Léto je tu! Sluníčko nás láká ven a připomíná nám, že naše dovolená je již blízko. Čeká nás několik dní bez pracovních povinností, které chceme naplnit zážitky a radostí s rodinou a přáteli, na které nám v pracovním zápřahu nezbývá tolik času, kolik bychom si přáli mít. A co naši lektoři a autoři článků v Magazínu, jak se sami připravují na letní cesty? Nenaplňují ono okřídlené pravidlo o kováři a jeho kobyle? Umí zapomenout na prostředí za tárou, nebo je naopak zajímá, jak to chodí v lékárnách jinde ve světě?
Zeptali jsme se:
Mgr. Michaela Dobrá, vedoucí lékárník a majitel lékárny u Červeného kostela v Olomouci. Vyučuje Farmakologii a Lékárenství na VOŠ E. Pottinga. Přednáší na online i fyzických kongresech Healtcomm Professional a vidět ji můžete na e-learningovém portálu Educomm.
1. Tady asi nebudu úplně originální, ale rozhodně vozím dvě nezbytné věci a to je přípravek na průjem a přípravek na teplotu. No, akorát teď jsem to posledních pár let zpět musela upravit na takové síly, aby vyhovovaly především dítěti a my dospělí si prostě dávky zvedáme.
2. Přiznám se, že u nás v lékárně máme na nástěnce spoustu fotek z dovolených, kde se já nebo moje kolegyně vždycky fotíme se „zdejší lékárnou". Jestli mě překvapila? Určitě ano - hlavně množstvím přípravků, které jsou u nás vázány na lékařský předpis a tam volně prodejné.
Jedno malé foto z velké sbírky z lékárenské nástěnky...
PharmDr. Josef Suchopár, Ph.D., statutární ředitel společnosti DrugAgency, a.s., která se zaměřuje na poskytování informací o lécích. Věnuje se teoretické i praktické problematice bezpečnosti léčiv od roku 1999 a od roku 2003 se zaměřuje pouze na lékové interakce. Na kongresech Healthcomm Professional jste letos měli možnost vyslechnout si jeho přednášku „Bezpečnost antivirotik na Covid-19".
1. Ano, mám. Ačkoliv se nikdy nechci konkrétně vyjadřovat k názvům, udělám v tomto případě výjimku, protože se vlastně ani nejedná o registrovaný léčivý přípravek. Jde o Hemagel, který považuji přímo za geniální z hlediska ovlivnění rychlosti hojení povrchové rány. Při cestách mimo domov se taková pomoc vždy může hodit.
2. Ze zvědavosti jsem navštívil lékárny ve všech zemích, ve kterých jsem v dospělosti pobýval, z těch exotických zemí to byl Vietnam, Indie, Pákistán, Singapur, Arménie. Ve všech těchto případech to byl vždy docela zážitek, žádná z těchto zemí nezklamala mé očekávání. Největší zklamání z lékárny v Evropě pro mě byl Londýn. Největší nadšení z lékárny jsem měl z nemocniční lékárny v Toronto Western Hospital. Největší překvapení ovšem opakovaně zažívám v našich lékárnách, takže vlastně ani nemusím cestovat.
Mgr. Ondřej Šimandl pracuje jako farmaceut ve veřejné lékárně na poliklinice v pražských Malešicích, kde se kromě standardních aktivit lékárníka věnuje různým typům odborného poradenství. Zároveň působí na Ústavu farmakologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze jako pedagogický a vědecký pracovník. Letos si pro Vás spolu s prof. MUDr. Milanem Kvapilem, CSc., MBA, připravil na portálu Educomm hned několik odborných přednášek na téma „Moderní terapie v diabetologii".
1. Samozřejmě. S přibývajícím věkem a „počtem cestujících" se cestovní lékárnička, ať už jedeme na víkend za rodinou nebo třeba do Skotska, postupně rozrůstá. Dříve stačilo pár tablet Ibalginu odstřižených z blistru a rulička glukózových bonbonů, později jsme přidali Prednison - poučeni bodnutím vosy na horách, kde ani Horská služba není dosažitelná ...nesmí chybět ani mnou oblíbené Algifenové kapky a dětské náplasti s obrázky pro nejmenší členy našich výprav. Bez téhle „základní výbavy" necestuji ani do práce.
2. V tomto smyslu cestuji spíše prstem po mapě a na fotografiích mých přátel zapálených pro náš krásný obor, ale nikdy si nenechám ujít příležitost navštívit lékárnu, kterou na svých cestách potkám, a to nejen v zahraničí. Někdy mne v ní překvapí krásný zachovalý historický nábytek, jindy moderní řešení prostoru - například prosklená stěna do laboratoře lékárny v Rakousku, jindy zase „netradiční sortiment" od cukrovinek vystavených hned vedle zubních past a toaletního papíru, až po lokální tradiční přípravky v podobě „kapek z agamy límcové".
Do lékáren přicházím hledat i vůni apatyky, kterou si pamatuji ze svého dětství, ale také nasát tamní atmosféru. Někdy je to dehonestující kout v obchoďáku, jindy téměř magické místo, v němž vládne obřadní duch ztělesněný takřka éterickou bytostí lékárnice či lékárníka připomínajícího spíše tisíciletého druida ...jen zlatý srp mu u pasu chybí!
PharmDr. Jan Martin, Ph.D. je farmaceut se specializací na přírodní léčiva. V současné době pracuje jako vedoucí fytoterapeutické ordinace České fytoterapeutické akademie. Spolupracuje s několika společnostmi na vývoji nových produktů, školí jejich zaměstnance a vyučuje studenty zdravotních škol. V programu jarního cyklu kongresů Healthcomm Professional vystoupil s přednáškami: „Tradiční čajové směsi: Mýty a fakta o synergickém účinku" a „Magické středověké receptury pohledem současné farmacie."
1. Když cestuji sám, tak celkem nic nepotřebuji. A protože preferuji spíše civilizovanější kraje, kde jsou lékárny snadno dostupné, spoléhám na místní sortiment. Při cestování s malými dětmi je to „jiné kafe". To máme brašnu s léky vždy v pohotovosti a jejich výčet by byl dlouhý. Vzhledem k tomu, že mám velmi odvážné a akční děti, tak hlavní roli hrají náplasti a obvazy.
2. Lékárny obvykle navštěvuji jen, když musím. Ze zvědavosti se dívám spíše v Čechách, zda nepotkám nějakou známou tvář za tárou. Ale pár zážitků z cizozemských lékáren mám. V Maďarsku mě překvapilo, že lékárník nejen že neuměl ani základy angličtiny, ale nepochodil jsem ani se základními latinskými názvy jako Carbo adsorbens či Carbo medicinalis. Mě v zahraničí vždy spíše zajímaly obchůdky a trhy s léčivými rostlinami. Ale třeba v některých oblastech východní Asie se často ani nepozná, zda je to lékárna nebo tržiště...
Všem lektorům děkujeme za odpovědi a přejeme jim krásné prožití letních dní, ať je prožívají kdekoli, nejen na cestách.
Chramst
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz