Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ZMĚNÍ UMĚLÁ INTELIGENCE MEDICÍNU?



Ať chceme nebo ne, je a bude tu s námi. AI (artificial intelligence) bude v menší nebo ve velké míře využívat řada oborů, v několika odvětvích medicíny, například v mamografii, je již prakticky běžnou metodou práce.

Oblastí, ve kterých s ní úspěšně pracují, je už mnoho; odborníci dokladují, že je ideálním nástrojem všude tam, kde se pracuje s velkým množstvím dat. Právě administrativa lékaře neúměrně zatěžuje, na komunikaci s pacienty a na řešení složitých výzkumných úkolů jim zbývá málo času.

AI a radiologie

O radiologii, která se v posledních letech velmi rychle rozvíjí, se mluví jako o jednom z nejdůležitějších odvětví medicíny. AI umí zdokonalit diagnostiku - přesně rozeznává patologii na snímcích, segmentuje zobrazované struktury, optimalizuje dávky záření během CT a radiografie. Doc. Andrea Burgetová, přednostka Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN, k tomu říká:

„Moderní algoritmy umělé inteligence, které využíváme, identifikují vzory na radiologických snímcích tím, že jsou trénovány na rozsáhlých souborech dat a mohou postupně zlepšovat svůj výkon. AI analyzuje obrovské množství snímků rychleji než radiolog. Lékaře nenahradí, ale pomáhá s rutinními úkoly."

AI a lékařská genetika

Lidská DNA obsahuje asi 3,5 miliardy nukleotidů a takové množství dat nelze běžnými způsoby a metodami zpracovat.

„AI pomáhá jak při zpřesnění technického zpracování dat, tak při identifikaci genetických variant zodpovědných za onemocnění a predikuje jejich dopad na zdravotní stav pacienta. S velkou přesností potom bude umět rozlišit řadu syndromů a genetických onemocnění. Technologický vývoj nám pravděpodobně umožní uvolnit ruce pro zásadní část práce klinického genetika - pro komunikaci s pacienty a jejich rodinami," vysvětluje prof. Ondřej Šeda, přednosta Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN.

AI a léčiva

V klinické oblasti se pracuje na využití AI i v předvídání a předcházení nežádoucích účinků léčiv a optimalizaci farmakoterapie.

.....

Metody strojového učení mohou výrazně snížit čas, úsilí a náklady spojené s vývojem nových léčiv. Prof. Dr. Ing. Jan Kybic z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinul se svými spolupracovníky postup, který je s využitím nástrojů umělé inteligence schopen z mikroskopických snímků vyhodnotit účinek vybraných léčiv na kulturu nádorových buněk. 

https://doi.org/10.1016/j.compbiomed.2022.106171

.....

 

AI a publikace: důraz na etická pravidla

Na toto téma odborníci hodně diskutují. Jak se AI může zapojit do tvorby vědeckých publikací, odborných článků nebo bakalářských, magisterských a diplomových prací? Obavy ze zneužívání AI se objevují velmi často, ale například vydavatelství tvrdí, že texty vytvořené tímto způsobem umějí rozpoznat. Mnoho vědců využívá AI k jazykovým úpravám nebo zpracování dat, což je v pořádku, ale nesmí se používat k interpretaci výsledků nebo dokonce k vytváření dat. To by byl podvod.

MUDr. Martin Vejražka, Ph.D. z Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN se zabývá moderními výukovými trendy a tvrdí, že AI vytváří tlak na zkvalitňování vysokoškolských prací: „AI může pomoci s návrhem a popisem experimentu, statistickým zpracováním dat nebo s rutinními činnostmi při psaní, ale laboratorní měření, dotazníkové šetření atp. umělá inteligence neudělá." 

Změna role pedagoga

Dr. Vejražka se navíc domnívá, že stoupne tlak na oponenty, kteří budou muset posuzovat práce mnohem pečlivěji, a také na to, že se změní funkce pedagoga: „Jeho úkolem nebude předávat informace, ale pomáhat studentům vybírat je, motivovat a organizovat. Umělá inteligence nezmění nutnost naučit se nejrůznější klinické dovednosti a konkrétní výkony ze všech lékařských oborů."

Jakési poselství, které odborníci v tomto smyslu předávají, je umění správně AI využívat jako asistenta, rádce a možnost uvolnění kapacity pro práci s pacientem. A být poctiví - využívat, ale nezneužívat.

Mgr. Jana Ulíková

V září (24.-26. 9. 2024) proběhne v Amsterdamu summit AI pro farmacii a zdravotnictví za účasti více než 30 nejzkušenějších a nejstarších farmaceutických a zdravotnických společností? Na programu bude představení reálných případů použití AI při objevování léků, při optimalizaci klinických studiích, jak pomůže v dodavatelských řetězcích a výrobě.

„Platformy řízené umělou inteligencí nám například umožňují testovat a vytvářet nové molekuly za zlomek času, který by zabraly tradiční metody, což ušetří týdny až měsíce v časové ose vývoje," říká Renee Bailey Iacona, viceprezidentka pro onkologickou biometrii, onkologický výzkum a vývoj společnosti AstraZeneca, která se rovněž kongresu v Amsterdamu zúčastní.

 

UMĚLÁ INTELIGENCE POMÁHÁ DIABETIKŮM

CERTIFIKACE PRO AI DIAGNOSTIKU OČÍ

UMĚLÁ INTELIGENCE POMÁHÁ S NEPLODNOSTÍ

PROČ ŽENY TRPÍ ALZHEIMEREM ČASTEJI NEŽ MUŽI?

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME