vaporizérů a dalších „nehořících" alternativ, oproti skupině kuřáků klasických cigaret.
„Většinu kuřáků bohužel nepřekvapí, že po ránu kašlou a zadýchávají se - berou to prostě jako běžnou součást kuřáctví. Měli by však vyhledat lékaře, když se kašel zhoršuje nebo mění svůj charakter - tedy například ten, kdo měl kašel suchý a dráždivý, najednou začne vykašlávat hlen. Zvláště pokud je nějak zabarvený, což nemusí být jen důsledkem zanesení plic dehtem, ale příznakem rakoviny plic. Nicméně pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a nevyléčitelný. Naději na vyléčení mají pouze počáteční stadia, která se nijak neprojevují. Proto každému kuřákovi vřele doporučuji, aby se svého lékaře zeptal na program časného záchytu rakoviny plic. Jde o bezbolestné vyšetření u pneumologa a případně následné CT vyšetření pro vyloučení přítomnosti nádoru," říká pneumoonkolog MUDr. Libor Havel z pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.