
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)) se v posledních téměř dvou letech zabýval šetřením nedostupností léků v některých lékárnách a selektivním dodáváním do vybraných lékáren ze strany výrobců, případně výrazně rozdílnými cenami, za které jsou tyto léky dodávány. V rámci šetření oslovil i Českou lékárnickou komoru (ČLnK), která mu předala obsáhlý materiál i s konkrétními případy nedodání léčivých přípravků do lékáren.
ČLnK po zveřejnění „Doporučení Úřadu směřující k podpoře soutěže a vyšší míře transparentnosti ve farmaceutickém sektoru" konstatuje, že při tomto šetření Úřad ignoroval některé situace, které se na trhu s léky odehrávají, a nesprávně analyzoval dodané informace k prospěchu pouze některých účastníků na trhu s léky.
ÚOHS uvádí, že nebyl schopen nalézt relevantní data o distribuci léčivých přípravků, ačkoliv držitelé registrace, distributoři i lékárny hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) pohyb každého balení léčivého přípravku. Řešení, která ÚOHS nabízí, nejen, že nepomohou zlepšit dostupnost léků, ale zásadně ohrožují existenci lékárenské péče.
Lékárna není prodejna léků
Zcela mimo původní zájem šetření ve své zprávě ÚOHS doporučuje rozvolnění pravidel pro prodej léků na předpis. Ve výsledku by jeho doporučení měla dlouhodobý negativní dopad na kvalitu veřejného zdraví, dostupnost léků a rozpočet veřejného zdravotního pojištění.
ÚOHS doporučuje odstranit povinnost disponovat kamennou prodejnou při získání povolení k provozování internetové lékárny anebo alespoň možnost koupě léčiva na předpis online bez nutnosti jeho vyzvednutí v kamenné prodejně (u léčiv, u nichž to umožnuje jejich charakter a nároky na skladování a přepravu).
ÚOHS ve své zprávě zcela ignoruje podstatu lékárny jako zdravotnického zařízení a označuje ji nesprávně jako pouhou „prodejnu s léky". Při svém šetření vycházel Úřad ze shromážděných údajů za roky 2018-2020, šetření považuje za ztížené kvůli nedostatku přístupných informací. Nevyužil přitom opakovaně nabízené součinnosti či konzultací ze strany České lékárnické komory.
„ÚOHS se situací v distribuci léčivých přípravků zabýval striktně z pohledu možného porušení tržních pravidel. Nebral v potaz to, že výdej léčivých přípravků v lékárnách se neřídí pouze obchodními pravidly, ale jsou uplatňována pravidla v rámci poskytování zdravotní péče, jejíž je lékárenská péče nedílnou součástí. Lékárna je zdravotnické zařízení, patří tedy do systému zdravotnictví stejně jako nemocnice, polikliniky nebo ordinace lékařů. Lékárník jako zdravotník v první řadě poskytuje s výdejem léčivého přípravku zdravotní péči, jeho úkolem není pouhé předání léku pacientovi, ale především zajištění správného účinného a bezpečného užívání a předcházení a eliminace lékových chyb," říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
Toto zařazení je dáno nejen právními předpisy, ale především náplní práce, tedy poskytováním zdravotní péče, zejména v oblasti léčiv. V lékárně se pacientům věnují lékárníci, jejichž vzdělání je srovnatelné s lékaři. Jedním z hlavních cílů poskytované bezpečné farmaceutické péče, což je podstata práce lékárníků, je dosažení co nejlepších léčebných výsledků, za současné minimalizace rizik.
Lék je předmětem obchodu do vstupu do lékárny, tam se v rukou lékárníků stává předmětem zdravotní péče. Jsou to právě lékárníci, kdo předávají společně s lékem pacientům i informace o správném užívání, pomáhají odhalovat případné lékové chyby a jsou pacientům k dispozici v lékárně i pro různé konzultace o jejich zdravotním stavu.
„Ponechat léčivé přípravky vázané na recept, které jsou v Česku nejlevnější v rámci EU27, jen na trhu, tedy na nabídce a poptávce, a svěřit vlastnictví léčiv do rukou velkých e-shopů bez odborné účasti lékárníka či majetkové vazby na kamennou lékárnu je nezodpovědným hazardem se zdravím občanů v Česku. Vždyť již dnes nejsme schopni léky zajistit v dostatečném množství a plynulých dodávkách pro naše pacienty v kamenných lékárnách. Tento důsledek, či lépe řečeno dopad na trh, si úřad mylně vyhodnotil, a doporučení se mine účinkem," řekl pro Zdravotnický deník v reakci na Doporučení ÚOHS PharmDr. Marek Hampel, prezident Grémia majitelů lékáren.
Splněný sen některých výrobců a provozovatelů velkých e-shopů
Ve svém doporučení ÚOHS navrhuje zacházet s léky jako s běžným zbožím a zcela rozvolnit pravidla pro výdej léků na předpis. Navrhuje dokonce odstranit podmínku kamenné lékárny, pokud se jedná o zásilkový výdej. Tím pádem by léky mohli, slovy ÚOHS, „prodávat", provozovatelé různých e-shopů bez lékárny. Podle Úřadu totiž „nemožnost koupě léčiva na předpis online, resp. jeho doručení prostřednictvím doručovatelských služeb, snižuje spotřebitelské pohodlí, resp. blahobyt".
„ÚOHS projevil nekompetenci v tom vidět, jaké jsou reálné problémy lékárenství v České republice, nerozumí problematice zaměnitelnosti léků, zcela opomíjí to, že lékárna je zdravotnické zařízení a s lékem není možné zacházet jako s běžným zbožím a pacienta chápe pouze jako spotřebitele, kterému radí srovnávat výši doplatků v různých lékárnách a při pořizování léku se rozhodovat podle ceny," říká dále prezident ČLnK.
Jeho doporučení jsou nebezpečná pro pacienty i společnost a likvidační pro lékárny. Posláním ÚOHS by mělo být bránit hospodářskou soutěž v České republice bez ohledu na velikost soutěžitelů, svými doporučeními ale dělá pravý opak. Implementace doporučení by měly za následek to, co dlouhodobě prosazují provozovatelé velkých e-shopů a výrobci, tedy volné, neregulované obchodování s léky, a jsou varovným znamením toho, že ÚOHS rozumí problematice léků jen velmi povrchně a nedokáže dohlédnout následky dostupnosti léků bez odborného dohledu. Úřad přehlíží roli lékárníků jako součást zdravotní péče a jejich část péče o pacienty mylně považuje za zbytnou.
Zdroj: ČLnK
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.