
Kontaminovaná voda, ať už v důsledku povodní nebo jiných příčin, může představovat vážné zdravotní riziko. Znečištění vody může být způsobeno různými látkami, včetně bakterií, virů, parazitů, chemických látek a dalších, lidskému organismu škodlivých materiálů.
JAK ZDRAVÍ ŠKODÍ ZÁPLAVOVÁ VODA?
Mezi hlavní rizika kontaktu s kontaminovanou vodou patří rozvoj infekčních onemocnění:
Pokud by byl člověk přímo vystaven kontaktu s kalnou vodou, ať během záplav, nebo při likvidaci jejich následků, můžou se u něj objevit i kožní projevy ve formě dermatitid nebo plísňových infekcí kůže. Hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážka, teplota, dýchací či zažívací potíže je nutné lékařsky vyšetřit. Ošetřujícího lékaře by měl jedinec upozornit na skutečnost, že byl v kontaktu se záplavovou vodou. Při přemnožení komárů hrozí také záplavové horečky. A zkontrolujte si také platnost očkování proti tetanu!
U průmyslových či chemických závodů, které byly zatopené a následně zde probíhá úklid, je riziko zdravotních potíží, které se odvíjejí od typu kontaminantu: těžké kovy, pesticidy, další průmyslové chemikálie. Voda může být dále znečištěna fekáliemi, průmyslovými odpady, hnojivy a dalšími látkami. Je důležité zdůraznit, že kontaminace půdy nebo předmětů může přetrvávat i po odeznění povodně a představovat dlouhodobé zdravotní riziko.
Riziko leptospirózy je u nás stále aktuální
Jak v souvislosti s rozsáhlými záplavami, které aktuálně postihly Čechy i Moravu, připomíná Státní zdravotní ústav (SZÚ), patří mezi popovodňová rizika lidí pracujících při odstraňování škod po záplavách i jinak málo frekventované bakteriální onemocnění - leptospiróza. SZÚ ukazuje na příkladu ze starších, v živé paměti většiny z nás katastrofálních povodní na Moravě (1997) a v Čechách (2002), je leptospiróza jediná nákaza, jejíž nemocnost se tehdy 3-5násobně zvýšila oproti běžnému výskytu v naší populaci.1 Jinak byl zvýšený výskyt evidován jen mimořádně, například u skupinových lokálních epidemií leptospirózy profesionálního či rekreačního charakteru ve druhé polovině minulého století. Onemocnění těžkou formou leptospirózy (Weilova choroba) způsobilo během zmiňovaných starších povodní i úmrtí, nevyjímaje záchranáře, kteří pracovali na sanačních pracích v záplavovém území.
Leptospiróza je zoonóza, jejíž specifická nemocnost se normálně v našich klimatických podmínkách pohybuje kolem 0,3 hlášených případů na 100 000 obyvatel. Epidemické výskyty u nás výrazně ovlivňují dva přírodní fenomény: periodické přemnožování drobných hlodavců a povodně. Z epidemiologických opatření je proto důležité důsledné provádění deratizace v lidských sídlištích, hospodářských budovách, na skládkách odpadků, v potravinářských závodech, jatkách, v kanalizační síti atd. Preventivně je dobré bránit v průniku hlodavcům do lidských obydlí a minimalizovat kontakt s kontaminovanou vodou. Očkování proti leptospiróze u lidí se u nás neprovádí. Váš pes ale může být očkován.
Leptospiróza se šíří močí infikovaných zvířat (zejména hlodavců, ale i dalších domácích nebo divokých zvířat). Leptospirózou nemocná zvířata vylučují leptospiry do vnějšího prostředí po celý svůj život. Lidé jsou s největší pravděpodobností infikováni nepřímým kontaktem s leptospirami, které se uvolňují do prostředí při pracovních činnostech (odklízení následků povodní, práce v kanalizaci apod.) nebo při rekreaci (např. vodní sporty, zahradnictví). Voda kontaminovaná močí nemocných hlodavců je výborným vehikulem při dalším přenosu pohyblivých spirálovitých bakterií na člověka i další zvířata. Leptospiry se mohou dostat do lidského těla odřeninami nebo poraněnou kůži, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo po kousnutí zvířetem. Ve vodě a v půdě kontaminované močí infikovaných zvířat mohou bakterie přežít na týdny až měsíce. Leptospiry jsou vylučovány močí člověka a zvířete obvykle 1 měsíc po akutním onemocnění.
Zásady bezpečného pobytu v zatopené lokalitě a při odklízení následků povodní:
Projevy onemocnění leptospirózou
Vodu jako zdroj nákazy uvádí v anamnéze až 40 % hlášených pacientů.1 Po zkušenostech z minulých povodní se budou lékaři v první linii styku s pacientem více na leptospirózu při diferenciální diagnostice zaměřovat. Přibližně 90 % klinických onemocnění se projevuje jako nespecifické akutní horečnaté onemocnění. Asi v 10 % přechází do závažného, potenciálně smrtelného onemocnění s multiorgánovým selháním. Typickými příznaky infekce jsou dvoufázové horečky 39-40 oC, zimnice, bolesti svalstva (hlavně šíjové a lýtkové), konjunktivitida až episkleritida, bolesti hlavy s meningismem, postižení ledvin a jater, žloutenka, gastrointestinální příznaky, zánět plic, splenomegalie, lymfadenitida, zvýšená krvácivost a další. Nemocný člověk podléhá povinnému hlášení hygienické službě, musí být léčen a hospitalizován na infekčním oddělení nemocnic.
Diagnostiku leptospirózy zajišťují regionální laboratoře hygienické služby (Zdravotní ústavy) na základě protilátek v séru nemocných. Po prožitém onemocnění vzniká solidní, ale přísně specifická imunita jen pro příslušný druh leptospir.
Nutno také vědět, že onemocnět infekčními chorobami mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata. Některá z nich se pak dál mohou přenášet na lidi.
Ministerstvo zdravotnictví spolu se SZÚ připravilo sadu doporučení jak při povodních a následném odstraňování jejich následků postupovat pro maximální ochranu zdraví. Letáky najdete na https://mzd.gov.cz/jak-behem-povodni-postupovat-pro-ochranu-zdravi/
Další informace k ochraně zdraví při povodních naleznete na stránkách mzd.gov.cz a szu.cz, také na sociální síti X @Hygiena_cz.
-red-
Literatura:
1. Zitek K., Beneš Č. Dlouhodobá epidemiologie leptospirózy (1963-2003) v České republice. Epidemiol.Mikrobiol.Imunol. 54, 2005, č. 1, s.21-26.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.