Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ŽLOUTENKA TYPU C NA VZESTUPU



Loni testy odhalily nákazu virem žloutenky typu C u nejvíce Čechů za posledních deset let. Nemoc prokázaly u 1 301 lidí! Podle SZÚ bývá v ČR ročně zachyceno cca 700 - 1000 případů. 

Infekce tímto virem je celosvětově jednou z hlavních příčin chronického onemocnění jater. Tento životně důležitý orgán tiše ničí celé roky. Pokud se infekce nezlikviduje protivirovými léky, vede k rakovině jater nebo k jejich selhání. Nemocným pak zbývá jediné řešení - transplantace. Pokud to již nejde, je pro ně nemoc fatální. Odborníci proto vyzývají všechny rizikové osoby, aby se nechaly na přítomnost infekce HCV (hepatitis C virus) otestovat. Jen tak se totiž dostanou k léčbě včas. Tématu se na podzim tohoto roku věnovaly stovky lékařů na 10. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE) v Ostravě.

 „Je extrémně důležité vědět, že krevní testy představují jediný způsob, jak infekci virem hepatitidy C zjistit. Měl by je podstoupit každý, kdo byl vystaven riziku nákazy nebo má zvýšené jaterní testy," vysvětluje prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP a viceprezident kongresu KMINE.

Mezi rizikové jedince podle něj patří bývalí a současní uživatelé nitrožilních drog, kteří si půjčují injekční stříkačky nebo sdílejí pomůcky k aplikaci návykových látek. Na testy by měli přijít i ti, kteří si drogu aplikovali třeba jen jednou - například na večírku. K přenosu může dojít také pohlavním stykem. Ohroženi mohou být i lidé, kteří dostali transfuzi před rokem 1992, kdy bylo povinně zavedeno testování dárců krve, a také vězni - žloutenku mezi sebou přenáší například nesterilním tetováním. Hepatitida C se nepřenáší podáním ruky, objetím, kašlem či kýcháním.

„Vyléčit umíme každého. Terapie je bezbolestná a trvá 2-3 měsíce. Bez testů se k ní ale nemocní nedostanou," říká prim. Dlouhý.

Virus hepatitidy C byl objeven v roce 1989, ale testování protilátek bylo zahájeno až v roce 1992? Od začátku 90. let byla k dispozici léčba, málo účinná a provázená vysokým rizikem nežádoucích účinků. Jedinou možností léčby byl interferon alfa, od konce 90. let v kombinaci s ribavirinem. Od roku 2014 jsou k dispozici tzv. přímo působící antivirotika, která přímo blokují množení viru v jaterní buňce. 

Žloutenky typu C je v České republice stále víc

Jen do poloviny letošního roku lékaři zachytili hepatitidu typu C u 852 osob. Hepatitida je dlouho bezpříznaková. Pacienti nemají žádné obtíže, které by je na nemoc upozornily, a infekce tak játra ničí i roky. Je zodpovědná za přibližně 20 % akutních a 70 % chronických hepatitid, 40 % jaterních cirhóz a 60 % karcinomů jater.

„Tato nemoc může mít velmi špatný konec. Pokud se terapie nezahájí včas, hrozí pacientům selhání jater nebo rakovina," říká prof. MUDr. Petr Husa, CSc. z Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice v Brně a dodává, že nemocní neohrožují jen sami sebe, ale i své okolí. Infekce se totiž přenáší krví, pohlavním stykem nebo z matky na dítě při porodu.

Testování na přítomnost infekce HCV provádí praktičtí lékaři i specialisté. Anonymně se lidé mohou otestovat také v HIV checkpointech, které jsou dostupné po celé republice.

„Někteří lidé si rizika související se žloutenkou typu C uvědomují, na testy ale záměrně nejdou - buď se bojí toho, že nemoc se stejně nedá vyléčit, nebo že terapie bude dlouhá a vysilující. Oboje je mýtus. Léčba protivirovými léky je vysoce účinná a dnes už zcela bezbolestná," vysvětluje prim. MUDr. Aleš Chrdle z Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.

Testovat by se podle odborníků měli pravidelně i zdravotníci nebo osoby zasahující u autonehod. A také pacienti, u nichž lékaři při jaterních testech zjistili i mírně zvýšené hodnoty.

V HIV checkpointech se testuje žloutenka C pomocí rychlotestu? Minimální doba od rizika je 3 měsíce, test se opakuje ještě po 6 měsících od rizika.

Otestovat se dá také v tzv. mobilních checkpointech (sanitkách), kde ale nemusí být test na žloutenku vždy k dispozici. 

Bohužel se nám stále nepodařilo prosadit povinné testování těhotných žen. Je to velmi nešťastné, protože ženy nemocné žloutenkou typu C vážně ohrožují své miminko," doplňuje prim. Dlouhý. „Těhotným ženám doporučujeme, aby o test na hepatitidu C aktivně žádaly svého gynekologa nebo praktického lékaře."

Na 10. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie se odborníci shodli, že je potřeba soustředit se na vyhledávání a léčbu nemocných s chronickou hepatitidou C, a to dříve, než u nich onemocnění pokročí.

„Léčba je současně prevencí. Celosvětovým cílem je hepatitidu C úplně vymýtit, což možné je. Nejenom u nás, ale i ve světě však musíme všechny nemocné aktivně vyhledávat. Pokud je moderní léčbou infekce zbavíme, nemohou přenášet virus na nikoho dalšího," uzavírá prim. Dlouhý.

Zdroj: MaVe PR

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME