
Hladina vitaminu D u novorozenců je závislá na jeho množství v těle matky v průběhu těhotenství. Matka je tak jediným „zdrojem" vitaminu D pro vyvíjející se plod. To může být významné nejen pro správné nastavení vrozené imunity. Ve třetím trimestru začíná „zavápňování" kostí plodu, a je-li vitaminu D v těle matky málo, dojde k vyplavování vápníku z jejich kostí pro využití u miminka.
„Některá srovnání jasně ukazují, že rozdíl v hustotě kostní tkáně u dětí, jež byly zásobeny již v prenatálním období, a těmi, které se narodily ženám s nižším obsahem déčka v krvi, je odlišný. Optimální hladina déčka navíc zajišťuje dostatečný tonus svalů, což má vliv na správnou polohu plodu v děloze a pravděpodobně brání i vrozené luxaci kyčlí," říká MUDr. Božena Kalvachová, CSc., pediatrička z Endokrinologického ústavu v Praze.
Nedokonalé zásobení vitaminem D v období těhotenství může tedy znamenat špatnou startovací pozici pro budoucí zdraví miminka. Doporučený postup České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP1 definuje těhotné a kojící ženy a vícerodičky jako rizikové skupiny ohrožené deficitem vitaminu D, stejně jako ženy, které rodily v krátkých intervalech za sebou. Nedostatek vitaminu D má negativní vliv na fertilitu i průběh těhotenství.1
Vitamin D je tzv. pleiotropní, steroidní hormon
Tedy, má vícenásobný účinek na různé orgány a fyziologické procesy v těle. Receptory pro vitamin D jsou přítomny v mnoha lidských tkáních (kosti, střevo, ledviny, slinivka, myokard, cévy, mozek, pohlavní žlázy, děloha, placenta, nadledviny, kůže, lymfocyty, makrofágy aj.). Hraje klíčovou roli nejen ve vývoji kostí a udržování svalů, ale je důležitý také pro imunitní systém a má protektivní funkci před celou řadou „civilizačních" a autoimunitních nemocí. Náchylnější k chřipce, Covidu-19 nebo respiračním infektům jsou lidé, kteří mají nedostatek vitaminu D. Na tuto skutečnost upozorňují rozsáhlé vědecké studie posledních let.2,3,4 Pleiotropie je běžná u mnoha hormonů, proto se v poslední době aktivně diskutuje zařazení vitaminu D nejen mezi vitaminy, ale i (technicky vzato) mezi hormony, neboť se kalciferoly, jako skupina látek se souhrnným označením vitamin D, podílejí na celé řadě metabolických funkcí v organismu a hlavním zdrojem vitaminu D3 je endogenní produkce v kůži působením UVB záření - i zde s tím, že si jej člověk „umí vyrábět" sám pobytem na sluníčku, se dostáváme do rozporu s definicí vitaminu jako látky, kterou si tělo neumí samo vyrobit a musí ji suplementovat.
Nicméně, dosažení optimálních hladin výhradně stravou je obtížné, což činí doplňky a potraviny obohacené vitaminem D důležitými, zejména v oblastech s omezeným slunečním svitem. Nejlepším ukazatelem stavu zásobení vitaminem D v těle je měření hladiny 25(OH)D kalcidiolu, což je nejhojnější metabolit vitaminu D v krevním séru (poločas rozpadu 15 dní).5 Zohledňuje jak vitamin D vytvořený endogenně v kůži, tak i exogenní přívod vitaminu D potravou nebo suplementací.
Kostní matrix
Zásadní podíl vitaminu D na vstřebávání a využití vápníku, a tedy na pevnosti kostí, je notoricky známý. Vstřebávání vápníku ve střevě je maximálně 40% za předpokladu, že je dostatek vitaminu D. Při deficitu vitaminu D se snižuje na 10-15 %.5 Dlouhodobě nízká hladina vitaminu D a vápníku v útlém dětství může vést k rozvoji křivice. Hladina vitaminu D u novorozenců je závislá na množství „déčka" v těle matky už v těhotenství.
Jsou české děti dostatečně zásobeny vitaminem D? Studie Státního zdravotního ústavu ukázala v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR, že u dětí ve věku 5 a 9 let je dostatečné zásobení vitaminem D jen u přibližně třetiny. Zároveň studie potvrdila výraznou souvislost mezi dávkou slunečního záření a plochou povrchu těla vystaveného slunci. Významně vyšší hladiny monitorovaného 25(OH)D v séru měly děti užívající doplňky stravy s vitaminem D.6
Základ vrozené imunity a štít před alergií
Správné zásobení vitaminem D, které by u těhotných mělo být minimálně 800 IU - 1 000 IU, svědčí jak nastávající mamince, tak miminku. Mamince pomáhá udržovat silné a zdravé kosti a zuby, podporuje její imunitní systém a pomáhá zajišťovat ochranu před infekcí. U miminka má optimální hladina déčka vedle imunity dopad i na buněčné dělení a fetální programování. Tím se rozumí nastavení fungování orgánů miminka včetně mozku. A to jak během těhotenství, tak v budoucnu.
„Vitamin D má vliv jak na imunitu vrozenou, tak na postupně získanou tzv. adaptivní. U vrozené působí přes řadu mechanismů tak, že produkuje v těle látky, které mají přímo protibakteriální účinky (kathelicidin). Vitamin D se také angažuje u imunity získané a to tím, že působí na rozpoznání cizorodých látek, tvorbu přenašečů imunitní informace, ovlivňuje rychlost a funkčnost některých T-lymfocytů a je schopen spolublokovat rozvoj autoimunitních onemocnění," říká MUDr. Kalvachová.
Za určitých okolností můžeme přijmout optimální množství vitamínu D ze slunce
Jak na to, když by se těhotné ženy měly přímému slunci spíš vyhýbat? Často ve spojení s hormonálními změnami v těhotenství u nich například dochází k vzniku pigmentových skvrn.
„Dostatečný osvit v našich zeměpisných šířkách lze získat jen během části roku, a to od poloviny dubna do poloviny září, zhruba v čase 9 až 15 hodin, tedy v době, kdy většina lidí pracuje v uzavřených prostorách. Navíc ochranný Faktor 8 redukuje produkci vitamínu D v kůži až o 97 %," zmiňuje prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc. z III. interní kliniky 1. LF UK Praha a ÚVN Praha.
Řešením je strava bohatá na vitamin D: mák, tresčí olej, mořské ryby, vaječný žloutek nebo mléko. Jsme ale schopni sníst každý den rybu, nebo vypít litr mléka?
Během těhotenství se poptávka po vitaminech i dalších esenciálních živinách zvyšuje, jak ukazuje obr. 1
I z tohoto důvodů přichází na řadu speciální doplňky stravy pro těhotné, které v sobě obsahují optimální množství a poměr látek potřebných pro ženu v těhotenství. Je třeba ve složení doplňků stravy pro těhotné hledat látky jako jód, vitaminy skupiny B, dostatečné množství vitaminu D nebo nezbytnou kyselinu listovou doplněnou o její metabolizovanou formu 5-metyltetrahydrofolát.
Zdraví matky a novorozence bylo i hlavním tématem XXIV. Světového kongresu gynekologie a porodnictví FIGO, který se konal v Paříži v říjnu 2023. FIGO je globální organizace zastoupená ve 139 členských společnostech s téměř milionem gynekologů a porodníků, kteří pracují na zajištění zdraví žen. Na vědeckém sympoziu sponzorovaném společností P&G Health byla ústředním bodem diskuze odborníků na téma potřeby mikronutrientů u budoucích matek. Šest mikronutrientů bylo označeno za klíčové v různých stadiích těhotenství.
„Panuje shoda na tom, že kyselina listová, vitamin D, železo, jód a kyselina dokosahexaenová (DHA) jsou klíčové živiny během těhotenství, zatímco vápník je důležitý během laktace," uvedla Irene Cetinová, předsedkyně sympozia, profesorka porodnictví a gynekologie v dětské nemocnici Vittore Buzzi v Miláně.
Stefan Pilz, profesor endokrinologie a diabetologie na Lékařské univerzitě v Grazu v Rakousku, obrátil pozornost na zásadní roli vitaminu D v prenatálním a postnatálním zdraví. Globální pandemie nedostatku vitaminu D je podle něj významným zdravotním problémem. Během těhotenství je nedostatek vitaminu D spojen s nežádoucími těhotenskými výsledky a bylo prokázáno, že suplementace vitaminu D pravděpodobně snižuje riziko pre-eklampsie, gestačního diabetu a nízké porodní hmotnosti. Profesor Pilz prezentoval výzkum, ukazující, že denní doplňování vitaminu D v dávce 800 IU (20 µg) je účinné při dosahování cílových koncentrací alespoň 50 nmol/l (20 ng/ml).7
„Zdá se, že suplementace vitaminu D během těhotenství má dlouhodobý vliv na zdraví potomků," uzavřel profesor Pilz.
Mýty o vitaminu D
Zažitým mýtem je strach z předávkování vitaminem D. Dnes již víme, že tělo má mechanismy, které jeho předávkování zabraňují. Vitamin D, který získáváme ve stravě, doplňcích stravy nebo při opalování není jako takový biologicky účinný. Slouží tělu pouze jako substrát pro tvorbu účinných forem. Teprve formy vitaminu D vzniklé v ledvinách nebo jiných tkáních jsou pro tělo žádoucí a biologicky využitelné. Pokud organismus dosáhne určité maximální hladiny, pak přestane zužitkovatelný vitamin D vytvářet. Jak mnohá zjištění ukazují, v 21. století trpíme spíše jeho velkým nedostatkem než nadbytkem. U těhotných žen je pak potřeba mít na zřeteli, že nedostatkem vitaminu D žena neovlivňuje jen své zdraví, ale především zdraví svého potomka.
Literatura:
1. DOPORUČENÉ POSTUPY ČGPS ČLS JEP: Léčba a prevence nedostatku vitaminu D v oboru gynekologie a porodnictví (2019).
2. Liu N, Sun J, Wang X, Zhang T, Zhao M, Li H. Low vitamin D status is asso- ciated with coronavirus disease 2019 outcomes: a systematic review and meta-analysis. Int J Infect Dis. 2021;104:58-64.
3. Petrelli F, Luciani A, Perego G, Dognini G, Colombelli PL, Ghidini A. Thera- peutic and prognostic role of vitamin D for COVID-19 infection: A systematic review and meta-analysis of 43 observational studies. J Steroid Biochem Mol Biol. 2021;211:105883.
4. Martineau, A.R. et al.: BMJ, 2017; i6583 DOI: 10.1136/bmj.i6583
5. Bartl, R, Frisch, B,: Osteoporosis, , Berlin, Springer -Verlag 2009
6. https://archiv.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/vitamin-d-u-deti
7. Pilz S, et al. Nutrients. 2017; 9(1):30
Potřebné nutrienty budoucí maminky žádají často v lékárně. V široké škále doplňků stravy pro plánování těhotenství nebo zdárný průběh těhotenství a kojení je jim lékárník vedle gynekologa důležitým zdrojem informací.
Jaké formy vzdělávání využíváte ve své praxi pro čerpání aktuálních informací v této zdravotní problematice?
Zapojte se do krátké ankety o dvou otázkách.
Anketa je slosovatelná, s hlavní výhrou v podobě jedinečné třídílné publikace Kniha o těhotenství, porodu a dítěti (Pařízek, 2015). Pro 5 dalších respondentů máme v redakci Magazínu připravené kosmetické balíčky.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.