
Od poloviny října 2023 Světová zdravotnická organizace (WHO) monitoruje údaje z čínských sledovacích systémů, které ukazují nárůst respiračních onemocnění u dětí v severní Číně. Čínská národní zdravotní komise na tiskové konferenci dne 13. listopadu 2023 informovala o celostátním nárůstu výskytu respiračních onemocnění, které postihují převážně děti. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období spolu s běžně cirkulujícími patogeny, jako je například chřipka, Mycoplasma pneumoniae, respirační syncyciální virus (RSV) a těžký akutní respirační syndrom coronavirus 2 (SARS- CoV-2).
S vypuknutím zápalu plic v Číně byly ale dětské nemocnice v Pekingu, Liao-ningu a na dalších místech zahlceny nemocnými dětmi a školy uvažovaly o uzavření. Rodiče se ve strachu ptali, zda úřady epidemii neututlávají.
Dne 22. listopadu 2023 WHO identifikovala zprávy médií a z ProMED, veřejně dostupného systému dohledu monitorujícího výskyt ohnisek nemocí lidí a zvířat po celém světě, o shlucích nediagnostikovaných zápalů plic v dětských nemocnicích v Pekingu, Liaoningu a dalších místech v Číně. Prostřednictvím mechanismu mezinárodních zdravotních předpisů WHO oficiálně požádala Čínu o poskytnutí dalších epidemiologických a klinických informací a laboratorních výsledků z těchto hlášených případů a údajů o nedávných trendech v cirkulujících respiračních patogenech. Cílem bylo zjistit, zda se v Pekingu a Liaoningu vyskytly „shluky nediagnostikovaných zápalů plic", jak se uvádí ve zprávách médií, a pokud ano, zda se jednalo o samostatné události nebo součást známého obecného nárůstu respiračních onemocnění v komunitě. WHO dále požádala o další informace prostřednictvím klinických sítí.
Dne 23. listopadu uspořádala WHO telekonferenci s čínskými zdravotnickými úřady z Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí a Pekingské dětské nemocnice za podpory Národní zdravotní komise a Národní správy pro kontrolu a prevenci nemocí, na které byly poskytnuty požadované údaje, což ukazuje na nárůst ambulantních konzultací a hospitalizací dětí kvůli pneumonii Mycoplasma pneumoniae od května a RSV, adenoviru a viru chřipky od října. Je známo, že mykoplazmatická pneumonie a RSV postihují více děti než dospělé. Některé z těchto nárůstů přišly sezóně dříve, ale nejsou neočekávané vzhledem ke zrušení omezení COVID-19, jak tomu bylo v jiných zemích.
Čínské úřady oznámily, že nebyly zjištěny žádné neobvyklé nebo nové patogeny nebo neobvyklé klinické projevy, ale pouze výše uvedený obecný nárůst respiračních onemocnění v důsledku mnoha známých patogenů. Dále uvedli, že nárůst respiračních onemocnění nevedl k tomu, že by zátěž pacientů překračovala kapacity nemocnic. Dále čínské úřady oznámily, že od poloviny října byl zaveden posílený ambulantní a ústavní dohled nad respiračními onemocněními pokrývajícími široké spektrum virů a bakterií včetně Mycoplasma pneumoniae. To doplňuje stávající mechanismy respiračního dozoru a může přispět k pozorovanému nárůstu detekce a hlášení respiračních onemocnění u dětí.
Čínské nemocniční systémy hlásí, že klinické projevy jsou způsobeny známými patogeny v oběhu. Mycoplasma pneumoniae je běžný patogen způsobující dětské pneumonie a je snadno léčen antibiotiky. Mycoplasma obvykle osidluje malé děti a k typickým příznakům nemoci patří bolest v krku, únava a dlouhotrvající kašel. V závažných případech může nakonec přerůst v zápal plic. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic.
Čína má zavedeny systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění (ILI), RSV a SARS-CoV-2, zápalu plic a dalších závažných akutních respiračních infekcí (SARI) a hlásí zjištění chřipky platformám, jako je Global Systém sledování a reakce na chřipku (GISRS). GISRS je veden WHO a používá se pro mezinárodní virologický a epidemiologický dozor nad chřipkou u lidí.
WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně. Na základě dostupných informací WHO doporučuje, aby lidé v Číně dodržovali opatření ke snížení rizika respiračních onemocnění, která podle potřeby zahrnují doporučené vakcíny proti chřipce, COVID-19 a dalším respiračním patogenům; udržovat si odstup od nemocných; zůstat doma, když je nemocný; nechat se vyšetřit a podle potřeby zajistit lékařskou péči; nošení roušek podle potřeby; zajištění dobrého větrání; a pravidelné mytí rukou.
WHO zatím nedoporučuje cestujícím do Číny žádná konkrétní opatření. Obecně platí, že pokud je to možné, osoby by se měly vyhnout cestování, pokud pociťují příznaky připomínající respirační onemocnění; v případě příznaků během cesty nebo po ní se cestujícím doporučuje, aby vyhledali lékařskou pomoc a sdělili cestovní anamnézu svému poskytovateli zdravotní péče.
WHO nepřistoupila zatím k uplatňování jakýchkoli cestovních nebo obchodních omezení na základě aktuálních informací dostupných o této události.
Zdroje:
Promed Post - ProMED-mail (promedmail.org)
Prohlášení WHO k hlášeným klastrům respiračních onemocnění u dětí v severní Číně
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.