
V posledních desetiletích jsme tuto nemoc prakticky nevnímali, připomněli jsme si ji obvykle jen při čtení Mannova Kouzelného vrchu, Dámy s kaméliemi od mladšího Dumase, anebo vtipné Morové rány od Betty MacDonaldové. Léčilo se klidem na lůžku trvajícím rok i víc, studeným vzduchem v horských sanatoriích a z minima lékařských možností třeba pneumotoraxem.
To byla tuberkulóza, o které jsme pár let po válce v podstatě nevěděli. I očkovat se přestalo. Dnes lékaři znovu doporučují ostražitost; svět se díky možnosti cestovat všude po světě jako by zmenšil, a také se objevil nový úkaz - migrace.
U nás je zatím situace dobrá, loni jsme měli kolem 380 pacientů s TBC a 19 případů multirezistentní formy této nemoci. Musíme ale počítat s tím, že tato čísla porostou.
Jak to vypadá ve světě...
Každý rok na tuto nemoc zemřou statisíce lidí. Největší výskyt TBC je v Rusku, v Číně, menší množství na Balkáně a u romských etnik. Celosvětový průměr je asi 134 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
...a jak u nás
„Nemoc máme pod kontrolou, ale musíme ji hlídat," zdůrazňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Musíme počítat s importem ze sousedních zemí, například pacientů z Ukrajiny, kteří mohou přijít s rezistentní formou TBC; každý třetí pacient z této země má tuto formu nemoci. Objevujeme ji i u osob z Vietnamu, ale také u našich pacientů - u sociálně slabých, obyvatel sqattů, u Romů, bezdomovců nebo ve vězeňských zařízeních," připomíná prof. Koziar Vašáková.
Z údajů z 3.3. letošního roku:
(registr se uzavírá až 30.4. 2023)
Způsob léčení se mění
Podle doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., vědeckého sekretáře ČPFS, se onemocnění často „schová" za jiné nemoci a objeví se náhodou: „Někteří pacienti hubnou, jsou unavení, v noci se hodně potí. Netrpí chrlením krve nebo vykašláváním krvavých hlenů - to už je příznak hodně pokročilého stavu."
Česko je podle odborníků jednou z posledních zemí EU, která pacienty dlouho izoluje v nemocnicích. Pokud pacient užívá předepsané léky a dobře spolupracuje s lékaři, může po dvou až třech týdnech, kdy už přestane být nakažlivý, pokračovat v léčbě doma - samozřejmě při dodržování všech nezbytných opatření a kontrolách u lékaře, které mohou být dohodnuté i prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Jiná situace je s léčením pacientů s multirezistentní formou nemoci. Léky, na které je nutná speciální žádost, se užívají dva roky. K dispozici jsou dnes i tři nová léčiva, která zkrátí dobu léčení na šest měsíců, jsou ovšem velmi drahá a obvykle trvá dlouhou dobu, než je pojišťovna schválí. Velkým problémem je i povinnost léčení TBC pro všechny, tedy i pro ty, kteří nemají zdravotní pojištění.
Pokud máme dobrou imunitu, není nutné se tuberkulózy příliš obávat. Při běžném kontaktu, třeba v dopravním prostředku, nebezpečí nehrozí. I pokud bychom s nemocným strávili hodiny a dny, nemusíme se nakazit. Zdroj nemoci u dětských pacientů je třeba hledat v širší rodině dítěte. Lékaři se shodují v názoru, že by osoby z rizikových zemí měli absolvovat tuberkulinový test nebo rentgen hrudníku, uvažuje se i o očkování rizikových skupin.
Tzv. latentní forma tuberkulózní infekce se může projevit například při diabetu, při nádorovém onemocnění, při některých plicních chorobách nebo po covidu. A také při zahájení biologické léčby a při užívání imunosupresiv.
Plicní lékaři by rádi viděli snahu o vznik specializovaných center pro léčení TBC. Jediné, existující ve Fakultní Thomayerově nemocnici, v budoucnu rozhodně nebude stačit.
..............................
24. března před 141 lety oznámil Robert Koch, německý lékař, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, objev bacilu Mycobacterium tuberculosis. Dodnes si tento objev připomínáme jako Světový den boje proti tuberkulóze.
..............................
Mgr. Jana Ulíková
K problematice jsme psali:
SITUACE S VÝSKYTEM TBC ZŮSTÁVÁ V ČR PŘÍZNIVÁ
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.