Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



OČKOVÁNÍ PROTI HPV NEODKLÁDEJME!



Karcinom děložního čípku je po karcinomu prsu druhým nejčastějším onkologickým onemocněním žen ve věku 15 až 44 let v zemích Evropské unie (EU). Každý rok je v EU hlášeno přibližně 33 tisíc případů onemocnění a 15 tisíc úmrtí.1 Viníkem jsou rizikové typy lidských papilomavirů (HPV). Cílí na ně očkování, a to již od roku 2006, kdy jsou očkovací látky proti HPV k dispozici. U očkování proti HPV platí: čím dříve, tím lépe! Vakcína je totiž nejúčinnější, pokud se aplikuje dříve, než k setkání s viry dojde.

HPV je jednoznačnou příčinou vzniku rakoviny děložního hrdla a rizikovým faktorem dalších onemocnění, jako je karcinom anu, pochvy, zevních rodidel, ale i dalších přidružených chorob, jako jsou genitální bradavice nebo polypy dýchacích cest. Zároveň je nejčastější virovou pohlavně přenosnou infekcí, a tak je vhodné děti očkovat ještě před začátkem jejich pohlavního života. K přenosu virů však může docházet i jinou než čistě pohlavní cestou, a proto experti radí s očkováním neotálet.

Vakcína je v Česku od letošního ledna plně hrazena chlapcům a dívkám ve věku 11-14 let (do 15. narozenin).

Studie z roku 2012 se věnovala výskytu HPV v české populaci a zkoumala výskyt protilátek proti lidskému papilomaviru v krevním séru, které signalizují, že organismus přišel do kontaktu s infekcí.

„Mezi jedenáctým a třináctým rokem pak ukázala nárůst těchto protilátek u dívek i chlapců. Očkování proto doporučuji zahájit již před 13. narozeninami, nicméně i v pozdějším věku má u sexuálně aktivních lidí smysl," říká doc. RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka a vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Docentka Tachezy je spoluautorkou zmiňované studie, jejíž výsledky jsou dnes vzácné tím, že podobná data s ohledem na vyšší proočkovanost následujících ročníků již není možné získat.

Bylo popsáno více než 300 typů HPV. Infekci u člověka může vyvolat asi 120 typů

Nejméně 14 typů HPV, klasifikovaných jako „vysoce rizikové", může vyvolat nejčastěji rakovinu děložního hrdla. Nejčastějšími „vysoce rizikovými" typy viru jsou HPV 16 a HPV 18, které způsobují přibližně 70 % všech případů rakoviny děložního čípku. „Nízkorizikové" typy HPV, nejčastěji HPV 6 a HPV 11, jsou zodpovědné za přibližně 90 % případů genitálních bradavic (condyloma acuminatum).1

Očkování proti HPV je podle expertů z řad lékařů a vědců nejúčinnější způsob prevence proti rozvoji onemocnění, které viry vyvolávají. Infekce vysoce rizikovými typy HPV je také rizikovým faktorem rakoviny řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel a papilomů jícnu. Snížení věkové hranice ze 13. na 11. rok odborníci rozhodně vítají.

„Z naší studie vyplynulo, že část populace, zejména dívek, se setkala s HPV ještě předtím, než zahájila plnohodnotný pohlavní život. K přenosu některých kmenů HPV tak zjevně dochází i při aktivitách, jako je mazlení neboli tzv. petting. Ten se může odehrávat mnohem dříve než koitální styk, a proto je vhodné, aby byli chlapci a dívky chráněni co nejdříve," vysvětluje doc. Tachezy.

Po zahájení pohlavního života se podle odborníků papilomavirem velmi rychle promořuje celá populace.

„Od doby vzniku studie se změnilo sexuální chování- více mladistvých dnes začíná dříve pohlavně žít, a tím se i zvyšuje riziko, že se dříve setkají s infekcí HPV. Posun věkové hranice k mladšímu věku tedy vidím jako zcela odůvodněný. Mimo to očkování mladších jedinců přináší lepší imunitní odpověď," říká doc. Tachezy.

Ochrana pomocí očkování je podle ní důležitá i proto, že změny chování populace, jako je vyšší počet sexuálních životních partnerů či aktivní sexuální život do vyššího věku, zvyšují riziko nákazy HPV a perzistence viru, která vede k projevům HPV vyvolaných onemocnění.

Díky rozšíření věkové hranice budou mít lékaři také větší prostor pro komunikaci s rodiči a osvětu, což jim výrazně usnadní plánovaní očkování náctiletých dětí.

„I když jsme rodiče o možnosti bezplatného očkování proti HPV informovali s dostatečným předstihem, často se stávalo, že si na něj vzpomněli až po 14. narozeninách svých dětí. Na úhradu již v takovém případě nedosáhli. To se teď změnilo a je rozhodně pozitivní, že máme k dispozici delší období, kdy je možné bezplatně očkovat. A platí, že čím dřív, tím líp," přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, proočkovanost dětské populace proti HPV infekci se v Česku pohybuje kolem 55 %. Téměř polovina dětí tak není při zahájení sexuálního života, kdy většinou dochází k přenosu infekce, chráněna. Snahou lékařů a vědců je postupně choroby způsobené HPV vymýtit, a to i v Česku. 

Inspirací mohou být severské státy a Austrálie

Díky kombinaci vakcinace dívek a chlapců a HPV DNA testování (analýza DNA ze stěru děložního čípku přesně určí přítomnost viru HPV a stanoví míru ohrožení rakovinou) se může karcinom děložního hrdla stát vzácným onemocněním. V Austrálii se do roku 2019 podařilo naočkovat velký počet mladých lidí, a dosáhnout tak snížení výskytu HPV infekce typů 6, 11, 16 a 18 o zhruba 90 %, stejně tak i výskyt genitálních bradavic. Austrálie byla první zemí, která již v roce 2007 plně hradila očkování proti HPV dívkám od 12 let. Během následujících let své očkovací programy rozšiřovala o další věkové kategorie dívek i chlapců. 2

Zdroj: MaVe PR

Reference:
1. https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/h/hpv-human-papillomavirus-lidske-papilomaviry/hpv-zakladni-informace/
2. https://www.florence.cz/odborne-clanky/florence-plus/hpv-vysledky-studie-zverejnene-v-odbornem-casopisu-lancet/

ZMĚNY V OČKOVACÍM KALENDÁŘI 2024

NOVÉ VAKCÍNY NA OBZORU

SAMOODBĚRNÝ STĚR Z DĚLOŽNÍHO ČÍPKU

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME

TOPlist