
Zatímco dříve začínala pylové sezóna až koncem února, dnes mohou první alergeny trápit citlivé jedince už na sklonku ledna. Podobný scénář jsme zažili loni, kdy lednové teploty překročily 10 °C. Právě to je zlomový okamžik pro zahájení rozpuku prvních stromů.
Jak se v zimě s alergiemi vypořádat a jaké nové alergeny nás mohou v sezóně potrápit?
Pylová sezóna začíná obvykle v únoru květem lísky obecné. Vlivem klimatických změn však dochází k jejímu prodlužování a první pyly se vzduchem mohou vířit již v lednu.
„V nížinách se vloni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezóny dojde, záleží primárně na počasí, které musí být teplejší než 10 °C, a regionu," říká MUDr. Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB.
Alergické potíže bývají vzhledem k menšímu množství kvetoucích rostlin v období zimy mírnější. První mohou pylové alergiky trápit pyly lísky a olše. Citlivým jedincům mohou v tomto období komplikovat situaci také vzdušné plísně, jejichž spory se víří například v místech pokrytých nevyschlými listy. Plísně se navíc běžně vyskytují v nevětraných prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo špatně izolované místnosti. Zimní období, kdy se méně větrá a topení vysušuje vzduch, může jejich výskyt ještě zhoršit.
Pro zvládání alergií jsou zásadní také režimová opatření.
„V zimních měsících je třeba dbát zejména na čistotu vzduchu v domácnosti, správné větrání a udržování optimální vlhkosti," popisuje MUDr. Šedivá.
Přicházejí nové alergeny
Kromě prodlužování pylové sezóny vedou klimatické změny také ke změně vegetace, a tedy i příchodu nových alergenů. Stále častěji se ve střední Evropě, a tedy i u nás, objevuje například bylina ambrozie, rostlina původem z jižní Evropy. Její sezóna probíhá na přelomu léta a podzimu (srpen-říjen) a představuje pro alergiky stále větší problém.
„Jedná se o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která je takzvaně větrosnubná, to znamená opylovaná větrem. Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků," popisuje alergoložka.
Květenství ambrozie produkují ohromná množství pylu. Jedna rostlina během sezóny „vyrobí" až miliardu pylových zrn. Hovoříme o tzv. ambroziovém mikroprachu, drobounkých pylových zrnech o velikosti menší než 10 µm, které pronikají hluboko do dýchacích cest a způsobují podráždění. Pyl ambrozie jako alergen může vyvolat alergickou rýmu a kýchání, může dráždit také sliznici očí nebo vést k astmatu.
S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat také rozvoj dalších alergií.
Nejčastější spouštěči alergických potíží u Čechů dle zkušeností laboratoří SYNLAB:
|
Počet alergiků se za posledních deset let výrazně zvýšil
Nějakou formou alergie dnes trpí podle alergoložky až třetina české populace: „Nárůst pacientů zaznamenáváme ve všech věkových kategoriích. Alergie se může objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli."
Alergie jsou civilizační onemocnění způsobené nadměrným kontaktem s různými látkami a mohou se objevit kdykoli během života. Jejich vznik podporuje například vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, používání aerosolů a nátěrů, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání. Ruku v ruce s alergiemi jdou i atopické ekzémy a vyrážky.
Znáte své alergeny?
Vzhledem ke změnám vegetace, ale také možnému vývoji alergií během života, je důležitým krokem k prevenci alergických potíží a efektivní léčbě pravidelná identifikace citlivosti na jednotlivé alergeny. Moderní laboratorní diagnostika dnes umožňuje přesné stanovení senzibility až na 300 alergenů z jediného odběru krve. Nejširším takovým testem na trhu je ALEX, který lze například v případě dlouhých čekacích lhůt absolvovat i mimo ordinaci lékaře jako samoplátce. Vyšetření lze objednat online na www.eshop-synlab.cz.
Ne každá odhalená pozitivita však znamená klinicky významnou alergii. Výsledky laboratorního testu je proto vždy třeba spojit s podrobnou anamnézou a vyšetřením u alergologa, který by měl mít nad alergikem pravidelný dohled.
Odborníci z laboratoří SYNLAB upozorňují, že až 50 % pylových alergiků trpí tzv. zkříženými alergiemi. Pyly i další inhalační alergeny mohou obsahovat podobné látky jako některé potraviny. Organismus alergika je tak mnohdy považuje za shodné a automaticky se proti nim brání.
Nejčastější typy zkřížených alergií u alergie na časný jarní pyl (bříza, líska, olše apod.): jablko, hruška, mrkev, petržel, celer, lískový ořech (popřípadě další ořechy), třešeň, švestka, meruňka, broskev, kiwi, koření (například anýz a pepř), brambor nebo sója.
Zdroj: PR oddělení SYNLAB
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.