
Aspirin a jeho generika. Kde se vzal český konkurent Acylpyrin?
PharmDr. Tomáš Arndt
První část článku pojednávající o nejznámějším léku světa nás provedla od vrbové kůry přes kyselinu salicylovou, až po kyselinu acetylsalicylovou s patentovaným názvem Aspirin. Sledujte s námi vzrušující příběh Aspirinu.
Začátkem 20. století docházelo k četnému falšování léku. Teprve v roce 1971 objevil princip působení kyseliny acetylsalicylové, blokaci syntézy prostaglandinů, profesor farmakologie na Royal College of Surgeons v Londýně, John R. Vane. Za svoji práci na tomto poli bádání získal v roce 1982 ještě spolu s dvěma švédskými vědci (Sune K. Bergström, Bengt I. Samuelsson), Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Zajímavé bylo, že Spojené státy byly jedinou zemí, kde firma Bayer vlastnila jak zavedené označení zboží, známku, tak i patent na Aspirin. Působila zde také její velká pobočka - The Bayer Company v New Yorku. Během druhé světové války se ovšem jednalo o nepřátelský, německý podnik, který byl americkou vládou zabaven. Celá pobočka včetně patentu a ochranné známky Aspirin Bayer byla prodána firmě Sterling Products Company ze Západní Virginie. Proto ve Spojených státech prodávala tato firma originální Aspirin, nikoliv firma Bayer. V Československu práva na výrobu Aspirinu výlučně firmou Bayer stále platí (a platila také v minulosti). Samozřejmě na trhu existovalo velké množství generických verzí.
Jednou z nich byla i naše česká verze, Acylpyrin, který si podržel svůj původní název a složení dodnes. Acylpyrin začala vyrábět Akciová továrna lučebnin z Kolína (někdy též uváděná jako Lučební Kolín). Již koncem 19. století vyráběla jako surovinu kyselinu salicylovou, ale výroba byla prodělečná a skončila (byla obnovena po roce 1918). Ovšem nicméně již od roku 1899 firma vyráběla už kyselinu acetylsalicylovou jako surovinu. Acylpyrin spatřila světlo světa v roce 1925. Už od počátku obsahoval v jedné tabletě 500 mg kyseliny acetylsalicylové. Uvádí se, že její název vznikl ze začátku jména kyseliny acetylsalicylové (Acyl-) a řeckého slova pro oheň, tedy "pyros" (-pyr-). Koncovka - in byla v té době velmi častá u různých názvů léčivých přípravků. Traduje se, že Acylpyrin byl oblíbeným lékem prezidenta T.G. Masaryka.
Už během první republiky zuřil také boj mezi originálním, ale dražším Aspirinem, a neoriginálními, ale levnějšími generickými verzemi, k nimž patřil také Acylpyrin (existovaly i generika v jiných státech, hodně se k nám dovážely z Německa).
Pro zajímavost můžeme uvést srovnání cen z roku pro 20 tablet 1930: originální Aspirin Bayer stál 9,80 Kč, Acylpyrin z Kolína 7 Kč, generický lék Acetylina Heyden z Německa jen 6 Kč. A pokud jste si nechali připravit v lékárně individuálně připravovaný lék (magistraliter), stálo Vás to pouhé 3 Kč.
Kdo je otcem Aspirinu?
K Aspirinu se váže ještě jedna zajímavost, a to spor o jeho objev. Dalším z "otců" léku by mohl být nadřízený doktora Hoffmanna ve firmě Bayer, Arthur Eichengrün. Skotský expert na historii výroby léků, Walter Sneader, v roce 1999, uvedl, že Hoffmann byl pouhý technik a postupoval podle jeho pokynů. Eichengrün posléze odešel z firmy Bayer a založil vlastní společnost. Doba mu ale v Německu třicátých let 20. Století nebyla nakloněna bohužel kvůli jeho židovskému původu. Z této společnosti byl nacisty vyhozen. Za války skončil v ghettu v Terezíně. Válku přežil a zemřel v roce 1949. Byl autorem 47 patentů a vynalezl například ve své době proslulý lék Protargol, který byl jedním z prvních léků na kapavku. O svém nároku o objev léčivých vlastností kyseliny acetylsalicylové napsal v knize "Pharmazie" (1949). Zde právě zmínil, že původně byla tato léčivá látka vedoucím výzkumu V Bayeru, Heinrich Dreserem odmítnuta, vzhledem k podezření z poškození srdce. Navzdory tomu ji Eichengrün otestoval na sobě, žádné nežádoucí účinky nepociťoval, tak ji předal podřízenému Hoffmannovi a ten zase provedl z další zkoušky s několika lékaři z Berlína.
Jak je z toho všeho vidět, historie nejznámějšího léku na světě je plná pozoruhodných událostí a příběhů.
Ovšem, jak se svět v některých případech vrací k přírodním látkám, tak se také výzkumníci vrátili k původnímu zdroji - vrbové kůře. Vědci potvrdili, že za působením vrbové kůry nestojí jen glykosid salicin, ale více obsažených látek, například flavonoidy nebo polyfenoly. Samotný salicin by nestačil k dosažení účinku, kterým vrbová kůra působí. Výhodou je navíc to, jak uvádějí odborníci, že vrbová kůra na rozdíl od léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou, nepůsobí negativně na žaludeční sliznici.
A tak se dá říci, že se kruh uzavírá - od vrbové kůry k proslulému léku a zpět. Ale věřím, že ještě bude dlouho trvat, než nějaký další lék sesadí Aspirin z trůnu nejslavnějšího léčivého přípravku na světě...
K problematice by vás mohlo zajímat:
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.