Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



VITAMIN D NA STARTOVNÍ ČÁŘE ŽIVOTA



Hladina vitaminu D u novorozenců je závislá na jeho množství v těle matky v průběhu těhotenství. Matka je tak jediným „zdrojem" vitaminu D pro vyvíjející se plod. To může být významné nejen pro správné nastavení vrozené imunity. Ve třetím trimestru začíná „zavápňování" kostí plodu, a je-li vitaminu D v těle matky málo, dojde k vyplavování vápníku z jejich kostí pro využití u miminka.

„Některá srovnání jasně ukazují, že rozdíl v hustotě kostní tkáně u dětí, jež byly zásobeny již v prenatálním období, a těmi, které se narodily ženám s nižším obsahem déčka v krvi, je odlišný. Optimální hladina déčka navíc zajišťuje dostatečný tonus svalů, což má vliv na správnou polohu plodu v děloze a pravděpodobně brání i vrozené luxaci kyčlí," říká MUDr. Božena Kalvachová, CSc., pediatrička z Endokrinologického ústavu v Praze.

Nedokonalé zásobení vitaminem D v období těhotenství může tedy znamenat špatnou startovací pozici pro budoucí zdraví miminka. Doporučený postup České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP1 definuje těhotné a kojící ženy a vícerodičky jako rizikové skupiny ohrožené deficitem vitaminu D, stejně jako ženy, které rodily v krátkých intervalech za sebou. Nedostatek vitaminu D má negativní vliv na fertilitu i průběh těhotenství.

Vitamin D je tzv. pleiotropní, steroidní hormon

Tedy, má vícenásobný účinek na různé orgány a fyziologické procesy v těle. Receptory pro vitamin D jsou přítomny v mnoha lidských tkáních (kosti, střevo, ledviny, slinivka, myokard, cévy, mozek, pohlavní žlázy, děloha, placenta, nadledviny, kůže, lymfocyty, makrofágy aj.). Hraje klíčovou roli nejen ve vývoji kostí a udržování svalů, ale je důležitý také pro imunitní systém a má protektivní funkci před celou řadou „civilizačních" a autoimunitních nemocí. Náchylnější k chřipce, Covidu-19 nebo respiračním infektům jsou lidé, kteří mají nedostatek vitaminu D. Na tuto skutečnost upozorňují rozsáhlé vědecké studie posledních let.2,3,4 Pleiotropie je běžná u mnoha hormonů, proto se v poslední době aktivně diskutuje zařazení vitaminu D nejen mezi vitaminy, ale i (technicky vzato) mezi hormony, neboť se kalciferoly, jako skupina látek se souhrnným označením vitamin D, podílejí na celé řadě metabolických funkcí v organismu a hlavním zdrojem vitaminu D3 je endogenní produkce v kůži působením UVB záření - i zde s tím, že si jej člověk „umí vyrábět" sám pobytem na sluníčku, se dostáváme do rozporu s definicí vitaminu jako látky, kterou si tělo neumí samo vyrobit a musí ji suplementovat.

Nicméně, dosažení optimálních hladin výhradně stravou je obtížné, což činí doplňky a potraviny obohacené vitaminem D důležitými, zejména v oblastech s omezeným slunečním svitem. Nejlepším ukazatelem stavu zásobení vitaminem D v těle je měření hladiny 25(OH)D kalcidiolu, což je nejhojnější metabolit vitaminu D v krevním séru (poločas rozpadu 15 dní).5 Zohledňuje jak vitamin D vytvořený endogenně v kůži, tak i exogenní přívod vitaminu D potravou nebo suplementací.

Kostní matrix

Zásadní podíl vitaminu D na vstřebávání a využití vápníku, a tedy na pevnosti kostí, je notoricky známý. Vstřebávání vápníku ve střevě je maximálně 40% za předpokladu, že je dostatek vitaminu D. Při deficitu vitaminu D se snižuje na 10-15 %.5 Dlouhodobě nízká hladina vitaminu D a vápníku v útlém dětství může vést k rozvoji křivice. Hladina vitaminu D u novorozenců je závislá na množství „déčka" v těle matky už v těhotenství.

Jsou české děti dostatečně zásobeny vitaminem D? Studie Státního zdravotního ústavu ukázala v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR, že u dětí ve věku 5 a 9 let je dostatečné zásobení vitaminem D jen u přibližně třetiny.  Zároveň studie potvrdila výraznou souvislost mezi dávkou slunečního záření a plochou povrchu těla vystaveného slunci. Významně vyšší hladiny monitorovaného 25(OH)D v séru měly děti užívající doplňky stravy s vitaminem D.6

Základ vrozené imunity a štít před alergií

Správné zásobení vitaminem D, které by u těhotných mělo být minimálně 800 IU - 1 000 IU, svědčí jak nastávající mamince, tak miminku. Mamince pomáhá udržovat silné a zdravé kosti a zuby, podporuje její imunitní systém a pomáhá zajišťovat ochranu před infekcí. U miminka má optimální hladina déčka vedle imunity dopad i na buněčné dělení a fetální programování. Tím se rozumí nastavení fungování orgánů miminka včetně mozku. A to jak během těhotenství, tak v budoucnu.

„Vitamin D má vliv jak na imunitu vrozenou, tak na postupně získanou tzv. adaptivní. U vrozené působí přes řadu mechanismů tak, že produkuje v těle látky, které mají přímo protibakteriální účinky (kathelicidin). Vitamin D se také angažuje u imunity získané a to tím, že působí na rozpoznání cizorodých látek, tvorbu přenašečů imunitní informace, ovlivňuje rychlost a funkčnost některých T-lymfocytů a je schopen spolublokovat rozvoj autoimunitních onemocnění," říká MUDr. Kalvachová.

Za určitých okolností můžeme přijmout optimální množství vitamínu D ze slunce

Jak na to, když by se těhotné ženy měly přímému slunci spíš vyhýbat? Často ve spojení s hormonálními změnami v těhotenství u nich například dochází k vzniku pigmentových skvrn.

„Dostatečný osvit v našich zeměpisných šířkách lze získat jen během části roku, a to od poloviny dubna do poloviny září, zhruba v čase 9 až 15 hodin, tedy v době, kdy většina lidí pracuje v uzavřených prostorách. Navíc ochranný Faktor 8 redukuje produkci vitamínu D v kůži až o 97 %," zmiňuje prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc. z III. interní kliniky 1. LF UK Praha a ÚVN Praha.

Řešením je strava bohatá na vitamin D: mák, tresčí olej, mořské ryby, vaječný žloutek nebo mléko. Jsme ale schopni sníst každý den rybu, nebo vypít litr mléka?

Během těhotenství se poptávka po vitaminech i dalších esenciálních živinách zvyšuje, jak ukazuje obr. 1

I z tohoto důvodů přichází na řadu speciální doplňky stravy pro těhotné, které v sobě obsahují optimální množství a poměr látek potřebných pro ženu v těhotenství. Je třeba ve složení doplňků stravy pro těhotné hledat látky jako jód, vitaminy skupiny B, dostatečné množství vitaminu D nebo nezbytnou kyselinu listovou doplněnou o její metabolizovanou formu 5-metyltetrahydrofolát.

Zdraví matky a novorozence bylo i hlavním tématem XXIV. Světového kongresu gynekologie a porodnictví FIGO, který se konal v Paříži v říjnu 2023. FIGO je globální organizace zastoupená ve 139 členských společnostech s téměř milionem gynekologů a porodníků, kteří pracují na zajištění zdraví žen. Na vědeckém sympoziu sponzorovaném společností P&G Health byla ústředním bodem diskuze odborníků na téma potřeby mikronutrientů u budoucích matek. Šest mikronutrientů bylo označeno za klíčové v různých stadiích těhotenství.

„Panuje shoda na tom, že kyselina listová, vitamin D, železo, jód a kyselina dokosahexaenová (DHA) jsou klíčové živiny během těhotenství, zatímco vápník je důležitý během laktace," uvedla Irene Cetinová, předsedkyně sympozia, profesorka porodnictví a gynekologie v dětské nemocnici Vittore Buzzi v Miláně.

Stefan Pilz, profesor endokrinologie a diabetologie na Lékařské univerzitě v Grazu v Rakousku, obrátil pozornost na zásadní roli vitaminu D v prenatálním a postnatálním zdraví. Globální pandemie nedostatku vitaminu D je podle něj významným zdravotním problémem. Během těhotenství je nedostatek vitaminu D spojen s nežádoucími těhotenskými výsledky a bylo prokázáno, že suplementace vitaminu D pravděpodobně snižuje riziko pre-eklampsie, gestačního diabetu a nízké porodní hmotnosti. Profesor Pilz prezentoval výzkum, ukazující, že denní doplňování vitaminu D v dávce 800 IU (20 µg) je účinné při dosahování cílových koncentrací alespoň 50 nmol/l (20 ng/ml).7

„Zdá se, že suplementace vitaminu D během těhotenství má dlouhodobý vliv na zdraví potomků," uzavřel profesor Pilz.

Mýty o vitaminu D

Zažitým mýtem je strach z předávkování vitaminem D. Dnes již víme, že tělo má mechanismy, které jeho předávkování zabraňují. Vitamin D, který získáváme ve stravě, doplňcích stravy nebo při opalování není jako takový biologicky účinný. Slouží tělu pouze jako substrát pro tvorbu účinných forem. Teprve formy vitaminu D vzniklé v ledvinách nebo jiných tkáních jsou pro tělo žádoucí a biologicky využitelné. Pokud organismus dosáhne určité maximální hladiny, pak přestane zužitkovatelný vitamin D vytvářet. Jak mnohá zjištění ukazují, v 21. století trpíme spíše jeho velkým nedostatkem než nadbytkem. U těhotných žen je pak potřeba mít na zřeteli, že nedostatkem vitaminu D žena neovlivňuje jen své zdraví, ale především zdraví svého potomka.

Literatura:
1. DOPORUČENÉ POSTUPY ČGPS ČLS JEP: Léčba a prevence nedostatku vitaminu D v oboru gynekologie a porodnictví (2019).
2. Liu N, Sun J, Wang X, Zhang T, Zhao M, Li H. Low vitamin D status is asso- ciated with coronavirus disease 2019 outcomes: a systematic review and meta-analysis. Int J Infect Dis. 2021;104:58-64.
3. Petrelli F, Luciani A, Perego G, Dognini G, Colombelli PL, Ghidini A. Thera- peutic and prognostic role of vitamin D for COVID-19 infection: A systematic review and meta-analysis of 43 observational studies. J Steroid Biochem Mol Biol. 2021;211:105883.
4. Martineau, A.R. et al.: BMJ, 2017; i6583 DOI: 10.1136/bmj.i6583
5. Bartl, R, Frisch, B,: Osteoporosis, , Berlin, Springer -Verlag 2009
6. https://archiv.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/vitamin-d-u-deti
7. Pilz S, et al. Nutrients. 2017; 9(1):30

Potřebné nutrienty budoucí maminky žádají často v lékárně. V široké škále doplňků stravy pro plánování těhotenství nebo zdárný průběh těhotenství a kojení je jim lékárník vedle gynekologa důležitým zdrojem informací. 

Jaké formy vzdělávání využíváte ve své praxi pro čerpání aktuálních informací v této zdravotní problematice?

Zapojte se do krátké ankety o dvou otázkách.

Anketa je slosovatelná, s hlavní výhrou v podobě jedinečné třídílné publikace Kniha o těhotenství, porodu a dítěti (Pařízek, 2015). Pro 5 dalších respondentů máme v redakci Magazínu připravené kosmetické balíčky.

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME