Zatím poslední putování po historii slavných československých farmaceutických společností nás zavedlo na předměstí Ústí nad Labem. Autor seriálu, PharmDr. Tomáš Arndt nám v něm představil společnost Norgine, která svůj provoz zahájila v roce 1909, tedy ještě za monarchie. Jejím zakladatelem byl chemik, doktor Victor Stein. Tentokrát nás autor zavede do Prahy, do lékárny "U Zlaté koruny" na Malém náměstí...

Mnoho z nás si ještě pamatuje na Aviril H čípky proti hemeroidům nebo na Kutvirtovo kloktadlo, které pomáhalo (a ještě pomáhá, protože se stále v lékárenských laboratořích vyrábí) při bolestech v krku. Tyto léky mají původ v lékárně otce a syna Františka Schnöblinga (oba stejného křestního jména). Jejich příběh velmi dobře ilustruje příběh úspěšných lékárníků českých zemí, kteří se prosadili nejen na našem trhu, ale expandovali i do zahraničí (v čase rakousko-uherské monarchie stačilo často exportovat v rámci jejího území) a věnovali se rovněž vědě, publikační činnosti či byli aktivní v lékárnických spolcích. I když v tomto případě se nejedná výslovně o firmu v pravém slova smyslu, stejně sehráli oba, otec i syn, významnou, a všestrannou roli v historii českého lékárenství.

František Schnöbling, starší, se narodil v revolučním roce 1848. Tirocinální praxi vykonal ve slavné lékárně "U černého orla" rodiny Fragnerů na Malé Straně (ta existuje dodnes). Po studiu na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě působil jako lékárník v Benešově u Prahy. V roce 1887 koupil od předchozího majitele, dr. Richarda, rytíře z Helly, historickou lékárnu "U Zlaté koruny" v Praze na Malém náměstí (tehdy také lidově "Na rynečku") v č.p. 455 (U kapra). 

Tato lékárna byla založena v roce, kdy zemřel císař Karel IV, tedy v roce 1378, jak uvádí Zdravotnická ročenka československá z roku 1938 (údajně patřila ve 14. století slavnému dvornímu lékárníkovi Karla IV a Václav IV, Angelovi z Florencie). Nicméně jiný zdroj uvádí, že první historická zmínka o ní pochází z roku 1511, kdy byla ve vlastnictví Vavřince z Třebska. Později ji magistr Schnöbling přestěhoval do vedlejšího domu "U Zlaté koruny" (někdy též "U zlatého orla") v č.p. 457 (v roce 1890). Je zajímavá shoda okolností, že za jeho mládí jeho otec, který byl soustružníkem, vyráběl pro tuto lékárnu kovové součásti do jejího vybavení. Barokní vybavení z původní lékárny ze 16. století pan lékárník vystavil na slavné Zemské jubilejní výstavě v roce 1891. Po jejím ukončení ho věnoval Muzeu království Českého v Praze. Novou lékárnu vybavil zařízením z lesklého mahagonu v empírovém stylu.

František Schnöbling st. - lékárník s řádem

V roce 1893 byl František Schnöbling st. zvolen starostou hlavního Grémia lékárnického v Praze (předtím byl spolustarostou a pokladníkem). V roce 1896 se mu dostalo pocty být členem čestného předsednictva II. mezinárodní výstavy lékárnické v Praze. Navíc v letech 1889-1892 byl předseda České farmaceutické společnosti.

Velmi důležitá byla jeho aktivita při vydání první odborné moderní knihy pro lékárníky v českých zemích, "Lékárnické učebnice" z roku 1899. Napsal pro ni kapitolu o zákonech platných v lékárenství.

V roce 1897 se zúčastnil jako ředitel pro Čechy »Všeobecného rakouského spolku lékárníků« XII. mezinárodního kongresu lékařů v Moskvě, a konečně v roce 1898 obdržel u příležitosti panovnického padesátiletého jubilea císaře Františka Josefa II. vyznamenání Zlatý záslužný kříže s korunou. Tímto vyznamenáním (zavedeno 1850) byly oceňovány všeobecné zásluhy o panovníka a monarchii, stejně jako dlouholetá veřejná služba či zvláštní zásluhy o obecné dobro. V roce 1897 byl vyznamenán Stříbrnou medailí města Prahy.

Medicinální vína i zubní pasty

Lékárna inzerovala často, což je poměrně zajímavé, lékárnické výrobky firmy Dr. Gustava Hella z Opavy - mast na obličej (pihy, nečistoty apod.), pudr nebo kosmetické mýdlo.

Z léčebné kosmetiky dále nabízela ruskou tinkturu na kuří oka a proti bradavicím nebo salicylovou vazelínu pro turisty na "spařené nohy" a odřeniny. Zajímavá byla nabídka medicinálních vín, například vína Stará Malaga pro nemocné a rekonvalescenty. Nabídku medicinálních vín měla ale lékárna mnohem větší, včetně dodnes známého Vinum Condurango na podporu trávení.

Sama lékárna již od roku 1771 vyráběla tzv. Breitlingův líh (nebo vodu) - druh oblíbené kolínské vody k "aromatisaci". Rovněž vyráběla náplasti ("ve velkém").

Na svém skladu měla hlavní sklad antidifterického séra ze zdravotního ústavu ve Vídni a také Sérum doktora Trunečka. Složení tohoto léku se mi přesně nepodařilo najít, nicméně v článku z roku 1912 je charakterizováno jako "jemné dráždidlo ochabujícího organismu" a bylo charakterizováno jako " roztok solí v poměru, jaký ve zdravé krvi obvykle se objevuje".

Také měla skladem kosmetiku známé značky Thymolin, což byla kosmetika Spolku českých zubních lékařů. A to ještě nebylo všechno! Podle článku z roku 1894 lékárna připravovala "úhledné obelisky z náplastí, postříbřené i pozlacené pilulky, medicinská vína, zvláště pak velmi praktické i elegantní lékárničky pro domácnost a na cesty, skříň s protijedy pro ochranné stanice". Možná něco z toho by mohlo inspirovat i současné majitele lékáren...

František Schnöbling ml. - okradený lékárník

V roce 1914 (14. 6.), snad i symbolicky ještě před vypuknutím světové války, umírá František Schnöbling starší. Lékárnu po něm převzal syn stejného jména. František Schnöbling mladší (1885-1949) vystudoval kromě farmacie také chemii a filozofii na pražské univerzitě. V roce 1913 obhájil disertaci s názvem "Působení extraktů a filtrátů z mikrobů a vyšších rostlin na růst mikroorganismů".

Firmu převzal na prahu světové války, ale její další rozvoj nastal v nově vzniklé Československé republice. Magistr Schnöbling ml. už v roce 1918 působí na čs. vojenském velitelství jako vojenský lékárník. V roce 1919 se stal starostou Hlavního lékárenského grémia a také členem výboru Svazu československého lékárnictva. V letech 1928 až 1938 byl majitelem šesti pražských závodů: stále továrny na zubní a kosmetické přípravky Thymolin, velkoobchodu s léčivy, léčivými séry a bakteriálními preparáty, lékárny u Zlaté koruny v Praze, lékárenské laboratoře a generálního zastoupení zahraničních farmaceutických továren na lékárenské a veterinární speciality a na výrobu zubních preparátů.

Co se týče sér a vakcín, navázal na činnost svého otce a od roku 1926 začal zastupovat Státní zdravotní ústav (měl obchodní zastoupení v prodeji sér a očkovacích látek ze SZÚ na základě smlouvy s ministerstvem zdravotnictví, za odebrané produkty měl 25 % provize z cen stanovených pro lékárny a z nich měl povolovat „velkodrogistům" rabat ve výši 15 %). Navíc v roce 1927 byl pověřen zastupováním firmy Sandoz (zastupoval také další zahraniční firmy jako L. Chappe a spol.).

Firma přežila válku, ale už v říjnu 1945 byla znárodněna dekretem prezidenta republiky, stejně jako všechen velký a středně velký farmaceutický průmysl. Jeho továrny a výrobky převzaly Spojené farmaceutické závody (SPOFA). Jako by to nestačilo, po únorovém puči v roce 1948 mu komunisté zabavili také jeho nemovitosti - reprezentační letní sídlo ve stylu pozdní moderny v klasicizujícím pojetí ve Stránčicích a ve Všestarech loveckou chatu. Nešťastný okradený lékárník a podnikatel toto vše dlouho nepřežil, umírá v roce 1949.

Z jeho výrobků byla asi nejznámější řada výrobků Aviril, které byl samostatný článek v loňském seriálu Slavné české léky. Proto jen poznamenejme, že jako základní složku vždy obsahovaly "Bacterium pyogenes sterilisatum" a blíže neurčený "Antivirum mixti". V článku MUDr. Karla Pernera (Léčení pyodermií Avirilovým zásypem) z roku 1935 se jednalo o smíšený "antivirus" stafylokokový a streptokokový, který působí baktericidně a antibakteriálně.

K dalším přípravkům patřilo kloktadlo Ga-Fo (dnes magistraliter Gargarisma formaldehydi Kutvirt), Jox (tehdy náhražka jodové tinktury), Stopangin pastilky, střevní dezinficiens Intargen (živočišné uhlí) nebo dentální přípravky jako Stoma či zmíněný Thymolin (zubní pasta známá z prvorepublikových reklam).

Vyráběl také nosní emulzi na léčbu rýmy Rhinoton nebo oblíbenou "Novou hojivou mast" doporučovanou na záněty kůže, omrzliny, furunkly a podobně. 

Na závěr bych rád ještě poznamenal, že "formalinové" kloktadlo "Ga-Fo" je lékárníkům dosud dobře známé Kutvirtovo kloktadlo (Gargarisma Formaldehydi Kutvirt), o kterém jsem psal také v sérii článků o lékárenských eponymech. Dnes se vyrábí ve složení: Mentholum racemicum (Levomentholum) 2,0g Ratanhiae tinctura 5,0g Formaldehydi solutio 35 % 10,0g Ethanolum 60 % 83,0. Doporučuje se jako dezinficiens a antiseptikum dutiny ústní. Používá se ke kloktání nebo výplachům úst (bolestech v krku, angínách a zánětech nosohltanu).

Věřím, že tento článek také drobně přispěl k tomu, abychom si my, lékárníci a lékárnice, ale také farmaceutičtí asistenti a asistentky uvědomili, že máme na co navazovat a můžeme být na svoje povolání hrdi...

PharmDr. Tomáš Arndt

Pokud není uvedeno jinak, jsou obrázky v článku z digitální knihovny Kramerius.

Úvodní ilustrační foto seriálu: V Roztokách u Prahy se v roce 1949 rozjela penicilinová výroba, závod se jmenoval stejně - Penicilinová výrobna, pro běžné lidi známý jako „Penicilinka". Zdroj: Aktualne.cz

Další díl přinese: ...Lékárník Gustav Hell založil v roce 1883 společnost G. Hell & Comp. Od znárodnění v roce 1945 fungovala firma až do roku 1993 pod názvem Galena. Víte, že se zde namíchala receptura pro Kofolu?

Čtěte více:

• SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY: NORGINE
• SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY: ING. ROBERT HEISLER