
Co bylo dříve, vejce nebo velikonoční zajíček?
To je otázka! Oba atributy mají spojitost s oslavou nového života: vejce jako symbol nových začátků a zajíc jako symbol plodnosti. Obojí se váže k jaru, kdy slavíme Velikonoce.
Patrně velikonoční role zajíčka začala v Německu. Zajíček (der Hase), speciálně velikonoční zajíček (der Osterhase) se k nám dostal až počátkem 20. století. V Německu snášel barevná vejce, která pak schovával dětem po zahradách. U nás nemá tento zvyk dlouhou tradici, ale připomíná nadílku lišky o první postní neděli - tzv. chození s liškou, kdy děti hledaly po stromech navěšené pečené preclíky.
Zajíc je symbolem plodnosti, života a štěstí. Zajíčka najdeme už v Bibli, kde představoval vše chudé, skromné a pokorné. Býval znázorňován také u nohou Panny Marie - jako symbol vítězství čistoty nad tělesným pokušením.
U každého zajíčka hledejte produktový tip, dobře si informace nastudujte, protože se vám budou hodit v testu. Pro 8 z vás máme za správné vyplnění testu připravené dárky v podobě e-poukázek na kosmetické a potravinářské produkty.
Nákup, losování a rozesílka cen jsou plně v režii společnosti Health communication s. r. o. Ceny se se nijak nevztahují k partnerům soutěže.
Účastí v soutěžích na Magazínu souhlasíte s pravidly.
VSTUPTE DO SOUTĚŽE ZDE
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.