ZÁNĚTY STŘEV OMEZUJÍ OSOBNÍ I PROFESNÍ ŽIVOT

Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou trpí přes 70 000 Čechů. Crohnova choroba a ulcerózní kolitida se v Česku vyskytují v přibližně stejném poměru. Počet pacientů s „Crohnem" však roste rychleji - asi o 4 % ročně. Dopad nemoci na jejich život může výrazně zmírnit moderní biologická léčba - na tu však v Česku dosáhne mnohem méně pacientů, než je obvyklé na Západě. I o tom budou diskutovat stovky gastroenterologů na konferenci Biologická léčba IBD a pokroky v chirurgické léčbě IBD, která startuje 21. září v Praze.

 „Bohužel však počet zařízení a lékařů nijak prudce nenarůstá, zatímco pacientů je čím dál více," říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přední český gastroenterolog. Čerstvé odhady navíc podle něj hovoří o tom, že v rozvinutých zemích světa bude mít v roce 2035 chronický střevní zánět až 1 % populace, což představuje stovky tisíc lidí ročně navíc.

Řadu pacientů chronické záněty střev (IBD) omezují v práci, 10 % z nich dokonce z práce vyřazují úplně.

„Asi u 50 % pacientů se nám daří uvést chorobu do stavu remise, pacienti pak mohou žít prakticky plnohodnotný život. Až 40 % pacientů se však týká fenomén absentismu, což znamená, že mohou pracovat, ale pouze omezeně, například na zkrácený úvazek. A 10-15 % pacientů nemoc práci znemožňuje úplně," vypočítává prof. Lukáš. I s tím by však podle něj pomohla větší dostupnost moderních léčebných postupů, zejména biologické léčby. V jejím nasazování totiž Česko poměrně výrazně zaostává za dalšími státy západní Evropy, například za Holandskem nebo Belgií.

„V těchto státech je standardem, že až polovina pacientů s Crohnovou chorobou užívá biologickou léčbu, v případě ulcerózní kolitidy je to pak asi 20 % pacientů. V Česku je to v obou případech méně, dosahujeme zhruba poloviční proléčenosti ve srovnání s těmito zeměmi. Navíc nám chybí více specializovaných center pro léčbu chronických zánětů, v nichž by pacienti měli k dispozici multidisciplinární týmy s odborníky ze všech potřebných oblastí. To znamená vedle gastroenterologů například endoskopisty, imunology, nutriční specialisty nebo psychology. Takových komplexních IBD center je v Česku pouze několik," upozorňuje prof. Lukáš.

Mezi nové způsoby léčby patří dnes například laparoskopické operace, které jsou šetrnější k organismu pacienta a na obzoru jsou i robotické operace.

"Probíhají také studie na použití kmenových buněk pro léčbu tzv. píštělových traktů u Crohnovy choroby. To je zatím sice velmi nákladná, ale zároveň velmi slibná terapie," říká prof. Lukáš.

Přesnou příčinu IBD se vědcům odhalit zatím nepodařilo, podle odborníků se jedná o komplex faktorů, jako jsou nevhodná strava s vyšším obsahem rafinovaných cukrů a tuků, méně pohybu nebo stres. „U každého pacienta je to individuální. Shodujeme se, že záněty jsou také geneticky podmíněné, nicméně se bavíme o přibližně 200 genů, které mohou onemocnění spustit. Nemůžeme tak předem říci, že dítě rodičů s chronickým střevním zánětem bude nemocí trpět také," popisuje prof. Lukáš.

Pro vyšší výskyt těchto chorob je však podle něj společná socioekonomická úroveň zemí. Nemoci se nejvíce vyskytují v severní a západní Evropě, kde populace sice trpí méně infekčními chorobami, ale o to více se zde vyskytují nemoci autoimunitní. (MaVe PR)

JIZVENÍ PLIC SE MUSÍ ODHALIT VČAS 

Dušnost a kašel je společným jmenovatelem příznaků plicních fibróz, u tzv. idiopatické plicní fibrózy jsou dalším typickým příznakem paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Při poslechu pacientova dechu slyší lékař zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. V ČR nyní žijí odhadem tisíce lidí s nějakou formou plicní fibrózy a více než 1 300 z nich má IPF. Ročně přibude asi 150 nově diagnostikovaných pacientů. Důležité ale je zachytit jizvení včas a nasadit léčbu. v Česku existuje plně hrazená antifibrotická léčba, která pomáhá lidem s plicní fibrózou žít déle a kvalitněji. Pacienti najdou pomoc v celkem 16 centrech pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, jen musí přijít včas. Na problém včasného záchytu upozorňují plicní lékaři také při Týdnu idiopatické plicní fibrózy (IPF), který startuje 18. září.

„To se týká často i mladých lidí ve věku mezi 30-40 lety, kteří trpí některou z nemocí, jež mohou tzv. fibrotizující změny na plicích způsobovat, tedy například autoimunitními nemocemi, jako je revmatoidní artritida, systémová sklerodermie či myozitida. Pacienty sice sleduje lékař kvůli jejich primární nemoci, ale protože obvykle zpočátku přímo na plíce žádné léky neberou, mají pocit, že je vše v pořádku a že kontrol u pneumologa není třeba. Přitom už se kvůli jejich nemoci může začít jemná tkáň plicních sklípků měnit v husté vazivo. Když začne proces rychle postupovat, začnou pociťovat klasické příznaky fibrózy, jako je kašel či nemožnost se pořádně nadechnout, a to i v klidu. Často se s nimi potkáváme v ordinaci až ve chvíli, kdy je na nasazení účinné léčby pozdě," popisuje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

V zachycení nemoci pomáhá i Program časného záchytu rakoviny plic, který v Česku funguje přes rok. Z téměř 2 500 rizikových jedinců, kteří v rámci programu podstoupili vyšetření plic nízkodávkovým CT, dosud našli odborníci plicní fibrózu u osmi z nich. „Je známo, že plicní fibróza rakovinu plic nezřídka doprovází, spouštěčem bývá kouření, které je společným jmenovatelem pro obě nemoci, ale samotná fibróza může být stimulem pro rakovinné bujení," vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně českých pneumologů. Společně s kolegy usiluje o to, aby v ČR vznikl nový registr, který by sledoval všechny pacienty s plicními fibrózami - průběh jejich nemoci, příčiny vzniku a efekt nasazené léčby. „Tato data nám mimo jiné velmi pomohou při mapování, jak jsou léky v jednotlivých případech účinné," říká prof. Koziar Vašáková, předsedkyně ČPFS. Pokud registr vznikne, zahrne nejenom pacienty s idiopatickou plicní fibrózou, ale také ty, u nichž dochází ke změnám na plicích vinou jiných chorob, například autoimunitních. V registru by mohli být také pacienti s tzv. „holubářskými či farmářskými plícemi", u nichž dochází ke změnám v důsledku kontaktu s ptačím peřím či prachem.

„Aktuálně jednáme o možnosti nasadit léčbu i lidem s méně pokročilou plicní fibrózou, tedy těm, kteří mají zatím dobrou vitální kapacitu plic (FVC) - kolem 90 %, ale už u nich dochází k jizevnatým změnám. Včasné nasazení léku by pomohlo déle zachovat dobré plicní funkce. A naopak bychom rádi dosáhli toho, aby léky mohli dostávat ti, kteří jsou na tom s plicními funkcemi špatně - mají například FVC pod 50 %," uvádí prof. Koziar Vašáková.

Antifibrotickou léčbu užívá přibližně 800 jedinců. Bez patřičné terapie se doba přežití pohybuje kolem 2 až 3 let.  (MaVe PR)

EUC BUDE PROVOZOVAT DOMÁCÍ PÉČI

Zdravotnická skupina EUC odkoupila společnost MyBee Innovative s.r.o., která je prostřednictvím svých dceřiných společností největším poskytovatelem zdravotních služeb v oblasti domácí péče v České republice. Po schválení transakce Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže společnost EUC a.s. získá stoprocentní podíl ve společnosti MyBee Innovative s.r.o. (a rovněž společnostech Domácí péče Včelka, zdravotní péče), a rozšíří tak své portfolio poskytovaných služeb o další důležitý segment.

„Akvizice skupiny Včelka je naší velmi významnou a strategickou investicí, jejímž prostřednictvím dojde k celkovému zkvalitnění a rozšíření zdravotních služeb s cílem pomoci pacientům zůstat v maximální možné míře ve svém domácím prostředí. Současně budeme moci lépe rozvíjet poskytování zdravotních služeb u chronicky nemocných pacientů a podporovat programy preventivní a distanční péče," říká MUDr. Michal Bednář, MBA, předseda představenstva a generální ředitel zdravotnické skupiny EUC.

Mgr. Vojtěch Kubec, LL.M., MSc., dosavadní stoprocentní vlastník a jednatel MyBee Innovative s.r.o., k tomu doplňuje: „Sdružení pečujících organizací Včelka, respektive celému jejímu týmu, se podařilo stát se spolehlivým a vyhledávaným poskytovatelem domácí zdravotní péče napříč ČR, a to především díky hodnotám, které zastává a lidem, kteří je zosobňují. Pro zachování těchto hodnot a další rozvoj je však potřebné, aby měla Včelka zázemí silného a stabilního partnera. Jsem proto rád, že se stane součástí skupiny EUC, pro niž je také vysoký standard a kvalita poskytovaných zdravotních služeb absolutní prioritou. Je to záruka toho, že bude i nadále posilovat a rozvíjet své poslání."

Skupina Včelka je sdružením zdravotnických zařízení, která poskytují zdravotní péči lidem v jejich domácím prostředí ve 13 krajích a 48 okresech ČR. Jejím posláním je pomáhat lidem, kteří se z důvodu změny svého zdravotního stavu ocitli v nepříznivé životní situaci, a umožnit jim s ohledem a na jejich potřeby a přání zůstat co nejdéle ve svém domově, případně na místě, které pro ně domov představuje a kde se cítí dobře. V posledních letech se zaměřuje primárně na zajištění péče v lokalitách, kde je domácí zdravotní péče hůře dostupná. (tiskové oddělení EUC)

ZÁJEM O HOMEOPATII ROSTE V CELÉ EVROPĚ

Každý druhý Čech alespoň jednou v životě použil homeopatii, více než tři čtvrtiny z uživatelů homeopatie jsou s touto metodou spokojené a většina Čechů si myslí, že homeopatie by jejich lékařem či lékárníkem měla být nabízena častěji, nebo stejně často jako dnes. To jsou jen některá z dat zveřejněných v průzkumu společnosti Harris Interactive, která provedla šetření v první polovině roku 2023 v celkem 9 evropských zemích. Zájem o homeopatii a její podpora v Evropě odráží trend rostoucího zájmu pacientů o vlastní zdraví, který zintenzivněla covidová pandemie. Lidé se zajímají o své zdraví ve všech jeho podobách.

V České republice proběhl průzkum v březnu 2023 a účastnilo se ho 1 000 respondentů starších 18 let. Čísla ukazují, že povědomí o homeopatické léčebné metodě je na vzestupu a stejně tak i obliba této metody.:

• 82 % Čechů shledává konvenční a alternativní medicínu komplementární.
• 48 % dotázaných někdy použilo homeopatický přípravek.
• Pro koupi homeopatických léků nebo pro radu v homeopatii by se 52 % dotázaných obrátilo na svého lékárníka a 41 % na praktického lékaře.

Data z evropské instituce ECHAMP (European Coalition on Homeopathic & Anthroposophic Medicinal Products) ukázala, že 79 % Francouzů, 60 % Němců, 57 % Italů a 47 % Španělů někdy v životě užívalo homeopatické léky. 

• V Německu se dvě třetiny obyvatel domnívají, že by se homeopatické léčivé přípravky měly nadále prodávat vedle konvenčních léčivých přípravků.
• 84 % Italů a 80 % Španělů se domnívá, že homeopatika by měla být doporučována zdravotnickými pracovníky.
• 83 % Francouzů si myslí, že by lékaři měli mít možnost předepisovat homeopatika vedle konvenčních léků.

Kdo jsou uživatelé homeopatie? Obvykle mají vyšší úroveň vzdělání a hledají u zdravotnických pracovníků informace o komplexní péči o své zdraví. Přáli by si, aby jim homeopatické léky byly vedle konvenční medicíny častěji doporučovány. (hla-homeopatie.cz)

ÚSPĚCH LOONA

AstraZeneca Young Health Programme (YHP) Impact Fellowship pomáhá nejvlivnějším mladým lídrům v oblasti zdraví po celém světě. Jediným evropským zástupcem vybraným v letošním ročníku se stala doktorka Kateřina Šédová, zakladatelka a CEO neziskové organizace Loono. Díky tomuto úspěchu získá Loono nejen možnost prezentovat své aktivity na silné mezinárodní platformě, ale rovněž grant ve výši 50 tisíc USD.

YHP Impact Fellowship pomáhá perspektivním neziskovým organizacím v jejich činnosti, která se zaměřuje na pozitivní změny v oblasti zdraví.

MUDr. Kateřina Šédová se kromě účasti v tomto prestižním programu stala také jedním ze dvou letošních výherců Lead2030 Challenge, kterou pořádá YHP ve spolupráci s One Young World.

„Finance z grantu nám pomohou dále vylepšovat naši mobilní aplikaci Preventivka, která pomáhá nejen s preventivními prohlídkami a samovyšetřením již deseti tisícům uživatelů. Využijeme je také k vytváření dalšího poutavého obsahu, jako jsou videa, články a infografiky, v nichž odborníci jasně a srozumitelně vysvětlí, jak se vyhnout rizikovému chování, které může vést ke vzniku nejrůznějších onemocnění," říká Kateřina Šédová. Ta se spolu s ostatními lídry letos zúčastní globálního summitu One Young World v Belfastu, kde vystoupí se svou řečí. 

Loono je tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů. Skrze workshopy, školení a webináře ve školách a firmách vzdělávají veřejnost o důležitosti prevence onkologických (#prsakoule) a kardiovaskulárních (#zijessrdcem) onemocnění, dále o reprodukčním (#doledobry) a duševním zdraví (#dobrenitro).

Loono PR

V APLIKACI BENU LÉKÁREN LZE NOVĚ I NAKUPOVAT

Mobilní aplikace BENU Lékáren, kterou lékárenský řetězec spustil již v roce 2020, byla vyvinuta s cílem rozšířit služby pro věrné zákazníky a usnadnit jim komunikaci s lékárníkem. Nově si uživatelé mohou přímo v aplikaci nakoupit volně prodejné léky nebo vybrat další zboží ze širokého lékárenského a doplňkového sortimentu e-shopu benu.cz. K zaplacení mohou využít benefitní platební bránu nebo rychlé platební metody jako Google pay či Apple pay. Mobilní aplikace BENU je ke stažení pro iOS i Android a je zcela zdarma.

„Usilujeme o neustálé rozšiřování a zlepšování služeb pro naše zákazníky, proto jsme se rozhodli reagovat na recenze a sledovat aktuální trendy. Integrovali jsme tak do naší mobilní aplikace možnost rychlého a pohodlného nákupu. Dynamicky rostoucí počet objednávek v aplikaci svědčí o správnosti našeho rozhodnutí," říká Michal Macourek, ředitel e-commerce BENU Lékáren.

Jednou z nejpoužívanějších funkcí mobilní aplikace BENU je možnost předem si zarezervovat léky na eRecept. Zákazník jednoduše zadá či naskenuje kód eReceptu a vybere si BENU lékárnu, kde si předepsané léky chce vyzvednout. Jakmile jsou léky z rezervovaného eReceptu na zvolené lékárně připravené, dostane zákazník vyrozumění formou SMS a notifikace přímo v aplikaci. Další praktickou službou je Lékový kalendář, do kterého si uživatelé mohou zaznamenat, které léky a kdy mají užívat. Telefon je pak spolehlivě upozorní, když je čas léky užít. Součástí aplikace je také elektronický uživatelský účet věrnostního programu BENU PLUS. Po přihlášení do něj lze získat přehled o nasbíraných bonusových bodech a dostupných slevových poukázkách. Kartu BENU PLUS pak není nutné mít fyzicky při sobě, stačí ji lékárníkovi ukázat v mobilu. Více na www.benu.cz

KONKRÉTNÍ POMOC MÁ SMYSL

V České republice se se spinální muskulární (svalovou) atrofii (SMA) narodí každý rok přibližně deset dětí. Ještě donedávna pro ně neexistovala naděje v podobě léčby, a tak SMA byla jednou z nejčastějších příčin kojenecké úmrtnosti. Tuto vrozenou vadu lze v současné době zjistit díky screeningu a dalším speciálním vyšetřením ještě v těhotenství. U SMA dochází k úbytku svalstva a schopnosti ovládání hlavy, krku i polykání. V posledních letech však léčba prošla zásadními změnami a lze ji léčit. Lék se však musí podat do dvou let věku pacienta a jedná se o vůbec nejdražší lék v historii medicíny.

Nadační fond Naše plíce spustil před prázdninami veřejnou, již čtvrtou sbírku v pořadí, tentokrát pro Vanessku trpící právě SMA, které byla nemoc diagnostikována krátce po jejím narození.

I díky ambasadorce aktuální sbírky, herečce Adéle Gondíkové se vybralo potřebné množství peněz na speciální zdravotnické přístroje, které Vanesse pomohou na cestě za lepším životem. Vybrané prostředky od celkem padesáti přispěvatelů se použily na nákup kašlacího asistenta, odsávačku a kyslíkový koncentrátor.

Na snímku tým nadačního fondu Naše plíce s Adélou Gondíkovou a maminkou Vanessky s přístroji

Kašlací asistent je neinvazivní lékařská pomůcka, která pomáhá pacientům vykašlávat. Vykašlávání stimuluje rychlými změnami tlaku. Pacienti většinou přístroj užívají na denní bázi i proto, že zbavováním plic hlenu se plíce zároveň čistí od bakterií a virů. "Kašlák" se tak stává nepostradatelnou a velmi důležitou součástí života pacinetů se svalovým postižením.

Za nadačním fondem Naše plíce stojí tým realitní kanceláře Y&T Luxury Property, který je složen výhradně z žen. První sbírka nadačního fondu mířila na plicní oddělení VFN na Karlově náměstí, další pomoc v podobě plicního ultrazvuku pomáhá v Oblastní kladenské nemocnici. Předposlední sbírka, díky které se pořídil kašlací asistent, pomohla Honzíkovi a Martínkovi z Teplic, vyžadujícím speciální péči.

„Tentokrát znovu pomáháme konkrétnímu pacientovi na cestě za lepším životem. Maminka Vanessky je moc statečná a je opravdu vidět, jak o dcerku pečuje. Doufáme, že se odteď bude Vanessce dýchat líp," říká Elena Jakubovič, zakladatelka Y&T Luxury Property a dodává, že chce lidem s plicními problémy pomáhat i nadále. „Pokud znáte někoho, kdo by si pomoc zaslouží, určitě se ozvěte," doplňuje Elena Jakubovič. (PResscode CZ s.r.o.)

ČTVRTINA ČECHŮ SE NECHRÁNÍ PŘED UV ZÁŘENÍM

Na konci června 2023 realizovala výzkumná agentura STEM/MARK online dotazování na Českém národním panelu, které se týkalo opalování. Chrání si Češi svoji pokožku před UV zářením, znají svůj fototyp, jaké přípravky s SPF používají a dělají to správně? Dotazování se zúčastnilo 502 osob ve věku 18 až 64 let.

A výsledky?

• Používání přípravků na opalování není pro všechny samozřejmostí. Ženy se více obávají následků způsobených nadměrným sluněním, proto více pečují o svou kůži. 85 % žen používá opalovací přípravky, u mužů je to jen 65 %.
• Neoblíbenějšími značkami jsou zejména Nivea a Astrid. Velmi dobře si vede také značka Dermacol, které se umístila mezi prvními pěti nejpoužívanějšími (společně se značkami Garnier a Bioderma). Specifické složení pak vyžaduje necelá pětina uživatelů opalovacích přípravků, a to zejména přírodní složení bez chemických látek, biologickou odbouratelnost či voděodolnost.
• Znalost svého fototypu deklaruje 43 % dotázaných. Vyšší povědomí je mezi ženami a u lidí nad 45 let, zvyšuje se s rostoucím vzděláním.
• Dermatologa navštěvuje pravidelně kvůli kontrole znamének jen 7 % respondentů. Téměř 60 % pak nenavštěvuje preventivně dermatologa vůbec.
• Používání přípravků s ochranným faktorem klesá s rostoucím věkem. Čím vyšší věk, tím méně si lidé chrání pokožku před sluncem.
• Pro tuzemskou dovolenou lidé nejčastěji volí střední (SPF 15, 20,25) či vysoký ochranný faktor (SPF 30,50). Pro dovolenou v zahraničí si téměř polovina uživatelů vybírá přípravky s vysokým  SPF.

Zdroj: STEM/MARK

SVĚTOVÝ DEN DÁRCŮ KOSTNÍ DŘENĚ

Třetí zářijovou sobotu si připomínáme Světový den dárců kostní dřeně. Slaví se ve více než 50 zemích světa a i Český červený kříž (ČČK) oceňuje v tento den humánní přístup a obětavost těch, kteří darovali krvetvorné buňky. Letos počtvrté předal 43 dárcům Plaketu prof. Haška - významného českého imunologa, který svými mezinárodně uznávanými objevy vytvořil teoretické předpoklady pro úspěšné transplantace kostní dřeně. Slavnostní oceňování se odehrálo 16. září v prostorách Kaiserštejnského paláce.

ČČK uděluje prestižní ocenění dárcům, které mohou nominovat oba české registry - Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM a Český národní registr dárců dřeně. Slavnosti s předáním ocenění se zúčastnili také zástupci rodiny profesora Haška a významní hosté, včetně lékařů transplantačních center.

„Je pro nás ctí vyznamenat 43 těch, kteří darováním části sebe sama zachránili druhému život. Zároveň tím chceme přispět k většímu zájmu veřejnosti o dárcovství kostní dřeně, o tuto formu pomoci lidem, kteří ji potřebují - příjemcům krvetvorných buněk," říká prezident ČČK, doc. RNDr. Marek Jukl, Ph.D. 

V letošním roce plaketu získalo 43 dárců kostní dřeně a celkový počet nositelů plaket prof. Haška tak dosáhl počtu 210.

„Velmi si vážíme toho, že se ČČK oceňování dárců ujal a podpořil tak naši snahu alespoň tímto symbolickým způsobem poděkovat dárcům, kteří bez nároku na jakoukoliv odměnu dávají největší dar - zachraňují lidské životy. Ve světových registrech je bezmála 40 milionů lidí. Když nás osloví lékaři, kteří hledají krvetvorné buňky pro svého pacienta, hledáme v podstatě genetické dvojče. Potřebujeme člověka, který se shoduje s nemocným optimálně v deseti znacích imunity. Když neuspějeme u nás, obracíme se do zahraničí. Ani tam ale nejsme vždy úspěšní," vysvětluje Mgr. Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk.

Najít dárce pro konkrétního nemocného není vůbec jednoduché. Zaregistrovat se jako potenciální dárce kostní dřeně může každý zdravý člověk ve věku 18-40 let vážící alespoň 50 kg. V současnosti je v registrech v ČR zapsáno kolem 150 tisíc lidí. (www.cervenykriz.eu )