Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



OČKOVÁNÍ PROTI HPV NEODKLÁDEJME!



Karcinom děložního čípku je po karcinomu prsu druhým nejčastějším onkologickým onemocněním žen ve věku 15 až 44 let v zemích Evropské unie (EU). Každý rok je v EU hlášeno přibližně 33 tisíc případů onemocnění a 15 tisíc úmrtí.1 Viníkem jsou rizikové typy lidských papilomavirů (HPV). Cílí na ně očkování, a to již od roku 2006, kdy jsou očkovací látky proti HPV k dispozici. U očkování proti HPV platí: čím dříve, tím lépe! Vakcína je totiž nejúčinnější, pokud se aplikuje dříve, než k setkání s viry dojde.

HPV je jednoznačnou příčinou vzniku rakoviny děložního hrdla a rizikovým faktorem dalších onemocnění, jako je karcinom anu, pochvy, zevních rodidel, ale i dalších přidružených chorob, jako jsou genitální bradavice nebo polypy dýchacích cest. Zároveň je nejčastější virovou pohlavně přenosnou infekcí, a tak je vhodné děti očkovat ještě před začátkem jejich pohlavního života. K přenosu virů však může docházet i jinou než čistě pohlavní cestou, a proto experti radí s očkováním neotálet.

Vakcína je v Česku od letošního ledna plně hrazena chlapcům a dívkám ve věku 11-14 let (do 15. narozenin).

Studie z roku 2012 se věnovala výskytu HPV v české populaci a zkoumala výskyt protilátek proti lidskému papilomaviru v krevním séru, které signalizují, že organismus přišel do kontaktu s infekcí.

„Mezi jedenáctým a třináctým rokem pak ukázala nárůst těchto protilátek u dívek i chlapců. Očkování proto doporučuji zahájit již před 13. narozeninami, nicméně i v pozdějším věku má u sexuálně aktivních lidí smysl," říká doc. RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka a vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Docentka Tachezy je spoluautorkou zmiňované studie, jejíž výsledky jsou dnes vzácné tím, že podobná data s ohledem na vyšší proočkovanost následujících ročníků již není možné získat.

Bylo popsáno více než 300 typů HPV. Infekci u člověka může vyvolat asi 120 typů

Nejméně 14 typů HPV, klasifikovaných jako „vysoce rizikové", může vyvolat nejčastěji rakovinu děložního hrdla. Nejčastějšími „vysoce rizikovými" typy viru jsou HPV 16 a HPV 18, které způsobují přibližně 70 % všech případů rakoviny děložního čípku. „Nízkorizikové" typy HPV, nejčastěji HPV 6 a HPV 11, jsou zodpovědné za přibližně 90 % případů genitálních bradavic (condyloma acuminatum).1

Očkování proti HPV je podle expertů z řad lékařů a vědců nejúčinnější způsob prevence proti rozvoji onemocnění, které viry vyvolávají. Infekce vysoce rizikovými typy HPV je také rizikovým faktorem rakoviny řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel a papilomů jícnu. Snížení věkové hranice ze 13. na 11. rok odborníci rozhodně vítají.

„Z naší studie vyplynulo, že část populace, zejména dívek, se setkala s HPV ještě předtím, než zahájila plnohodnotný pohlavní život. K přenosu některých kmenů HPV tak zjevně dochází i při aktivitách, jako je mazlení neboli tzv. petting. Ten se může odehrávat mnohem dříve než koitální styk, a proto je vhodné, aby byli chlapci a dívky chráněni co nejdříve," vysvětluje doc. Tachezy.

Po zahájení pohlavního života se podle odborníků papilomavirem velmi rychle promořuje celá populace.

„Od doby vzniku studie se změnilo sexuální chování- více mladistvých dnes začíná dříve pohlavně žít, a tím se i zvyšuje riziko, že se dříve setkají s infekcí HPV. Posun věkové hranice k mladšímu věku tedy vidím jako zcela odůvodněný. Mimo to očkování mladších jedinců přináší lepší imunitní odpověď," říká doc. Tachezy.

Ochrana pomocí očkování je podle ní důležitá i proto, že změny chování populace, jako je vyšší počet sexuálních životních partnerů či aktivní sexuální život do vyššího věku, zvyšují riziko nákazy HPV a perzistence viru, která vede k projevům HPV vyvolaných onemocnění.

Díky rozšíření věkové hranice budou mít lékaři také větší prostor pro komunikaci s rodiči a osvětu, což jim výrazně usnadní plánovaní očkování náctiletých dětí.

„I když jsme rodiče o možnosti bezplatného očkování proti HPV informovali s dostatečným předstihem, často se stávalo, že si na něj vzpomněli až po 14. narozeninách svých dětí. Na úhradu již v takovém případě nedosáhli. To se teď změnilo a je rozhodně pozitivní, že máme k dispozici delší období, kdy je možné bezplatně očkovat. A platí, že čím dřív, tím líp," přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, proočkovanost dětské populace proti HPV infekci se v Česku pohybuje kolem 55 %. Téměř polovina dětí tak není při zahájení sexuálního života, kdy většinou dochází k přenosu infekce, chráněna. Snahou lékařů a vědců je postupně choroby způsobené HPV vymýtit, a to i v Česku. 

Inspirací mohou být severské státy a Austrálie

Díky kombinaci vakcinace dívek a chlapců a HPV DNA testování (analýza DNA ze stěru děložního čípku přesně určí přítomnost viru HPV a stanoví míru ohrožení rakovinou) se může karcinom děložního hrdla stát vzácným onemocněním. V Austrálii se do roku 2019 podařilo naočkovat velký počet mladých lidí, a dosáhnout tak snížení výskytu HPV infekce typů 6, 11, 16 a 18 o zhruba 90 %, stejně tak i výskyt genitálních bradavic. Austrálie byla první zemí, která již v roce 2007 plně hradila očkování proti HPV dívkám od 12 let. Během následujících let své očkovací programy rozšiřovala o další věkové kategorie dívek i chlapců. 2

Zdroj: MaVe PR

Reference:
1. https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/h/hpv-human-papillomavirus-lidske-papilomaviry/hpv-zakladni-informace/
2. https://www.florence.cz/odborne-clanky/florence-plus/hpv-vysledky-studie-zverejnene-v-odbornem-casopisu-lancet/

ZMĚNY V OČKOVACÍM KALENDÁŘI 2024

NOVÉ VAKCÍNY NA OBZORU

SAMOODBĚRNÝ STĚR Z DĚLOŽNÍHO ČÍPKU

Zpět

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

SVĚTOVÝ DEN DÁRCŮ KRVE

Poselstvím Světového dne dárců krve, který připadá na 14. 6., je upozornit na pacienty potřebující transfuzní přípravky a zdůraznit nezastupitelnou roli dárců krve nebo krevní plazmy. V České republice daruje v nemocničních transfúzních zařízeních každoročně přibližně 225 tisíc dárců krve, přesto je jich stále nedostatek. Například ve Fakultním transfuzním oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) by jich potřebovali až o 10 000 více. VFN nejvíce bojuje s nedostatkem krevních skupin A a 0, rovněž stále chybí krev krevních skupin RhD negativních. U příležitosti Světového dne dárců připravila VFN v Praze setkání a zároveň malé poděkování pravidelným dárcům i těm, kteří přijdou darovat poprvé. Od 7:00 do 10:00 hodin čeká 14. 6. 2024 všechny dárce v prostranství před Fakultním transfuzním oddělením VFN káva a malé občerstvení, kolo štěstí i drobné dárky. Darovat krev může každý zdravý člověk, muž či žena ve věku 18–65 let. Tělesná hmotnost dárce krve by měla být minimálně 50 kg. Bližší informace k podmínkám darování krve na stránkách Fakultního transfuzního oddělení VFN (vfn.cz)

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY