Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NEMOCNÉ SRDCE – NEJVĚTŠÍ ZABIJÁK



Česká populace je stále nejvíce ohrožena nemocemi srdce a cév. Ty mají na svědomí asi 40 % všech úmrtí. Problémy s tímto klíčovým orgánem ročně stojí život téměř 50 000 lidí a podle kardiologů často zcela zbytečně. Až 80 % srdečních příhod lze totiž předem zabránit - především prevencí a včasnou léčbou.

 Lékaři při příležitosti Světovém dni srdce (29. září) apelují na společnost: „Bez toho, aby lidé převzali za svoji „pumpu" zodpovědnost, se tento trend nemá šanci v budoucnu změnit."

 V ČR se s nějakou formou nemocí srdce a cév potýká téměř 3,5 milionu lidí.

„Situace je u nás bohužel alarmující. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je ČR na 10. nejhorším místě v úmrtnosti na nemoci srdce a cév - ty u nás ročně nepřežije přibližně 3× více lidí než například ve Francii. To nás bohužel stále řadí mezi postkomunistické, východní země," říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC.

„Přicházejí nové a nové léky, zlepšují se přístroje a léčebné metody, česká kardiologie je na špici. To vše je nám ale k ničemu, pokud se lidé nezačnou hýbat, pít méně alkoholu a nepřestanou kouřit. Pokud se budou spoléhat na to, že je lékařská věda nakonec zachrání, mohou být bohužel nepříjemně překvapeni," doplňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.

Podle kardiologů by situaci zlepšilo už to, kdyby lidé chodili poctivě na preventivní prohlídky k praktickému lékaři.

„Zde se odhalí počínající vyšší krevní tlak, zvýšená hladina cukru v krvi, cholesterol - zkrátka to, co vážným nemocem srdce předchází. A vše lze poměrně snadno upravit ať už pomocí léků nebo změnou životního stylu. Kdo se o sebe stará, předejde vážnějším nemocem, které by se u něj objevily třeba za 10 let," uvádí prof. Ošťádal a připomíná, že k prevenci kardiovaskulárních nemocí vede i očkování proti chřipce. Přestože je chřipka často bagatelizována, její následky mohou být velmi závažné. A riziko se zvyšuje právě u pacientů trpících chronickými onemocněními, jako jsou například kardiovaskulární nemoci nebo cukrovka. Tyto skupiny pacientů, stejně jako například senioři nad 65 let, jsou pak i více ohroženy zdravotními komplikacemi, jako je zápal plic nebo srdeční selhání, a existuje u nich i vyšší pravděpodobnost hospitalizace.

„Chřipka sama může i u zdravých lidí způsobit zánět srdeční svaloviny, tzv. myokarditidu, což může být i život ohrožující stav," upozorňuje kardiolog MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů, a dále doplňuje: „U pacientů, kteří se již dříve léčili se srdcem, se může jejich stav zhoršit, a to i do stupně významného srdečního selhání. Pro pacienty nejen s kardiovaskulárním onemocněním tak tato infekce představuje velmi vážnou hrozbu, někdy až s fatálními následky. I proto by u nich mělo být každoroční očkování proti chřipce na podzim naprostou samozřejmostí." Jeho slova potvrzují také odborné studie, podle kterých očkování proti chřipce u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním snižuje riziko závažné kardiovaskulární příhody v následujícím roce po očkování až o přibližně 50 %.1

Čísla stoupají

To, že se situace v ČR nelepší, ukazují i čerstvá data o počtu osob s vysokým tlakem. Nahoru jdou už od roku 2011. Loni žilo v Česku 2 211 635 hypertoniků. O 10 let dříve (2013) to bylo 1 786 325. 

Epidemii nemocí srdce řešili lékaři v září na Evropském kardiologickém kongresu. Zde také poprvé s kolegy z ostatních zemí sdíleli nové doporučené postupy, například při léčbě vysokého tlaku či nových kombinací léků.

Až polovina našich pacientů neužívá léky správně nebo je nebere vůbec. Ve snaze dosáhnout co nejlepší spolupráce už přicházejí na trh trojkombinace někdy i čtyřkombinace léků v jediné tabletě. Aby zkrátka pacient nemusel užívat čtyři pilulky denně ale mohl si vzít jednu. Když pacienti neužijí léky, jak mají, vracejí se do nemocnice v mnohem horším stavu, než původně přišli, a některým se bohužel stane jejich liknavost osudnou," popisuje prof. Linhart.

Podle obou kardiologů se na evropském setkání také mluvilo o přínosu některých stávajících léčiv, například gliflozinů.

Zazněly i možnosti, jak dostat pod kontrolu vlnu obezity, která trápí snad všechny evropské země.

Budeme usilovat o to, aby lidé po infarktu s vysokou nadváhou dostali léky, které jim pomohou zhubnout," říká prof. Linhart.

Kardiologové finišují společně s lékaři dalších specializací Národní kardiovaskulární plán2, který by měl být jízdním řádem, jak v této oblasti postupovat. Jeho hlavním cílem je snížit celkový počet úmrtí na nemoci srdce.

Zdroje:
Tisková zpráva České kardiologické společnosti: Nemocné srdce je největším zabijákem Čechů; MaVe PR
Tisková konference: Očkování proti chřipce by mělo být samozřejmostí nejen pro kardiaky, Insighters

Reference:
1. Velkjovic, V. a kol.: Influenza vaccine as prevention for cardiovascular diseases: Possible molecular mechanism. Volume 32, Issue 48, 12 November 2014, Pages 6569-6575.
2. Linhart A. Národní kardiovaskulární plán 2023-2033. Prezentace z XXXI. výročního sjezdu České kardiologické společnosti, Brno, 13.-16. 5. 2023.

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME

TOPlist