
Malé přístroje, které umějí pacientům s některým typem onemocnění srdce, obvykle při zpomalené srdeční činnosti, zajistit správné fungování tohoto orgánu - kardiostimulátory a defibrilátory.
Věřte nebo ne, ale prvním člověkem, který definoval arytmii jako malý lehký nepravidelný pulz, byl Hippokrates. Takže opět - již staří Řekové... Ale rozhodně v této souvislosti stojí za zmínku, že zase náš vědec, J. E. Purkyně, jako první na světě popsal převodní systém krve.
Něco z historie
Vůbec první implantace kardiostimulátoru se uskutečnila už v roce 1958, a to v Karolinska University Hospital ve Švédsku. Jméno chirurga Åke Senninga tedy rozhodně vejde do dějin léčení srdečních nemocí.
První pacient vystřídal během 43 let 26 kardiostimulátorů, zemřel v roce 2001 v 86 letech a jeho smrt s poruchou srdečního rytmu nesouvisela.
První kardiostimulátor u nás byl implantován v roce 1965, v sedmdesátých letech už měli naši lékaři k dispozici frekvenčně reagující kardiostimulátory, které se uměly do jisté míry přizpůsobit potřebám toho kterého pacienta. Díky lithiovým bateriím bylo za čas možné kardiostimulátory výrazně zmenšit.
V začátcích nového tisíciletí došlo k významnému pokroku pro zkvalitnění života pacientů s vleklým srdečním selháním, kterým už nemohla pomoci farmakoterapie, a těm byl implantován minipřístroj se stimulační a defibrilizační funkcí pro stimulaci obou srdečních komor.
Další krokem vpřed byly zhruba před pěti lety kardiostimulátory kompatibilní s magnetickou rezonancí. A nedávno se uskutečnila ve Fakultní nemocnici Olomouc u nás vůbec první implantace kardiostimulátoru pro fyziologickou stimulaci srdce u pacientky se zpomalenou srdeční činností.
Originál celosvětově prvního implantovatelného kardiostimulátoru (1958).
Spolu s elektroinženýrem Rune Elmqvistem ho vyvinul kardiochirurg Åke Senning.
Zdroj: Wikipedia (licence Creative Commons)
Kardiostimulátory Amvia Sky, které mají životnost více než 15 let.
S BIOTRONIK Home Monitoring jsou lékaři včas upozorněni na zhoršení stavu pacienta.
Zdroj: Biotronik.com
Nejnovější technologie u nás
Tým pod vedením prof. MUDr. Miloše Táborského, primáře Kardiologického oddělení FN Olomouc, má obecně jak s implantacemi těchto přístrojů, tak při dalším sledování pacientů vynikající výsledky a zkušenosti.
„Jde o zcela novou technologii, která umožňuje - v případě pomalého srdečního rytmu a nutnosti trvalé kardiostimulace - přiblížit se fyziologické funkci srdce tak, jako kdyby pacient kardiostimulátor nepotřeboval. Zabrání se tak vzniku srdečního selhání, fibrilaci síní a řadě dalších možných nežádoucích efektů," vysvětluje prof. Miloš Táborský.
Pacientce je 79 let
První pacientkou, která obdržela nový typ kardiostimulátoru (Amvia Sky), je téměř osmdesátiletá žena trpící srdeční arytmií - fibrilací síní s pomalou srdeční frekvencí, která při fyzické aktivitě dostatečně nenarůstala. To vedlo k námahové dušnosti, únavě a občasným závratím.
„Námahová dušnost se poslední týdny zvětšovala. Na dlouhodobé monitoraci srdečního rytmu, EKG Holteru, byla průměrná srdeční frekvence 48/min., maximální srdeční frekvence 78/min. a opakované pauzy kolem 3 sekund," popisuje situaci pacientky MUDr. Marián Fedorco, spolupracovník prof. Táborského.
Brzy po implantaci se cítila velmi dobře, nebyla ani dušná, ani unavená, a výrazné zlepšení svého stavu si velmi chválila.
Přístroje pracují rychle...
Fyziologická stimulace srdce se stále více využívá jako hlavní metoda pro některé z nemocných, protože umí zajistit rychlé rozvedení elektrického impulsu do všech částí srdce. Srdeční komory mohou být tímto způsobem aktivovány během necelé desetiny sekundy.
...a pomáhají rutinním úkolům a kontrolám
Nová řada kardiostimulátorů Amvia od společnosti Biotronik usnadňuje lékařům péči o pacienty i tím, že automatizuje mnoho rutinních úkonů při následných kontrolách v ordinaci i při vzdáleném monitorování.
...........................
BIOTRONIK, výrobce kardiostimulátoru Amvia Sky, je lídrem ve vývoji a výrobě medicínských zařízení, které již více než padesát let nabízejí spolehlivá a inovativní kardiovaskulární a endovaskulární řešení. Inovace společnosti umožňují lékařskou péči, která každoročně milionům pacientů zachraňuje a zkvalitňuje životy. Produkty jsou vyvíjeny a vyráběny v renomovaných inovačních centrech v Německu, Švýcarsku, USA a Singapuru. Hlavní 4 produktové směry jsou: správa srdečního rytmu, cévní intervence, neuromodulace a elektrofyziologie.
...........................
Vyšetření magnetickou rezonancí bez problémů
Přístroje mají i speciální senzory, které automaticky rozpoznají, když pacient vstoupí do pole MRI, a poté přístroj převedou do režimu MRI. Kardiostimulátor se po dokončení skenování vrátí do svého stálého programování, a tak odpadá nutnost programování před nebo po skenování.
Naděje pro pacienty
Tato nová metoda stimulace převodního systému srdce je aktuálním tématem současné arytmologie a nadějí pro mnoho pacientů se srdečním onemocněním. Fyziologická srdeční stimulace (z oblasti převodního srdečního systému) je dnes nejmodernější a nejlepší typ léčby, kterou mohou lékaři pacientům nabídnout.
Mgr. Jana Ulíková
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.