
Kombinování vitamínů a minerálů není jen o tom vzít si první tabletku, která vám přijde pod ruku. Správná synergie mezi jednotlivými látkami může výrazně zvýšit jejich účinky, zatímco špatné kombinace vás mohou připravit o žádoucí benefity.
Jak se vyhnout nejčastějším chybám a jak pomocí nich skutečně podpořit zdraví?
Kombinování vitamínů a minerálů je tak trochu věda, která ale v případě nedostatečných znalostí neohrozí člověka na životě. Většinou jde o to, že se různé látky užívané souběžně mohou vzájemně ovlivňovat. Pokud například jedna látka brání vstřebatelnosti té druhé, užíváme ji prakticky zbytečně bez užitku pro náš organismus. Snahou ale je, abychom ze všech vytěžili maximum.
„Pro lidské tělo jsou vyvážené hladiny vitamínů a minerálů nutností. Ovšem jen málokdy vám je předepíše přímo lékař, proto byste si o jejich doplňování měli postarat nejlépe sami, což obzvláště v době, kdy je na trhu k dostání mnoho různých suplementů, může být poměrně složité. Lidé je většinou začnou užívat, když se u nich začnou projevovat chronické problémy, jako únava, stres, oslabená imunita nebo nespavost. To většinou naznačuje, že hladina některé důležité látky nemusí být úplně v pořádku," vysvětluje biochemička Mgr. Soňa Talacko, Ph.D. ze společnosti Chromozoom.
Synergie pro maximální užitek
Optimální synergii při souběžném užívání mají například vitamín C a železo, protože první jmenovaný významným způsobem posiluje vstřebatelnost druhého. Podobně si „rozumí" i vitamíny D a K s vápníkem. „Déčko" pomůže tělu vápník lépe vstřebat a „káčko" následně odpovídá za to, že se vápník dostane do kostí, nikoliv do měkkých tkání. Synergie mezi látkami funguje, stačí se podívat na složení běžných doplňků stravy. Jasným příkladem je B-komplex, kombinace osmi vitamínů skupiny B. Každý z nich má své vlastní účinky, zároveň se vzájemně doplňují a v některých případech podporují i stejné metabolické procesy v těle. Právě proto se často podávají společně. Podobných kombinací existuje více, ale u některých je složitější určit, jak přesně se budou v těle ovlivňovat.
Neužitečné kombinace
Příkladem špatné kombinace je třeba zinek a měď, vápník a železo či vitamíny C a B12 nebo E a K. Tyto látky ve vzájemné interakci většinou snižují vstřebatelnost jedné z nich, nicméně obzvláště komplikovaný je vztah mezi posledními dvěma jmenovanými. Vitamín K hraje totiž důležitou roli v procesu srážení krve a vitamín E podávaný v příliš vysokých dávkách tuto jeho schopnost poměrně efektivně nabourává. Na rozdíl od většiny jiných kombinací, kdy bohatě stačí si užívání rozdělit do odlišných časových úseků během dne, v tomto případě se velmi doporučuje konzultace s praktikem. Zejména pokud navíc pacient užívá léky na ředění krve.
„Například podávání vápníku nebo potravin bohatých na vápník, jako jsou mléčné výrobky, snižuje absorpci železa, vysoké dávky zinku mohou narušit absorpci mědi, příliš vysoké dávky vitamínu E mohou ovlivnit funkci vitamínu K a vysoké dávky vitamínu C mohou snížit hladinu mědi. Proto je důležité přizpůsobit příjem vitamínů a minerálů individuálním potřebám pomocí specifických doplňků stravy a také užívat doplňky v různých časech během dne," shrnuje biochemička.
Jednoduchá poučka
„Multivitamíny často neodrážejí individuální potřeby a mohou mít nežádoucí interakce s jinými vitamíny, nebo dokonce léky. Pokud člověk neví, jaké látky mu chybí, mohou být užitečné v případě nevyvážené stravy, zvýšené fyzické aktivity nebo při cestování. Ideální je ale zjistit konkrétní deficit pomocí krevních testů nebo DNA analýzy. Někteří lidé mají genetickou predispozici k nedostatku určitých vitamínů nebo minerálů - obecný multivitamín je v této situaci tedy neefektivní," říká Mgr. Talacko.
„Určité varianty genů mohou významně ovlivnit schopnost těla vstřebávat, metabolizovat a využívat konkrétní vitamíny a minerály. Proto se množství, které je pro jednoho člověka vhodné, může u jiného ukázat jako nedostatečné nebo nadměrné. To platí i pro volbu aktivních látek. Sestavení suplementů na základě DNA testování může být užitečný způsob, jak přizpůsobit množství a formu živin genetickým predispozicím těla, a podpořit tak jeho specifické potřeby. Zároveň pomocí testů dostává člověk informace o konkrétních živinách, které jsou pro něj kritické. Výsledky nás například informují o vysokém riziku nedostatku aktivní formy vitamínu B9 nebo omezené schopnosti vstřebávat zinek, uzavírá Mgr. Talacko, která se mimo jiné v Chromozoom podílí na vývoji personalizovaných suplementů.
Zdroj: MEDIA:LIST
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.